středa 29. dubna 2009

Zlověstný mravenec (příběh z banky)

V bance se k Choti chovají obvykle profesionálně, ba až mile.  Souvisí to pravděpodobně s neutuchající nadějí úřednic, že se jim podaří Choti vnutit mu nějaký ten úvěrový produkt navíc,  pěkné připojištěníčko či jinou službu.  A jednoho dne se jejich natěšené očekávání splnilo.

"Tak máš to pojištění?" tázala jsem se živitele rodiny, když přišel domů z lovu záruk pro případ úmrtí, invalidity a ztráty zaměstnání.

 

"Ne," odfrkl. "Představ si, že ode mě chtěli potvrzení o výši platu, potvrzení, že nejsem ve zkušební lhůtě a nevyhazují mě z práce, potvrzení o bydlišti..."

 

"Proč výši platu," skočila jsem mu do řeči, "když přece mají všechny tvoje příjmy v záznamech?"

 

"No to nevím," pravil Choť, ale prý mi to vyřídí do čtrnácti dnů od té doby, co jim to přinesu. Ale nepřinesu!" zakončil odhodlaně. "Ten chlap se mě ptal, jestli mám vysokou školu!"

 

"Na co to, proboha, potřeboval?" žasla jsem. "To snad byl jen zvědavej, ne? V jaké bance jsi to, prosímtě, byl? V té naší?" nechtělo se mi věřit.

 

"No to právě ne," přiznal Choť, "tam mi zavřeli. "Šel jsem do jiné pobočky... A však já jsem mu taky řekl, že ho nebudu informovat, jestli mám nebo nemám vysokou školu, dokud mi neřekne, na co ten údaj potřebuje, a že se na to kdyžtak klidně zeptám jeho vedoucího. A on na to, že se prý špatně podíval do počítače a že to pro pojištění samozřejmě vědět nemusí. No ale teď už budou mít otevřeno tady za rohem, tak já si vážně radši zajdu tam," opustil nás toho dne podruhé.

 

"Tak jsem tam byl," referoval o půl hodiny později, "ptali se mě, proč nečekám na výsledek procesu na té druhé pobočce, protože oni vidí v systému, že už jsem to chtěl uzavřít jinde... Tak jsem řekl, že jsem tam nebyl spokojenej, a oni to bez problémů převedli k sobě. Nakonec museli volat šéfa, protože to na té druhé pobočce stejně vyplnili špatně a muselo se to přepsat celý. Ten se bude divit," potěšil se Choť pomstychtivě, "ten chlap z Cizí pobočky, až zjistí, že už mě jako klienta nemá, že mu to sebrali..."

 

"No a co ta potvrzení?"

 

"Žádný nechtěli. Podepsal jsem, že jsem mlád, zdráv, nejsem na neschopence a z práce mě nevyhazujou. Že jsem zaměstnanej, to vidí na výpisech už několik let. A ještě mi nakonec řekli ´doufáme, že u nás spokojen jste?´", byl spokojen Choť. "A tu smlouvu nedostanu za čtrnáct dní, ale zítra!", radoval se.

 

Nazítří můj životní partner sloučil cestu do banky s cestou do zdravotní pojišťovny; bylo už na čase, aby jeho nové dítě vystoupilo z pojištěnecké ilegality.  Ve zdravotní pojišťovně předložil rodný list robátka a za odměnu dostal kufřík vzorků kdečeho. Kufřík pro dítě. Papírovému kufříku s nápadným designem vévodila postava mravence(?) s obrovskýma, lesklýma, uhrančivýma očima.

 

Choť, v jedné ruce kufřík, v druhé ruce desky na papíry, vstoupil do banky. Úřednice, tatáž jako předešlý den, Chotě přivítala s úsměvem... který poněkud ztuhl, když zpozorovala mravence, kterak na ni  hledí svými velkými černými zraky z desky stolu, kam Choť kufřík odložil.

 

"Máte to samozřejmě připraveno, jak jsme se včera domluvili," trošku se jí zadrhával hlas. 

 

"Tady je to, jen mi to podepište tady... a tady..." ukazovala Choti, aniž by se na něj dívala; mravenec mladé dámě evidentně učaroval hypnotickou silou.

 

"Doufám, že je všechno v pořádku?" ujišťovala se několikrát.

 

Z nervozity úřednice začal být nesvůj i Choť.  Nakonec se mu docela ulevilo, když se za ním dveře banky s tichounkým zasvištěním zavřely. Ušel pár kroků a nedalo mu to; trochu nadzvedl kufírek, aby si ho lépe prohlédl.

 

A teprv tehdy ho napadlo to, o čem nebohá slečna za přepážkou možná uvažovala celé minuty: mravencovy zraky by klidně mohly ukrývat hledáček kamery... 

 

15 komentářů:

  1. ten konec je opravdu unikatni.... ja si ze zacatku myslela, ze pani urednice spis znervoznela, zda treba tvuj Chot netrpi nejakou uchylkou :o))) Manzelko stale jsi se nepochlubila jakeho pohlavi je vase nove ditko??? A pani sestricce jsi to ,ze cekas dvocatka nejak nevyvracela??? Takze ty nove ditka mate dve?? nebo jedno?? :o))))

    OdpovědětVymazat
  2. a čo ak sa tá slečna zľakla, lebo možno majú iné zmluvné podmienky pre rodičov?
    a tiež som celá zvedavá, či máte dievčatko alebo chlapčeka :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Ne, urcite nemaji, pojisteni na detech nezalezi, a navic minimalne o jednom diteti (mozna uz i o dvou) banka vi z doby, kdy tam Chot mel uver. Ale radsi si myslim, ze se nervozni slecna opakovane se ujistujici o Chotove spokojenosti bala, ze tam ma kameru, nez abych si myslela, ze se bala, ze tam ma revolver. :)

    OdpovědětVymazat
  4. Sestricce jsem to rekla, protoze jinak by ji chybelo jedno srdicko do poctu. A i k pohlavi se dostanu, jen malicke strpeni!

    OdpovědětVymazat
  5. Uchyl s mravencem? Jako treba formicofil? :)))

    OdpovědětVymazat
  6. Aha, já myslela že byla slečna zklamaná z toho že má další dítě:-D jestli máte ten samej kufřík, tak to je myslim cvrček (a ty říkanky nebo básničky či co to je sou fakt děsný:-D)

    OdpovědětVymazat
  7. tyjo, tak možná za půl roku se dostaneme k pohlaví a jméno se nedozvíme, dokud se Manželka znovu nepřihlásí do nějaké Výměny ;)

    OdpovědětVymazat
  8. Jaky by to byl zivot, kdyby neexistovala tajemstvi? :)

    OdpovědětVymazat
  9. Pro vetsi udiv slecny bankovni urednice bych navrhoval apro pristi navstevu nejen kufrik s dirkama ,ale i cerneho kuliska s dirkama.Pouze na oci :oDDDD
    Myslim,ze Chotova navsteva by byla nezapomenutelna :oDDD

    OdpovědětVymazat
  10. Lupič v pravé ruce třímající nabitý revolver a v levačce kufřík s mravencem! :D Samuel Beckett by to nevymyslel absurdněji! :) Ale asi je třeba občas vybočit ze zaběhlých kognitivních schémat a občas vidět \"slona v hadovi\" (už jen pro trénink fantazie)...když si vykračuju po ulici na zádech nesouc v pouzdru saxofon, lidi vidí pouzdro na saxofon, oprávněně předpokládají, že je uvnitř saxofon, a málokoho napadne, že je brašna dostatečně prostorná na přenášení několika kg trhavin nebo kompletní výbavy šíleného střelce. Občas mám nutkání to zkusit...jen pro ten omamný pocit z realizace neprohlédnu(teln)é lsti.

    OdpovědětVymazat
  11. zkus si dát na hlavu muslimský šátek a uvidíš, kolik lidí napadne, že máš v tom saxofonovém pouzdře něco jiného! ;)
    (Mimochodem, ty máš k dispozici několik kilogramů trhavin?!)
    A, mimochodem, ty hraješ TÉŽ, JEŠTĚ KE VŠEMU, na saxofon?!?!?

    OdpovědětVymazat
  12. S satkem nemusi mit ani pouzdro se sagem, staci narvana igelitka :))

    OdpovědětVymazat
  13. No jo, šátek! Takový všeobecně deprimující detail. :) A policie mi pak zabaví nejen pouzdro, ale i ságo...v rámci boje proti terorismu ho rozebere na kousky a rohlíky z igelitky skončí v policejních žaludcích. Protože co kdyby...;)

    Manželko, v září jsem po devatenácti letech zatoužila po změně nástroje, takže jsem \"dechový začátečník\" a zatím vyluzuju tóny v rozmezí pouhých dvou oktáv. A mimochodem - opomíjíš fakt, že nemám děti. To se to pak hraje. ;) :)

    OdpovědětVymazat
  14. Rohlíky z igelitky by skončily v policejní laboratoři, protože coby obzvláště rafinovaná teroristka jsi je mohla otrávit! A hrou na saxofon budeš jednou děti třeba uspávat ;)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za čas, který věnujete tomu, abyste zde vyjádřil/a svůj názor, ať už je jakýkoliv. Osobuji si však právo nezveřejňovat obchodní spam, za komentář se pouze vydávající.

Autorka