Ženská obřízka a sexuální chování Súdánek

Nedávno se  v komentářích k mé pohádce o hyeně kdosi pokoušel poněkud nesouvisle poukazovat na "pravou tvář islámu" ve vztahu s (dnes již ze Súdánu vyhoštěnou) britskou učitelkou. Jako kdybych já měla něco společného se Súdánem (nebo hyena s mohamedvídkem).

A protože dneska jsem dostala pro změnu vyhubováno za ženskou obřízku v Etiopii a protože jsem byla opět konfrontována se zažitými omyly a mýty, rozhodla jsem se o kulturním fenoménu některých druhů obřízek (nejen ženských, ale i mužských) napsat, respektive přeložit, několik článků.

Je s podivem, že - soudě podle reakcí na různé dokumenty a zprávy - většině Evropanů nevadí ani zdaleka tolik zdravotní rizika ženské obřízky jako je masivní krvácení, keloidní jizvy a s nimi spojené obtíže při sexu a/nebo porodu, možné poškození urogenitálního traktu nebo dokonce nákaza virem HIV, jako je rozčiluje myšlenka, že obřezané ženy nemají požitek ze sexu. Když tak občas poslouchám některé názory, skoro to vypadá, jako by onemocnění AIDS bylo ve srovnání s anorgasmií úplná prkotina.

 

Jedna z nejzajímavějších a nejkomplexnějších prací, které jsem o tématu ženské obřízky četla, pochází z pera etnosexuoložky Hanny Lightfoot-Klein, která spolupracuje s americkými úřady a proti genitální mutilaci se aktivně zasazuje už přes třicet let.

 

Zmiňovaná studie byla

"vypracovávána pět let dotazováním tří set súdánských žen a sta súdánských mužů na sexuální zkušenosti excizovaných a infibulovaných žen. Zjištění této studie naznačují, že sexuální touha, rozkoš a orgasmus zakouší většina žen, které byly podrobeny tomuto rituálnímu znetvoření pohlavních orgánů i přesto, že jsou kulturně vedeny k tomu, aby takové pocity skrývaly. Tato zjištění zpochybňují dosavadní tezi západní sexuologické literatury o důležitosti klitorisu jako orgánu, který musí být stimulován aby došlo k ženinu orgasmu.

Faraónská obřízka v údolí Nilu je zmíněna už v nejstarších záznamech - tehdy se jí odlišovaly vznešené a počestné ženy od neobřezaných prostiutek a otrokyň. Súdánská společnost je patriarchální a patrilineární, neprovdaná žena nemá žádná práva ani ekonomické zázemí.

 

Bez obřízky se děvče nemůže vdát a nemůže ani naplnit svou společenskou roli.

 

Život v Súdánu je tradiční, nedotčen vnějšími vlivy a faraónská obřízka se provádí prakticky bez výjimky. Obřízky jsou provázeny ohromnými slavnostmi a den obřízky je považován za nejdůležitější den v životě ženy, daleko důležitější, než je svatba.

Faraonská obřízka, tak jak je prováděna v Súdánu, je vlastně pásem cudnosti. Na venkově se často provádí na malých holčičkách mezi 4 a 8 lety věku bez anestézie, dítě je často jen znehybněno, dochází ke krvácení, infekcím a šoku, zadržování moči nebo otravě. Psychické trauma je extrémě vysoké.

Obřízky, které se konají v jen o málo lepších podmínkách na klinikách, nejsou tak traumatické, ale pokud dívka přežije úvodní pooperační šok, čekají ji závažné zdravotní problémy v dospělosti, zejména zadržování moči a vleklé infekce močového traktu.

Protože moč a menstruační krev musí odcházet jediným malým otvorem, je problémem i menstruace, zadržování a hromadění krve za přepážkou. Období dospívání se u dívek vyznačuje vysokým výskytem depresí. Dívky jsou provdávány časně po zahájení menstruace; sňatky domlouvají rodiny. I přesto jsou podle vyjádření dotyčných tato manželství obvykle šťastná, zejména pokud žena neodchází daleko od své původní rodiny.

Ženich i nevěsta musí při svatbě hrát bezchybně svou roli - on sebevědomý, ona cudná.

 

Ženich čelí nejistotě, že se mu nemusí podařit infibulovanou ženu penetrovat, případně jí může způsobit krvácení a ona před jeho očima zemře.

 

Nebo, naopak, jeho nejistota způsobí jeho impotenci a jemu nezbude nic jiného, než spáchat sebevraždu.

 

Penetrace infibulované nevěsty trvá od tří dnů nebo i několik měsíců.

 

Někteří muži (víc než 15%) nejsou schopni svou manželku penetrovat a v tajnosti žádají o pomoc odbornici. U některých žen je zajizvení tak silné, že poševní vchod lze uvolnit jen chirurgickými nůžkami.

 

Súdánská nevěsta zakouší znovu obrovskou bolest a další trauma, které respondentky otevřeně vyjadřovaly před tazatelkou.

 

Přesto většina žen vzpomíná na své manžely jako na chápající a citlivé během celého procesu a prohlašuje je za něžné milence. Jen malé procento žen si stěžovalo na brutalitu.

 

Súdánské páry jsou i přes toto trauma spojeny silným poutem; většina žen je na své manžely velmi hrdá a často vyjadřuje spokojenost se svým manželstvím a životem. Nicméně, tázány, zda by nebyly raději muži, odpovídají, že kdyby si mohly vybrat, raději by se narodily v mužském těle.

Přestože faraónská obřízka zanechává mnoho žen neplodných, ty zbývající rodí mnoho dětí. Vulva se samozřejmě nemůže otevřít na nezbytných 10cm, takže bývá otvírána zvenčí a po porodu znovu zašívána. V posledních 50. letech se objevuje poporodní "znovuzašívání" vulvy se zmenšením otvoru, údajně pro zvýšení požitku muže.

 

Ženy z vyšších vrstev upřímně připouštějí, že po prvním bolestivém styku se po této proceduře usnadnilo i jejich potěšení, protože zbytky jejich genitální muskulatury jsou "opraveny".

V souladu s viděním společnosti, súdánské ženy musí svou "nemravnost" skrývat a dávat všemožně najevo, že jsou absolutně prosté vší sexuální touhy.

 

Požadavky své sexuality vyjadřují přijatelnými a všeobecně srozumitelnými signály: ženy se navoní kouřem vonných dřev a myrty a natřou olejem, aby se vůně vsákla do kůže. Takto navoněná žena je cítit na desítky metrů a každý manžel této vůni rozumí a bez dalších domluv se podle tohoto signálu zachová.

 

Žena se i pak musí chovat v rozporu se svou výzvou: předstírá, že se jen podvoluje mužově vůli, že nemá na sexu žádný zájem a nepociťuje žádný prožitek. Pokud má orgasmus, tají jej, a jestliže se přestane ovládat, po styku popře, že by to způsobila její vášeň.

Jsou povoleny i další způsoby, jak může manželka dát muži najevo svou touhu: pokud muž nereaguje na vůni nebo se ženě zachce sexu v noci, rachotí nádobím tak dlouho, až se domůže svého.

Přestože většina žen svým mužům zapírá, že by měly ze sexu rozkoš, dotazovaní muži tvrdí, že orgasmus u své manželky poznají.

 

I přesto by ale aktivní přístup ženy k sexu nebo přímá žádost o pohlavní styk mohly vyústit v rozvod.

 

Překvapivě i při takových podmínkách udalo 90% dotazovaných žen, že v manželství zažívají nebo někdy zažily orgasmus, od mnohonásobných až po slabé a obtížně dosahované. Často jim v dosažení orgasmu bránila bolest v jizvě, některé trpěly anorgasmií, zřejmě v důsledku nešťastného svazku. "

 

O tom, proč některé starší průzkumy uvádějí, že obřezané ženy neprožívají orgasmus, píše Lighfoot-Kleinová ve své práci, že i její respondentky tvrdily, že žádné sexuální pocity nemají, dokud se na to netázala pro ně kulturně přijatelnou formou - poté tytéž ženy přiznávaly sexuální prožitky i orgasmy.

 

Také uvádí, že nejfrustrovanější jsou vzdělané ženy, které zjistily, že nemusely být obřezány (ty ostatní to ani nenapadne: věří totiž, že neobřezané ženě vyroste penis), ty jsou pak naplněny zlobou a skutečně nepociťují sexuální touhu.

 

"Súdánští muži, kteří mohou porovnávat styk s neobřezanými cizinkami a se Súdánkami, se shodují v názoru, že Súdánky hodně ztrácejí: orgasmy u súdánských žen jsou podle nich slabší a trvá delší dobu, než je tyto ženy dosáhnou. Delší doba je zřejmě zaviněna zničením vulválního nervu, ale "síla" orgasmu u západních žen bude pravděpodobně způsobena tím, že západní ženy mohou orgasmus volně prožívat.

Súdánské ženy odpovídaly otevřeně (pokud byly dotazovány ženou a pro ně přijatelným způsobem), jejich popisy orgamu byly přesvědčivé ("cítím, jako by se mi třáslo břicho, je to sladký pocit po celém těle, když to skončí, cítím se slabá" nebo "celé moje tělo se chvěje, cítím to v nohou a má vagína se zužuje, cítím, že letím. Potom se celé mé tělo uvolní" . Primární faktor v možnosti dosahování orgasmu je u těchto žen vztah s jejich manželem:

24letá zdravotní setsra byla v šestnácti letech vdaná za muže, který ji penetroval během jediné noci, takže následující rok a půl měla hrůzu ze sexu. I přesto, že byl nadále něžný, necítila ze sexu potěšení; po nějaké době přiměla svou rodinu, aby je rozvedli a provdala se za svou dětskou lásku. S ním zažívá orgasmus zhruba při každém třetím styku a sexuální styk jí činí potěšení.

(pro zbytek příběhu a spoustu dalších včetně celého znění v angličtině klikněte  ZDE )

 

Mýty o obřízce I.

Mýty o obřízce II.

Mýty o obřízce III.