S bělochem pro peníze.

S černochem pro potěšení.

S indiánem z manželské povinnosti.

 

Tak se prý, podle Saint Hilaria, milují brazilské indiánky. A podle vývoje mnohých etických skupin ve Střední Americe nejenom brazilské.

 

Indiáni mluvící jazyky karibské rodiny přišli na ostrovy střední Ameriky, podle vlastních legend, z lesů Venezuely. Obratní mořeplavci a válečníci vyháněli a hubili muže z ostatních kmenů na ostrovech a jejich ženy pojímali za manželky. Docházelo k zajímavé situaci, kdy muži mluvili karibskými jazyky, ale ženy arawackými.

 

(Jazyková exogamie ostatně u jihoamerických indiánů není zcela výjimečná - jelikož se jazyk mnohdy ztotžňuje s příbuzenstvím, bylo by považováno za incest, kdyby jedinec vstoupil do manželského svazku s někým, kdo hovoří stejným jazykem.)  

 

Karibové, sami napadající sousedy na okolních ostrovech, si stavěli opevněné pevnosti, z nichž některé se Španělům po dlouhou dobu nedařilo dobýt, a získat tak nadvládu nad ostrovy.

 

Jedním z takových svobodných karibských ostrovů (o které kvůli absenci drahých kovů nebo pastvin pro dobytek kolonizátoři ani neměli příliš velký zájem) byl i dnešní St.Vincent, u jehož břehů v roce 1635 ztroskotaly dvě španělské otrokářské lodi. Lidské zboží z potápějících se korábů uprchlo a dostalo se mezi Kariby - stále jako otroci... ale v jiném postavení.

 

Indiánští otroci žili v rodinách a postupem času se stávali plnoprávnými členy kmene a později i manžely karibských žen.

 

Roku 1672 u ostrova ztroskotala další loď, bohatě naložená africkými otroky; historie se opakovala. K usazeným, "poindiánštělým" otrokům z potopených lodí se přidávali cimmaroni , přicházející z okolních ostrovů. Zatímco karibští muži ze St. Vincenta umírali ve válkách a byli zajímáni a zotročováni Španěly, noví příchozí pozvolna přijímali kulturu, náboženství i karibský jazyk.

 

V 18. století, poté, co se Karibové a jejich "černá" odnož Garifuna dostali do sporů o pozemky a vládu, přešel ostrov pod britskou správu a Garifunové byli převezeni do Belize a Hondurasu, kde žijí dodnes, zachovávajíce převážně indiánské zvyky.    

 

Kontrolní otázka: co vidíte na obrázku?      

 

 

 

Indiány Garifuna.

 

Obrázek: Idobi, Wikipedia