Když se hospodářství senegalských království na přelomu 19. a 20. století přeorientovalo na pěstování podzemnice olejné, začali do oblasti dnešního Senegalu přicházet sezónní dělníci - nawetanekat yi - z Mali a Guineje. Wolofština se stala dorozumívacím jazykem i mezi nimi.
Murídští kolonisté, převážně Wolofové, zabírající pro svoje pole pozemky na newolofských územích, s sebou přinášeli také svoje náboženství a noví konvertité přijímali s islámem i jazyk.
Dá se říct, že za rychlým rozšířením wolofštiny (a islámu) nepřímo stojí evropská kolonizace - původně arabské náboženství a s ním později i wolofská kultura se v dobách válek staly platformou protifrancouzského odboje a byly přijímány rychleji a ochotněji než kdy dříve.
V dnešním Senegalu žije víc než jednadvacet etnických skupin, nepočítaje v to menšiny Libanonců, Číňanů, Malijců, Guinejců, Kapverďanů, Francouzů a Nigerijců. V zemi neexistuje etnicky homogenní region. Nejsou tam ani žádné jazykové hranice - ve všech oblastech, kromě několika malých území na východě země, se hovoří všemi jazyky.
Naprostá většina obyvatel Senegalu (i západní Afriky) je nejméně bilingvní a mimořádným jevem není ani setkání s člověkem dokonale znalým šesti nebo více jazyků.
Wolofština se používá jako dorozumívací prostředek i v místech, kde jsou vlastní Wolofové v menšině. Jedinou výjimkou je část jižního Senegalu, kde se jako lingua franca prosadila mandingština a většina obyvatelstva je mandingizovaná.
Oblasti s nejvyšším počtem wolofsky hovořícího obyvatelstva jsou zároveň oblastmi s nejvyšší demografickou denzitou - přirozeným důsledkem je postupující wolofizace, protože děti ze smíšených manželství mají tendenci hovořit wolofsky. Za Wolofy se prohlašují, i když jejich otec pochází z jiného etnika, které by jinak - podle tradice - měly považovat za své vlastní. Dříve bývaly znakem etnické příslušnosti příjmení, místo původu a jazyk: dnes tato úloha zůstává víceméně jen jazyku.
Kdyby Wolofové tvořili homogenní etnickou skupinu, dalo by se říci, že jde o případ, kdy etnicko-jazyková skupina absorbuje všechny ostatní etnické skupiny v zemi.
V zemi se, už tradičně, projevuje wolofocentrismus: v rádiu, v televizi i tisku se hovoří především o wolofských tradicích, které si činí nárok být afričtějšími než jiné; používá se termín "wolofské šaty" jako protiklad "evropského obleku", "wolofský lék" jako výraz pro prostředek tradiční medicíny apod.
Za národního protikolonializačního hrdinu je považován Lat Dior Diop, ačkoli i fulbská a soninská historie nabízí podobné příklady. Příčinou je jistě i to, že griotská dějepisná tradice je nejrozvinutější právě u Wolofů, ale etnocentrismus se objevuje i v pracích moderních univerzitně vzdělaných historiků.
Podle statistiky z roku 1998 zabíraly pořady v národních jazycích 14% vysílacího času státní televize RTS. 88% z těch čtrnácti bylo vyplněno wolofštinou. Ostatní jazyky se šíře uplatňují jen v rozhlase.
O nenahraditelnost tohoto jazyka vědí své i politici: v zemi, kde francouzštině - úřednímu jazyku - dobře rozumí méně než 30% obyvatel, není jiný prostředek, jak voliče oslovit. Už Blaisse Diagne v roce 1918 ostatně hledal nové rekruty pro evropská bitevní pole právě s pomocí wolofštiny.
Kromě politiků si této řeči v Senegalu cení i náboženští vůdci a duchovní: uplatňují ji při kázání v mešitách a kostelích (přesto, že katolíci jsou téměř výlučně ne-wolofové a kardinál pochází z kmene Sererů). Senegalští křesťané používají wolofštinu jako liturgický jazyk už od 19. století, vzdor tehdejší nelibosti francouzských úřadů (administrátor Noirot se dal slyšet, že je mu "milejší francouzsky hovořící muslim, než wolofsky mluvící katolík.")
V komunikaci mezi frankofonními Senegalci a anglofonními Gambijci má wolofština na všech úrovních jednotící funkci - dokonce i komunikace mezi presidenty Senghorem a Diawarou probíhala ve wolofštině.
Související články:
diky moc za zajimave informace! ze skoly se o africe dozvidame maximalne o kolonozaci a dekolonizaci a ti stastnejsi dokazou najit par statu na mape, coz je, myslim, velka skoda...
OdpovědětVymazattakze zadne nudne encyklopedicno, jen vice takovych clanku!:-)