Vzala vytištěné stránky, odnesla je do vedlejší kanceláře. V kuchyňce nechala do hrnečku našumět espresso z kávovaru a v kávou provoněné kanceláři potom zkontrolovala svou e-mailovou schránku, aby si mohla postesknout, že z té sarajevské pobočky jí ještě od rána neodepsali... a to už bude konec pracovní doby!
Vyřídila poslední telefonáty a výtahem - pěšky je to možná zdravější, ale pomalejší - sjela do podzemních garáží, kde ráno nechala svůj Juke.
Lence se možná povede vyhnout se dopravní zácpě. Cestou domů nakoupí všechno, co potřebuje, od brambor přes tenisky až po prášek na prádlo, v jednom jediném hypermarketu. Doma do mělněného vepřového, koupeného v úhledné plastové vaničce, nasype "směs na mletá masa", promíchá a vloží do trouby. Nebo, možná, pokud se jí nebude chtít míchat a čekat půl hodiny na sekanou, sáhne po nějaké "hotovce", kterou stačí na pět minut vložit do mikrovlnné trouby. A nebo, kdyby Lenka měla pocit, že i pět minut je moc, mohla by si udělat instantní polévku ze sáčku - za minutu nachystáno. Kávu uvaří kávovar, vodu na čaj ohřeje rychlovarná konvice. Nádobí umyje myčka, prádlo vypere pračka. Usuší sušička. Podlahu naleští robot.
Neposíláme si vzkazy po poslech, poštou ba už ani faxem; internetové spojení je čím dál rychlejší. Rychlejší jsou i letadla, vlaky a automobily. Komunikujeme rychle, přepravujeme se rychle. Počítačové tiskárny, nad jejichž výkonem bychom před deseti lety žasli, jsou k uzoufání pomalé. Máme naprogramovatelné rychlejší praní v pračce a myčce nádobí, rychlejší to i ono. Prádlo na jedno použití, instantní pokrmy. Zkrácené verze knih.
A čím dál tím méně času jeden na druhého...
Nojo, jak to jenom delame?
OdpovědětVymazatNěkdo nám ten čas žere! :-)
OdpovědětVymazat:oDD Manzelko ja si spis dovolim tvrdit, ze sis nahodila velke tempo, ktere ted trochu polevilo a tak si myslis, ze cas utika rychleji. Soudim podle toho, co vsechno jsi schopna behem dne udelat (dle tveho psani) precist a napsat :o)))) Obcas totiz kroutim nad tim hlavou, co vsechno jsi schopna behem dne stihnout, starat se o tri deti, prekladat, psat clanky, komunikovat s prateli, psat do dizkusi, uklizet, varit vecere o vice chodech... ;o)))
OdpovědětVymazatProctonejde, já nemyslím, že čas utíká rychleji, o tom ten článek ani není, spíš o tom, že lidé zrychlují. Viz ty příklady- od osobního kontaktu a poslů (ne, TAK stará vážně nejsem! :) ) přes telefon a fax k e-mailu... Před pár lety superrychlé tiskárny jsou moc pomalé, před pár lety rychlé spojení by dneska přivedlo čekajícího k šílkenství, u kávovarů se uvádí rychlost, s jakou ti kávu uvaří, a dnešní hospodyňky netrpělivě funí u mikrovlnky, která jim za dvě minuty přichystá to, co jejich maminky nebo babičky vařily půl dne (a nestěžovaly si, že \"se to dělá hrozně pomalu\"). Ten článek není o mně, ale o relativitě rychlosti.
OdpovědětVymazatčasožrouti - doporučuju knížku Děvčátko Momo a ukradený čas od M. Endeho, autora Nekonečného příběhu.
OdpovědětVymazatNojo, to říkal už Werich: \"dřív než jeden král vzkázal druhýmu, že je vůl, to trvalo! A teď? E-é-e-e (vysílá morseovkou)...\" :)
OdpovědětVymazatja reagovala na tvuj diskuzni prispevek :o)) A samozrejme, ze lide jsou netrpelivy, je to dano systemem a jeho normama, ktere urcuji za jakou \"prumernou\" pracovni dobu musi zvladnout zadanou praci.... lide jsou unaveni, musi totiz podavat kazdy den vesmes stejny vykon, a to se sazmozrejme nekde projevit musi, ne? Ne kazdy ma to stesti aby byl panem sveho casu.
OdpovědětVymazat... zapoměla jsi napsat, že se Lenka až to všechno stihne, kydne před bednu a konzumuje další vlnu instantních urychlených sraček. Zastavit totiž obsahuje riziko, vidět sám sebe. Tomu se každý snaží vyhnout, bo to bolí. Lepší je konzumovat. Rychle.
OdpovědětVymazatNejhorší je, že tahle superrychle se pohybující společnost není moc ochotná tolerovat ty, co mají prostě rádi klidnější tempo a jsou ochotní se zastavit, rozhlédnout kolem sebe, nadechnout - kouká se na ně velice podezíravě jako na divná individua.
OdpovědětVymazatVadí mi, že se heslem dne stalo \"chci všechno a hned, sice to ani nepoužiju, ale stejně to chci!\" O jednom z příkladů jsem psala u sebe na blogu http://maire.bloguje.cz...oleti.php
nerikam, ze by se takova mycka nadobi nevyuzila, ale pro co se lenka snazi vsechno urychlit, kam tam specha? :) vzdyt nema zadne osobni ritualy, vsechno za ni delaji masinky, no me by z toho svihlo :) treba takova priprava kavy nebo caje, pressovac bych so poridila snad jen na to, aby mi to udelalo penu do latte, jinak si delam kaficko v dzezve a je to super, protoze tak mam moznost byt par minut jen sama ze sebou :) bavi me vsechno si vychutnavat, ze me by lenka asi zesilela :)
OdpovědětVymazats tim tedy naprosto souhlasim :) ja treba hrozne trpim ve meste, kdy jeden nevnima druheho a vsichni se nekam zenou. ale nejde, abych se nekde zastavila, nadechla se a vnimala krasu treba slunecneho dne, nedejboze se u toho treba usmivala (!), to si pak vyslechnu reci :) zvlastni spolecnost :)
OdpovědětVymazattrpis v Praze, ja se treba v Budejcich s usmevem zastavim, v Praze neco takovyho neni mozny, i ty schody v metru jsou sebevrazedny, pro me jako neprazaka.
OdpovědětVymazatBydlet bych tam nechtela ani za nic.
Sedmi, díky!
OdpovědětVymazatKnihomyši, vidíš, to já, ignorant, ani neznala!
Extláčo, asi... ano!
Maire, sice jsem to tenkrát nekomentovala, ale četla ještě jako horkou novinku (u nás ani tu meziknihovní poštu pro lenochy nemaj´...! :-)
M. Amar, nojo, jenže ti běhací Pražáci jsou drobet výkonnější, tím pádem i bohatší, a někteří usmívající se \"neběhači\" si nedokážou uspořádat priority tak, aby si vyrali... Takže neběhají, ale zároveň závidí těm vystresovaným běhajícím, že si něco vyběhali... (Teď nedávno jsem potkala pěkný příklad, asi napíšu článek O Zbohatlíkovi :) )
Já jsem usmívající se Pražák, s radostí se zastavující a obdivující krásu slunečného dne! (Prší.)
OdpovědětVymazatI takoví jsou.
Tu prší tiež a tiež nám v kancelárii úsmev na tvári nechýba... (SVK), urobíme si pekný deň pri práci :-)
OdpovědětVymazatJá jdu vlastně pozpátku - momentálně se pohybuju někde v 17. století a lovím inspiraci na kostým. A zítra se přesunuju do 16. století do kovárny na městských slavnostech :-D
OdpovědětVymazatMame pracky, susicky, instatni kase, jednorazove pleny, mrazene jidlo, komunikujeme pres chat, skype, facebook, blogujeme, diskutujeme a nejak nemame moc casu sami na sebe, na obycejny rozhovor u kavy, vecerni hovory H s manzelem, cteni detem...Ja osobne se snazim nepodlehat tomu modernimu tempu a uzit si spolecnosti druhych. Neni o o Prazacich a vesnicanech, je to o tom, umet zivot prozit, nejenom prezivat...
OdpovědětVymazat