O tom, že ani osobní doporučení nemusí pranic znamenat
Stál vedle Chotě v tramvaji. Střetli se pohledem a dali do řeči.
"Odkud jsi?"
"Z Burundi. A ty?"
"Ze Senegalu."
"Jak se jmenuješ?"
"Choť."
"Aha, tak to jsi ty!", zvolal Burunďan významně.
"Jak to myslíš?"
"Já jsem o tobě slyšel, od své bytné. Že jsi se za mě přimlouval."
"Já?" podivil se Choť. "Vždyť tě vůbec neznám?"
"Taky jsem se divil," přiznal východoafričan. "Řekla mi, že jste se o mně bavili, a ptala se, jak se máš a dala tě pozdravovat...Já nevěděl, co mám říct - ´toho neznám,´ to nešlo, když jsi mě doporučil a já ten byt chtěl, tak jsem jí pověděl, že se máš dobře, a že ti, hm, ty pozdravy určitě vyřídím!"
"Jak se tvoje bytná, prosímtě, jmenuje?" nevycházel Choť z údivu.
"Karolína, taková mladá holka to je," popisoval Burunďan.
A Choť si vzpomněl, jak se ho kolegyně Karolína, krátce předtím, než odjela pracovat do jihoafrické pobočky, ptala, jestli nezná nějakého Emmanuela z Burundi, a on jí odpověděl, že jednoho z Burundi nedávno potkal v kavárně, bavili se spolu a zdál se mu v pohodě...
"No, jsem rád, že jsem tě konečně poznal," volal na Chotě Burunďan ještě z tramvajových schůdků, "a za ten byt ti děkuju!"
to je hezký :)
OdpovědětVymazattak ať se Emmanuelovi v Karolínině bytě dobře daří.
Karolína je statečná žena,že půjčí byt,snad jí podnájemník neudělá z bytu kůlničku na dříví nebo nenaseká dluhy.
OdpovědětVymazatDewberry, zdálo se mi to být roztomilé nedorozumění. :)
OdpovědětVymazatBěličko, nepůjčuje, pronajímá, aby za ni někdo platil hypotéku. A zdá se, že s \"doporučením\" jsou spokojené všechny strany - Karolína už je pryč skoro tři roky, i v Česku na dovolené už byla, a nájemníka nevystěhovala...
Před časem jsem měla v podnájmu dva Bangladéšany, sice nezaplatili poslední nájem s tím, že na to je kauce, přičemž nepochopili, že za rok bydlení si ani jednou nezaplatili elektřinu, což pozřela ta kauce, ale když se vystěhovali, uklidili po sobě mnohem líp než česká ženská!
OdpovědětVymazatsuper historka:)
OdpovědětVymazat