a to se přitom už vdaly i ty nejšerednější holky z naší rodiny,"
zoufá si třicetiletá, vysoká a štíhlá krasavice Ndey Aram v článku ze serveru Leral .
Ndey Aram byla miláčkem celé rodiny, rozmazlovaná a hýčkaná. Před lety se setkala s Francouzem, který se do ní zamiloval. Jezdil za ní na dovolené, zaplatil jí kadeřnický kurs, staral se o ni. Po roce se věci začaly měnit - milenec měl stále méně času, telefon přestal zvonit. Ndey Aram navštívila věštce, aby se dozvěděla, že ji očaroval někdo, kdo jejímu štěstí nepřál.
"Žádný můj vztah s mužem netrvá dlouho," zoufá si Ndey Aram. "Když někoho potkám, dávám do vztahu všechno, ale vždycky se stane něco, proč to nakonec nevyjde. Jsem prokletá, nebo nejsem stvořena pro manželství? Nevím. Všechny kolem už se vdaly, jen já pořád hledám."
Beznaděj dohnala Ndey Aram k lidové léčitelce. Koupila si kouzelný roztok, který měla před prvním pohlavním stykem s vyvoleným mužem aplikovat do vagíny.
"To jsem zrovna chodila s jedním ženatým, a chtěla jsem se stůj co stůj stát jeho druhou manželkou. Udělala jsem to, jak mi léčitelka řekla - použila jsem roztok, oblékla si erotické prádélko, vyvoněla sebe a pokoj. Večer se odvíjel podle mých představ a po milování začal přítel mluvit o naší budoucnosti. Řekl, že beze mě nemůže být, že se kvůli mně i rozvede, aby si mě mohl nastěhovat domů. Říkala jsem si, že ta vodička zabrala, a byla jsem šťastná. Zůstal u mě celý víkend. A v pondělí dopoledne, že prý jde domů zaplatit nějaké účty a vrátí se. V poledne volala nějaká žena; ptala se, jestli jsem Aram a jestli chodím s panem X. Nic mě nenapadlo, souhlasila jsem. Volající hned zavěsila, a o dvacet minut později do mého bytu vpadly tři ženské a surově mě zmlátily. Byla to nejhorší čtvrthodina mého života. Ta, co byla manželkou mého přítele, mi vyhrožovala, že si mám vybrat mezi jejím manželem a životem. Nebrala jsem to vážně. Ani ten výprask mě nemohl odradit od úmyslu vdát se za toho, koho jsem si vybrala. Scházeli jsme se dál.
Za nějakou dobu jsem dostala esemesku, že své tvrdohlavosti budu litovat. Věděla jsem, že je to zase ona, ale kašlala jsem na ni. Jenže jsem se hned nato začala cítit špatně. Otekly mi ruce, nohy. Testy v nemocnici nic neukázaly. Ani léčitelé mi nedovedli pomoci. Milenec si mě začal ošklivit. Hádali jsme se, nakonec jsme se přestali stýkat. Jeden z léčitelů, za kterým jsem byla, mi řekl, že tu nemoc na mě seslala přítelova manželka. Trvalo mi skoro rok, než jsem se zase uzdravila. Teď už nikoho nehledám. Beru to tak, že kdyby někdo přišel s nabídkou k sňatku, prostě mu neřeknu ne."
Příběh Ndeye Aram zaujal celou řadu čtenářů. Většina z nich neprojevuje příliš pochopení nad životním stylem mladé dámy (a dalších jí podobných). Kritizují novou formu fenoménu mbaaraan, který dříve spočíval v soupeření o přízeň neprovdaných dívek za pomoci dárků a službiček. Mladí (i starší) muži za své pozornosti nečekali (a nedostávali) sex, pouze náklonnost své vyvolené nebo zlepšovali své vyhlídky na možnost sňatku s ní. Městská kultura dnes mbaaraan efektivizovala a přiblížila prostituci - dívky si jím vydělávají na parádu nebo i na živobytí, a své zisky se - někdy i za tiché podpory rodičů - snaží zvýšit menším odporem vůči sexuálním návrhům.
Tím ovšem zároveň klesá jejich reálná šance na skutečně vážný vztah a pozdější sňatek...
Milá manželko, slečna Ndeye Aram zřejmě trpí hysterií. Od hysterky by měl dát každý chlap ruce pryč, což všichni dotyční zřejmě udělali. Hysterie představuje patologicky prohloubený proces tělesné představivosti. Nejběžnější typy hysterie, s nimiž se v současné době setkáváme, představují nějaký typ poruchy tělesné funkce bez prokázané organické nemoci nebo tělesné abnormality. Může se projevovat ztrátou síly v končetině (úplné ochromení nebo slabost); ztrátou čití v některém části těla; pocitem bolesti při absenci jakékoli stimulace receptorů bolesti; nebo nadměrnou reaktivitou svalů, jako je tomu při hysterickém dušení nebo pseudoepilepsii.
OdpovědětVymazatPři vyšetřování pacienta s hysterií lékař často zjistí, že typ hysterického příznaku se neřídí skutečnými anatomickými poměry v těle, ale představou postiženého o tom, jak se určitá nemoc projevuje. Takže například po poranění své ruky nebo nohy ztratí hysterický pacient čití v oblasti „punčochy – rukavice“, což je ztráta citlivosti, kterou nemůže způsobit žádné reálné poškození nervů. Podobně když je pacient přesvědčen, že má poškozený mozek, může být paralyzován na straně předpokládaného zranění, zatímco anatomie nervových drah určuje, že k paralýze by muselo dojít na opačné straně těla.
Lempe, obdivuji vaši schopnost určit slečně diagnózu z několika řádků - předpokládám hlavně z toho, že ke konci článku dotyčná hovoří o otocích, jejichž příčinu se nepodařilo prokázat. Vzhledem k tomu, že nevíme nic o slečnině dětství, dospívání ani reakcích v ostatních vztazích (projev odpudivé nemoci zde zjevně neměl za účel donutit partnera k péči - to by v tomto typu vztahu šlo ostatně těžko), s vaši jistotou se neztotožňuji (ačkoliv vyloučit, stejně jako potvrdit, by ji mohl jen psychiatr po vyšetření).
OdpovědětVymazatPokud jde o projevy různých tělesných a duševních neduhů, vím, že pro vás to bude těžko pochopitelné, ale mluvíme tu o subsaharské Africe. Případy ovlivňování fyzického a duševního stavu jedinců pomocí okultních sil nejsou nijak výjimečné, a po osobní zkušenosti je nemůže popřít ani ten nejracionálnější skeptik (lze je jen vysvětlovat např. autosugescí či sugescí, ale i tato pomůcka selhává v případě, že o magii prováděné na váš úkor nemáte ani potuchy).
Manzelko,jsou veci, kterym nepouceny Evropan tezko uveri. Vzpominam si, ze mi trvalo dost dlouho, nez jsem si africkou magii (nebo jakkoliv to nazveme) srovnala v hlave.:)
OdpovědětVymazatJinak bych taky chtela dostavat darecky. Ale to bych asi musela byt Africanka. A asi bych tedy za ne nic neposkytovala :D
Manzelko, mna napadlo - nemohla slecna Ndey zalovat manzelku pana X (po tej bitke) za ublizenie na zdravi? Alebo by (staby milenka proti zakonitej manzelke) nepochodila?
OdpovědětVymazatManželko, hysterie není nadávka, ale diagnóza. A každá diagnóza se stanovuje s určitým stupněm pravděpodobnosti (taky jsem nepoužil slůvko \"jistě\", ale \"zřejmě\"). Na to, abyste poznala ženu (nebo méně často muže) s hysterií, nemusíte být psychiatr. Kardinálním příznakem hysterické (resp. histriónské) poruchy osobnosti je snaha být za každou cenu středem pozornosti. Takže, svěřovat se široké veřejnosti s tím, co si aplikuji do vagíny před pohlavním stykem, aférou se ženatým mužem a na závěr to korunovat \"inzerátem\" na sňatek s kýmkoliv, kdo se ozve, to je téměř jistá diagnóza. O to víc oceňuji zralost všech těch mužů, kteří ji postupně poslali všichni k šípku. Víte, já bych neověřený článek připomínající bulvární zprávu ani nekomentoval, na to mám příliš málo času. Ale ve vámi citovaném článku vidím nebezpečný postoj veřejnosti vůči psychicky nemocným lidem. Léčba dissociativní/konverzní poruchy (dříve hysterie) dá zabrat i zkušeným psychiatrům a většinou je při ní úspěšnější léčitel (šaman), než západně vzdělaný lékař. Šaman poskytne totiž daleko silnější sugestivní zážitek, a to rozhoduje. Ale považovat lidi s tělesnými nebo psychickými poruchami za očarované, uřknuté nebo prokleté, to není férové především vůči jim samotným. Vymítání ďábla a podobné praktiky nemusí vždy dopadnout dobře, viz http://www.lidovky.cz...ranici_hel. V našich zeměpisných šířkách se vztah veřejnosti vůči psychicky nemocným v poslední době zlepšil a doufejme, že to tak i přes tato bulvárně zajímavá témata, která serveru Leral nepochybně zvyšují návštěvnost, zůstane.
OdpovědětVymazatJeště jednou dobrý večer, omlouvám se, jestli otravuji. Ale mám dotaz. Je pravda, že podle muslimského práva se žena nesmí milovat před svatbou, uzavírat sňatek s jinověrcem a uchylovat se k magii? Pakliže ano a pakliže Ndeye Aram je muslimka, tak si zřejmě říká i o pozornost místních církevních autorit. Anebo se to v Senegalu nebere zas tak vážně?
OdpovědětVymazatFlamme, já jsem si ještě nesrovnala... ale praktické projevy už jsem několikrát potkala, a tak si to raději nesrovnávám a prostě to beru, jak to je... Máme holt tu nevýhodu, že když nám od předškolních let tvrdí, že kouzla neexistují, při srážce s důkazem opaku máme tendenci popřít i viděné :) .
OdpovědětVymazatDej, to by mohla. Mohla vlastně podat trestní oznámení... Sympatie by u policie asi nesklidila, ale manželku by minimálně předvolali.
Lempe, není mi jasné, z čeho usuzujete, že označení \"hysterická osobnost\" považuji za nadávku(?!), ale pokoušela jsem se vám naznačit, že neberete v úvahu další (mj. i kulturní) kontexty (jak se ostatně dále ukazuje). Právě pro jejich ilustraci se tu objevují i ona \"bulvární témata\", bouřlivými rozvody počínaje, přes pohlavní zneužívání nezletilých a podvody šarlatánů až po případy lynčů znásilňovatelů nebo zoufale se o vdavky snažících slečen.
Kouzelná voda, aplikovaná do vagíny před pohlavním stykem, není v daném kulturním prostředí o nic pozoruhodnější a nezvyklejší, než, by u nás byl, řekněme, spermicidní krém (a já bych nepovažovala za narušenou osobnost každou ženu, o které nějaký reportér ví, že tento druh antikoncepce používá).
\"Aféra se ženatým mužem\" korunovaná vstupem do polygamního manželství je v těchto zeměpisných oblastech běžnější než běžná; vzhledem k velkému počtu mužů v emigraci a nerovnoměrnému rozdělení majetku dochází k tomu, že žen na vdávání je mnohonásobně více, než vhodných mužů k ženění - jako v každé společnosti v podobné situaci, ženy dávají přednost tomu býti jednou z manželek muže zajištěného, než jedinou ženou chudáka. Tomuto tématu jsem se věnovala i jinde, např. http://www.manzelka.bloguje.cz...hp (tam se nachází i vysvětlení k vaší otázce o předmanželském sexu), nebo http://www.manzelka.bloguje.cz...hp (kde je zase víceméně uspokojivě vysvětleno, proč si slečna pod společenským tlakem dala na konci článku \"inzerát\") a jinde.
A stejně jako nelze hodnotit projevy duševního ne/zdraví optikou jedné společnosti ve společnosti jiné bez dokonalé znalosti reálií, nelze ani všde stejně aplikovat léčbu duševních nemocí. Když v roce 1956 otevřeli francouzští psychiatři v Dakaru první psychiatrickou kliniku, byli překvapeni, že nemocní se po internaci nejen neuzdravují, ale jejich stav se zhoršuje nebo dokonce umírají. Teprve konzultovaní etnologové a antropologové odhalili, že důvodem bylo nerespektování společenského způsobu života nemocných, a celé léčení mu bylo nutno přizpůsobit ( http://www.manzelka.bloguje.cz...hp - zde rovněž o celkovém přístupu k duševně nemocným ).
Ze jména Ndeye Aram nelze usuzovat nic než to, že pravděpodobně je muslimka (mnoho Senegalců užívá křesťanská jména a muslimské přezdívky, nebo naopak, případně praktikuje křesťanství, islám i prvky animismu).
Ve všech muslimských zemích je způsob života věřících ovlivněn původní kulturou a Senegal není výjimkou. (Mimochodem, podle islámského práva se NIKDO, ani muž, nesmí oddávat sexu mimo manželství!) Předmanželský sex je sice novinka posledních desetiletí, spojená zejména s urbanizací, ale uzavírání sňatku s jinověrcem mnohdy nepraktikovat nelze, například když je \"jinověrcem\" zrovna ten příbuzný, kterého si podle zvykového práva nevěsta vzít má... A většina rodin je nábožensky smíšená.
Církevní autority možná podobné případy, jako je Ndey Aramin (a jakých jsou tisíce), zmiňují v kázáních v mešitách i kostelích, ale Senegal je sekulární stát a šaría se omezuje na některé části rodinného práva.
Manželko, děkuji za přiblížení kulturních zvyků v zemi, ve které jsem nikdy nebyl a o níž jsem kromě rallye Paris-Dakar ve sdělovacích prostředcích dříve nic neslyšel. Omlouvám se, že jsem nepřečetl všechny předchozí příspěvky, tento jistě zajímavý blog jsem objevil teprve nedávno. Přesto nechápu, čím tedy příběh Ndeye Aram zaujal celou řadu čtenářů, když vše co se jí přihodilo, je v této zemi každodenní realitou. Proč tedy bulvár píše o něčem, co by mělo být pro místní čtenáře nezajímavé? Ještě jeden dotaz. Muslimové v Senegalu nejsou tak pevní ve víře proto, že Senegal je sekulární stát? Děkuji za odpověď a zdravím Vás.
OdpovědětVymazatLempe, příběh Ndeye Aram zaujal čtenáře stejně, jako české čtenáře zaujímají příběhy \"singles\" nebo \"dobrovolně bezdětných\", které jsou zase běžné u nás a přesto vzbuzují vášně.
OdpovědětVymazatTo, jak má být muslim \"pevný ve víře\" je u nás představa formovaná zejména sdělovacími prostředky, které v rámci schematizace málokdy věnují čas tomu, aby hovořily i o tom, že každá oblast má svá specifika (ani evangelík na Slovensku nepřistupuje k víře stejně, jako evangelík v Nigérii, což ale neznamená, že ten Nigerijský by byl méně věřící). Senegal je podle Gallupova indexu jednou z nejnáboženštějších zemí světa - 98% dotazovaných obyvatel tam tvrdí, že náboženství je pro ně velmi důležitou součástí života, čímž se řadí do \"Top Ten Religious Countries of the World\" http://dailyatheist.blogspot.com...
Děkuji za informace. V životě jsem totiž neměl možnost komunikovat s muslimkou, tak jsem neodolal pokušení... Promiňte mi dotazy bezvěrce, které Vám mohly připadat nejapné. Úmyslně jsem pokoušel Vaší trpělivost, ale přesvědčila jste mě, že jste (muslimové) vůči nevěřící většině (79%) celkem ještě tolerantní. Doufám, že tahle tolerance vydrží i tehdy, až Vás tu bude (věřících) většina. Ať se Vám a celé Vaší multikulturní rodině daří.
OdpovědětVymazatLempe, děkuji za přání i za trpělivost při kladení nejapných dotazů (už tu byly mnohem nejapnější ;) ). Československo jako pokusná laboratoř ateismu (možná víte, že takový projekt v rámci socialistických států skutečně existoval) se dnes, myslím přečíslení nevěřících věřícími nijak zvlášť bát nemusí... a netolerantní dokážou být i ti ateisté.
OdpovědětVymazatTeda paní Ndey (mmch nádherný jméno) je mi opravdu líto, ale...spíš chápu pocity té rozzuřené manželky, nicméně bych tak daleko těžko dokázala zajít...
OdpovědětVymazat