V krásném sobotním odpoledni na sklonku loňského léta kdosi zazvonil na domovní zvonek. Moje otázka, položená do bílého sluchátku interkomu, zůstala bez odpovědi. Neotevřela jsem tedy.
Klepání na dveře u bytu se ozvalo pár minut na to. Předpokládala jsem, že po otevření spatřím sousedku. Místo ní tam byl drobný snědší chlapík v modrobílém svetru.
"Dobrý den, pani, bydlí tady Čonkovi?" zaimprovizoval. "Já hledám Čonkovy, měli by bydlet v Prokopově ulici a todle je Prokopova, nevite, kde by mohli bydlet?"
Na jazyku se mi převalovaly otázky - jak se dostal do domu, kdo ho pustil dovnitř? Nahlas jsem řekla: "Nevím, tady nebydlí," a zase zavřela. A zajistila dveře a šla volat Choti do práce. Co bych měla udělat? Mám zavolat policii? A co jim řeknu? "Pomoc, přijeďte honem, u dveří mi zazvonil Cikán?"
Postavila jsem se k oknu. Chlapík v modrobílém svetru vyšel ven, doprovázen dalším mužem. Kráčeli volným krokem po chodníku podél domů, jeden z nich objímal minivě, druhý nesl kufřík s laptopem a reprobednu.
Schody k sousedům jsem brala po dvou. Dveře byly, ano, vylomené a přivřené.
Muži s minivěží při pohledu z okna stále v dohledu... Jenže než mě volání na tísňovou linku spojilo s policií, než jsem nadiktovala všechny údaje, pánové svým pomalým tempem zmizeli za rohem. Soused, kterému jsem telefonovala, mě ve sluchátku zapřísahal, ať se jdu podívat, jestli má v bytě klíče od auta a počítač a já odmítala vlézt na dějiště trestného činu. Policejní vůz přijel za čtrnáct minut od telefonátu. Policisté prý projížděli okolí, ale nikoho podobného mému popisu neviděli.
Sepsali hlášení, počkali na majitele bytu, odjeli. Pachatelé vloupání nebyli odhaleni.
Ale... já toho muže (teď v zimě vyměnil modrobílý svetr za bundu) potkávám nejmíń dvakrát do měsíce. Vídáme se v supermarketu, míjíme se na přechodu, chodí kolem našeho domu. Jednou jsem ho viděla v tramvaji, kterak si veze nezabalený počítačový monitor.
Soused, kterému jsem to řekla, informoval muže zákona. Jenže co bychom tak mohli dělat? Přimáčknout mužíkovi pistoli mezi žebra a říct mu, ať počká, než zavolám policii?
Tak se tedy každou chvíli potkávám s bytovým zlodějem a vzájemně předstíráme, že se neznáme. Dokonce se ani nezdravíme. :)
No, to je síla. Taky jsme věděli, kdo nás vykradl. Třikrát. Taky jsme kontaktovali policii. A taky jsme si museli počkat, až se nás pokusí vykrát počtvrté, a čacká policie si ho sama chytí. A byl to skutečně on, na koho jsme upozorňovali, a koho oni odmítli byť i legitimovat.
OdpovědětVymazatže naše policie řeší případy až tak od vraždy nahoru. Takovéhle blbosti tak maximálně sepíšou...
OdpovědětVymazatMožná proto je celkem populární ta přesmyčka CESKA POLICIE = SILACKE OPICE
Mozna potkavame tehoz. Jen tady na Smichove se pta na snadno uveritelne Demeterovi.
OdpovědětVymazatTech tu mozna v okoli i par bydli.
=M= , nechce se mi věřit, že by jezdil 250 km semo tamo :) . Čonkovi jsou uvěřitelní stejně, jako Demeterovi a taky jich tu v okolí jistě několik bydlí. Dokud jsem ovšem bydlela ve 4. patře cikánského holodomu v Košířích, žádný bytový zloděj se k nám nedošplhal (ani aby se ptal na Demeterovy).
OdpovědětVymazatKočkopse, ano, taky mám ten dojem. Nad tímhle jsem vážně kroutila hlavou - od prvního momentu bylo evidentní, že zloději musí bydlet pár domů odsud (jinak by těžko šli s lupem pěšky) a kdyby se byl býval našel volný policejní pes, nevěřím, že by se pánové i s věcmi do čtvrt hodinky nenalezli. Nojo, tak třeba psi nejsou... :/
Jenio, vidím, že scénář bude asi všude stejný.
Tak to je síla...
OdpovědětVymazatže by se staré osvědčené \"nejsou lidi\" změnilo po novu na \"nejsou psi\"? ;-)
OdpovědětVymazatale jinak mam s laxnosti a nechuti policie cokoliv řešit velmi obdobnou zkušenost. :-(
Citace:
OdpovědětVymazatJak jsme Vás již informovali o krádeži notebooku, ke které došlo 13. 1. 2008 ve vlaku na trase Borek - Bělá nad Radbuzou, byl pracovníky služby kriminální policie a vyšetřování zjištěn 41-letý muž z Polska, který je podezřelý z této krádeže. Pachatel tehdy způsobil poškozené osobě škodu ve výši 32 000,-Kč.
Zazili jsme na vlasnti oci. U nas na JIzni MOrave okradaji cikani bezostysne Rakusacky. TAkove ty stare babicky co jeszdi do cukrarny. Cikanka jedne babicce ukradla penezenku. Zavolali jsme policii. Videli jsme ze jsou to zenske od Bihariu. Chodi tri s vlasy obarvenymi na oranzovo. Policjat nam rekl ze nemuze nic delat, ze dokud baby nechytneme za ruku primo jak krade tu penezenku tak jim nic nemuze. A sel.
OdpovědětVymazat