Súdán nejsou jen hořící letadla a občanská válka.
V těsném sepětí se starověkým Egyptem prosperovaly a upadaly i další nejstarší státy na africkém kontinentu, Kúš a Napata.
Podle archeologických nálezů se zdá, že lid Dolní Núbie byl s Egyptskou říší obchodně provázán už od 4. tisíciletí př.n.l. . Rostoucí ekonomická prosperita oblasti Núbie (dokládaná honosností hrobek jejích vládců) pak pravděpodobně zapřičinila egyptskou invazi: ve 3. tisíciletí př.n.l. už v Núbii stálo egyptské město a Egypt disponoval núbijskými otroky a vojáky.
Z 2. tisíciletí př.n.l. pocházejí první egyptské zmínky o hornonúbijském království, nazývaném "ohavný Kúš", které svou moc soustředilo v opevněném hlavním městě Kerma. Kermské království bohatlo obchodem s jižněji usazenými populacemi a v letech 1785 - 1540 př.n.l. se spojilo s některými z egyptských navzájem vál
kermský pohár
Další egyptská expanze Thuthmose I. Kermu zničila. Egyptská nadvláda se v oblasti udržela až do 1. tisíciletí př.n.l., kdy v Horní Núbii vznikl další, zřejmě kulturně Kermě příbuzný stát, jehož centrem byla Napata. Během čtyř set let, po která napatské dynastie vládly Egyptu, přijala Napata za svůj egyptský styl hrobek a administrativu.
Když byli kolem roku 600. př.n.l. napatští králové z Egypta vyhnáni a Napata trpěla nájezdy sajských vojsk, přesunulo se centrum státu na jih do Meroe, zatímco na místě Napaty vznikl stát Mukurra.
Náboženství v Meroji kombinovalo egyptské a "jižnější" prvky, merojští vládci byli (po egyptsku) zároveň velekněžími a (po africku) vybíráni královnou matkou ze šlechtických kandidátů. Efektivitu zemědělství zvyšovala zavodňovací zařízení, čerpadla a kanály. Psanou egyptštinu ve 2. století př.n.l. vystřídalo merojské písmo a merojština, kušitský jazyk, se nějakou dobu užívala paralelně s egyptštinou. Říše prosperovala až do roku 350, kdy ji zničil aksumský vládce Ezána a místo ní vznikl stát Alodia.
V 6. století proniklo do oblasti Núbie křesťanství a mezi 8. a 11. stoletím nastal prudký rozmach křesťanské kultury - z této doby pocházejí staronúbijské překlady evangelií, paláce, kláštěry, kaple, kostely a pevnosti, jejichž zříceniny se nacházejí podél Nilu.
U Ajn Farahu v severním Dárfúru jsou k vidění zbytky kláštěra se dvěma kostely z 8. století, a z 10. století pocházejí zprávy ze Sóby, hlavního města státu Alwa. které popisují jako sídlo z kamenných budov, s kostely zdobenými zlatem a se zahradami. Řecké knihy tu byly překládány do núbijštiny.
Nejstarší núbijské křesťanské stavby jsou kopiemi křesťanských staveb v Egyptě, ale později se jejich styl z praktických důvodů měnil - ty poslední, typicky núbijské, už mají jen jeden pár pilířů, nebo jsou dokonce úplně bez nich.
Núbijské památky obrazem - sochy núbijských králů, sošky lukostřelců, merojské pyramidy http://www.national-geographic.cz/archeologie-a-historie/kterak-cerni-faraoni-dobyli-egypt-1634/
O každodenním životě v Súdánu: http://www.lf1.cuni.cz/article.asp?nArticleID=6545&nDepartmentID=2214&nLanguageID=1
Fotografie merojských pyramid http://www.asmat.cz/scripts/fotografie_detail.php?Fotka=3175
Křesťanství v Núbii http://www.nubianet.org/about/about_history10.html
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za čas, který věnujete tomu, abyste zde vyjádřil/a svůj názor, ať už je jakýkoliv. Osobuji si však právo nezveřejňovat obchodní spam, za komentář se pouze vydávající.
Autorka