Bratr v Nigérii II.

Co se dělo, když Alena poprvé přijela do Bonnu?

 

Znám to jen z vyprávění.

Představuji si, jak na tmavý povrch podlouhlého zrcadla, jaká bývají připevněna nad sedadly vlakových kupé, vyplouvá pobledlá tvář. Skleněná plocha na chvíli znovu zčerná, když se pasažérka obrátí k vypínači.

 

Kupé se rozzářilo namodralým světlem.

 

Dívka s brýlemi se kolenem opřela o sedadlo, aby snáz dosáhla na sportovní tašku na poličce nad sebou.

 

Vlak se s kovovým nářkem zastavil a chodbička ožila rychlými kroky.

 

Alena si ve spěchu natáhla lehkou černou bundu - prameny rovných světlých vlasů se s tichým zašustěním složily zpátky na límec - špičkami prstů se přesvědčila, že v náprsní kapse má peněženku i pas a vydala se, s popruhem tašky přes rameno trochu nemotorně bokem, chodbičkou k východu.

 

Myslím na to, jak zvolna asi našlapovala na úzké vlakové schůdky, jak schválně zpomalovala krok a oddalovala chvíli, kdy se bude muset rozhlédnout po nástupišti.

 

Hrdlo měla sevřené a v žebrech cítila každý úder srdce - co když nikdo nepřijde? Kolem ní prospěchal páreček mladých Italů. kluk v bílé bundě položil holce ruku kolem ramen a společně se něčemu zasmáli.

 

Ohlédla se za nimi a uviděla ho.

 

Naproti zamilované dvojici přicházel vysoký černoch. Italy minul bez povšimnutí a zastavil se až u Aleny.

 

Později té noci, v čistě povlečené posteli úhledného hotýlku rodinného typu v okrajové čtvrti, přemýšlela Alena nad tím, jak se její život v posledních týdnech mění.

Jako by se tou nocí, kdy se v dřevěné chatce ve Vraném nad Vltavou všichni opili, dostala do jiného světa. Od toho dne už nic není, jak bývalo.

 

Marie jí dala peníze na vlak - prý je Aleně poslal Marc, ten, jehož bratr na ni čeká v Nigérii. Chce se s Alenou nejdřív vidět, promluvit s ní, dohodnout podmínky tak, aby všichni byli spokojeni.

 

Jenže Marka Alena zatím ani nezahlédla - vzkazy posílal po Marii a ten, kdo ji vyzvedl na nádraží, byl jeho kamarád Kunle: Marc se moc omlouvá, nemohl se pro ni dneska zastavit, ale zítra ji vyzvedne v hotelu.

 

Ještě těsně před usnutím Alena sama sebe uklidňovala tím, že Marie přece svého přítele dobře zná. Určitě by ji za ním neposílala, kdyby si jím nebyla jistá.