V Africe taky nepoužívají plínky!
Africké maminky taky nosí děti na zádech!
S podobnou romantickou zarputilostí, s jakou tvůrci amerických akčních filmů situují zdroje katastrof a záhad výlučně do Afriky (jen málo těch nejoriginálnějších si vzpomene, že v atlase je třeba i Jižní Amerika), odvolávají se na černý kontinent také ty, koho budu pro lepší přehlednost nazývat "alternativní ženy": zastánkyně šátkování, bezplenkové metody, přírodního léčitelství, bílé magie, tarotu, moci měsíčních kamenů, batikovaných šátků, feng-shuei, holotropního dýchání a mnohých dalších pradávných a (nebo) esoterických vynálezů.
Případným čtenářkám z jejich řad se omlouvám a prosím je, aby zvážily, zda chtějí číst dále. Jakkoli nemám v úmyslu negativně hodnotit jejich přesvědčení, mohou následující řádky vyvolávat dojem, že s ním polemizuji.
I sexistický by se tento příspěvek mohl zdát - na svou obhajobu můžu uvést jen to, že přesvědčeného "alternativního muže" jsem ještě nepotkala.
Romantické představy jsou ovšem obyčejně na hony vzdáleny skutečnosti. Stejně jako ušlechtilý prérijní Indián z dob revizionistické adorace býval v každodenním životě často samolibý intrikán, má život běžné africké matky jen malinko společného s romantickými představami alternativek.
Když mluvíme o Senegalu, novorozenci mají látkové plenky - a s tím, jestli malé děti na vesnici čurají, si nikdo nedělá starosti: až do odstavení lezou nebo běhají nahaté. O nějakém intenzivním spojení matky a dítěte, kde by matka sledovala, jestli její maličké chce čurat, nemůže být řeči. Později, když se děti učí vykonávat potřebu na určeném místě, jsou někdy místo na nočník vysazovány na nárty nohou dospělých osob.
Nošení dětí na zádech tam není volba a projev těsného sepjetí rodičky a potomka, ale jediný možný způsob přepravy dítěte (nepopírám, že dětem se líbí a jejich kyčlím prospívá 
Další africké zvyklosti ohledně péče o děti a o rodičky už tak následováníhodné nejsou.
Ze statistik vyplývá, že africké děti sice jsou oproti dětem z jiných kontinentů mnohem déle kojeny - ale téměř nikdy není kojení výlučným zdrojem kojenecké potravy, dokonce ani v prvních měsících života ne. Matky obyčejně přikrmují různými kašemi a polévkami už několik týdnů staré děti (sama jsem byla svědkem krmení čtrnáctidenního novorozence).
Někde tradice zakazuje šestinedělkám pozřít cokoli jiného, než obilnou kaši.
Dětem se často vůbec nedává kvalitní jídlo kvůli přesvědčení, že jim škodí.
Ovšem nejen alternativní matky mají romantické představy.
Kdysi dávno jsem se po jednom koncertě v pražské Akropoli ocitla s kamarádkou v umělecké šatně. Odešla jsem o něco dřív, kamarádka za mnou přispěchala po chvilence. "Chachá, on si myslel, že jsem nějaká Back-To-Nature," řekla tónem, jakým by nejspíš řekla i "hej-nebo-počkej". A kroutila hlavou nad pošetilostí xylofonisty, který mylně větřil snadnou sexuální zkušenost s ženou plnou ideálů o těch "úžasných přírodních lidech".
Spousta mužů se back-to-nature poblouznění naučila šikovně využívat.
Příkladem budiž jeden můj známý, který mi kdysi barvitě popisoval, jak se seznámil se dvěma slečnami a během několika málo hodin je přesvědčil, že kouřit marihuanu je skvělé a navíc, pro důkladný duchovní prožitek a absolutní sepjetí s přírodou je nezbytné u toho tančit - samozřejmě, aby je od přírody naprosto NIC nedělilo, tančili nazí... (Jen u tance pochopitelně nezůstalo. Příroda je mocná čarodějka 
Při zmínění přikrmování novorozenců jsem si vzpomněla na to, jak A. daroval čerstvě narozené dceři kamaráda 3 balíčky chilli.
OdpovědětVymazata tisíceré díky. Já jsem si koupila šátek, protože bydlíme v centru města. Na krátké procházky fajn, ale přidávaly se ke mně různé matky, které byly v šoku - věřily, že nejím maso, věřily, že nakupuju jen ve zdravé výživě, věřily, že jsem rodila při tanci někde v přírodě a chroupala u toho bylinky.
OdpovědětVymazatU druhého budu zase nosit šátek, ale asi se mezitím obarvím nablond a udělám si fest oční linky, aby aspon z vizáže pochopily, že k NIM nepatřím.
A propos - moje babička mi vždycky říká ohledně BTN žen .. \"co by moje máti dala za porod v porodnici.. a co já bych dala za možnost epidurálu\".
A já dodávám - nemluvě o tom, kolik očkování a antibiotika zachránily životů a přírodní matky je často odmítají.. znám i takovou, která odmítla ATB k léčbě angíny dětí.
Doufám, že si to některá přečte a na afriku se už odvolávat nebude - v Asii taky přece sklízí čaj v dusivém vedru a dítě mají celou dobu na zádech, že jo?? :)
Šátek je super na pochůzky ve městě, protože než rvát kočárek do tramvaje a škemrat o pomoc, pak ho nechávat stát někde u chodníku, bo na ouřadě není bezbariérovej vchod, není nic moc. Měla jsem ho a bezvadně se osvědčil jak na tohle, tak na dobu, kdy malá jen řvala a nebo spala a nic mezitím. A když spala přes den, tak jedině zavěšená na mě v tom šátku... Ovšem tím moje BTN končí :-) Jo ještě tak ty batikovaný hadříky, ty já taky můžu :-)
OdpovědětVymazatano, i moje BTN končí nošením dítěte, spaním s ním/nimi v posteli a nekonečným kojením. Tarot, chroupání bylin u porodu v lese a podobné radosti života taky nemusím, ale pokud někdo ano... Jen mi trochu vadí MILITANTNÍ BTN (taky už jsem jich pár potkala).
OdpovědětVymazatJo, jednoho takovýho jsem znala, jeho děcko nesmělo jíst ani piškoty, protože to bylo sladký a moučný. Když jedna z babiček dala tomu malýmu borůvkovou přesnídávku a děcko mělo potom černý hovínko, tak z toho málem leknutím umřel, protože borůvky nezapadaly do jeho stravovacího programu. Těhotnou kolegyni, co s ním seděla v kanclu, drezúroval a neustále poučoval, jaký dělá dietní chyby a jak škodí miminu...
OdpovědětVymazatManželko, hezky jsme se sešli - já také nenechávala malé dítě uřvat (což ale některé BTN dělají..) neustále jsem kojila a brala si ho do postele - dnes se mi to vrátilo tím, že si celkem vyhraje sám (neříkám ale, že u toho nedělá bordel :) a usíná sám ve svém pokoji (ačkoliv v noci většinou dorazí sám). A již zminovaný šátek.
OdpovědětVymazatA propos militantní BTN matky.. taky bych mohla vyprávět :)) naposledy ve zdravé výživě jsme nakupovala (mám bezlepkovou dietu, tak musim..) a ona mi říká \"ale nebudete to jíst dneska??? Vždyt je uplněk!\"
Hezká je ta omluva \"proč ses vyskytla v prodejně zdravé výživy\" - to já klidně bez mučení přiznám, že jsem do zdravé výživy chodila pro krmení pro moje prvorozené dítě, které žilo celkem zdravě (ano, i bez piškotů a bez čajíků) až do doby, než nastal čas příkrmů u toho mladšího. Tehdy jsem byla životem poučena, že tvrzení \"malé dítě nepozná nevýraznou chuť a na co ho nenaučíte, to nepožaduje\" je pustá teorie.
OdpovědětVymazatZatímco moje starší dítě poslušně papalo vařené BIO zeleninky, polévky bez soli a odpudivé ovocné příkrmy, mé mladší dítě vypadalo, že bude radši nadosmrti jen o mateřském mléce, než aby pozřelo něco jiného - přesně do dne, kdy v nestřeženém okamžiku uloupilo a spořádalo kus pizzy (podotýkám, že to byla pizza kvalitní a jedinými \"škodlivinami\" v ní byla mouka a trocha soli) a od té doby se stravovalo s námi.
Militantní BTN - proč jsi nesměla sníst svůj nákup o úplňku?
Mimochodem, připomnělo mi to jednu mou \"poučenou BTN\" kamarádku, která si kdysi posteskla, že se její zacházení s penězi nezlepšilo, ani když \"dala minulý měsíc 4000 za seminář o zlepšení svého finančního hospodaření.\" :-)))
Teď mě tak napadlo, že jsme možná BTN par excellence - instinkivní a bez příruček, i kdyby ty příručky měly být o úplňku... ;o)
Milá Manželko,
OdpovědětVymazatuž tři dny pročítám tvůj blog - typ od kamarádky. A bavím se jako už dlouho ne, a taky se učím. Díky.
Ale tenhle článek mne inspiroval k dotazu.
V loňském roce na den matek pořádalo místní mateřské centrum následující akci: Míle pro matky. Ušly jsme s kočárky asi mílový průvod naším městečkem - báječná atrakce, a připojily se tak k dalším matkám na celém světě, které se účastnily. A dokonce jsme tak prý společně obešly zeměkouli. Báječná vize. Ale o to nejde.
Paní organizátorka měla proslov a tvrdila, že tak podpoříme chudé matky v Africe, které nemají kolikrát ani na kočárek.
Nehledě na to, že jsem nepochopila, jak je podpoříme, bych se chtěla zeptat na tvůj názor. Napadlo mne totiž, že vzhledem k přírodním podmínkám, možná není kočárek právě to pravé ořechové, co by potřebovaly. :-))
Zdravím a těším se na další čtení. Než vydá Irving další román budu tady. :-))
děkuju za milá slova a těší mě, že tě těším :-) - ovšem tedy, paní organizátorka vašeho pochodu mě teď taky pobavila.
OdpovědětVymazatAno, ano, kočárek je do písku, do bláta (pravého, půl metru hlubokého bláta) a zajisté i na jihu do pralesů to pravé, co taková africká matka potřebuje. S kočárkem urazí kilometr už ne za dvacet nebo třicet minut, ale za pouhé jedenapůl hodinky. A jaká dobrodružství zažije, až bude s kočárkem váznoucím v prohlubních a v písku vybalancovávat kalebasu s vodou na hlavě! Jak obratně budou africké matky manipulovat s vozítky plnými dětí (jen co pochopí jejich dobrodiní a \"budou na ně mít\") mezi automobily a autobusy na autobusových nádražích - v jedné ruce podnos s nabízeným zbožím, v druhou rukou budou brát od zákazníků peníze a kočárek pohánět kopáním před sebou... Skvostná představa! :-))))
jo, ta pani me taky pobavila, mohla by si to tam jit sama vyzkouset s tim kocarkem, zajimalo by mne, jak daleko by asi dosla;)
OdpovědětVymazatAle ted k clanku – diky za nej - taky jsem si kdysi myslila, jak v Africe jsou deti spjate s matkou a jaky by to mel byt pro nas vzor vychovy... a pak me realita dost zklamala a doslo mi, jak se evropske deti maji, jak si lameme hlavu s jejich vyvojem a dusickou a peci o ne...
A taky jsem si vsimla, ze malym detem (aspon v Senegalu tedy) se vse odpousti, muzou v podstate vse a nemas se na ne nikdy zlobit \"vsak je to jen dite, nech ho\", coz je docela fajn, kdyz ti treba dite rve v autobuse a spolucestujici jsou tolerantni a jeste na nej zacnou tutununu, ale na druhou stranu se ti kdekdo cizi plete do vychovy a rikaji ti co a jak mas nebo nemas delat (coz me osobne hrozne rozcilovalo, jenze starsi osoby se musí holt respektovat za kazde situace;)… no a jakmile je diteti tak 5-6 let tak najednou na nej maji vsichni naroky jak na dospeleho a jsou na nej hodne prisni.
A mimochodem cpou klidne i rocnimu miminu bonbony a lizatka (a to denne a nechapou, proc se ti to nelibi, a tak to delaji dal - tajne:)
A plinky - videla jsem i deti s jednorazovyma plinkama, ktere se prodavaly docela vsude, ale byly samozrejme docela drahe
podepisuji clanek a dodavam ze moje nigerijska zkusenost se od tve senegalske az tak moc nelisi. Satky jsou nutnost, nejen k ucelu \'prepravy\' a vicemene \'pobytu\' ditete (nejen kojence ci batolete, leckdy i ditete vic nez schopneho chuze). Zena-matka ma totiz dost prace, fyzicke prace, nejen domaci prace (pri ktere by se potomek mohl vypustit na dvur) ale jde se napriklad na trh neco prodat, umlit, nakoupit, cesta je dlouha, dite pri tom usne, a podobne.
OdpovědětVymazatTo kadeni na nartech nohou jsem videla ve vlastni domacnosti (byla to vyjmecna situace, nedelame to denne, jen jsme mu \'pomahali\'), manzel taky vytahuje malymu nudli z nosu vlastni pusou, neni alternativni ale praktickej.
A ten kocarek? HAHA pri stavu jejich cest. DObrej vtip. Ani ve meste by s nim nemely kde jezdit.
alternativni muzi jsou take-a pokud se nejedna o vykuky typu sexualniho guru Jary, byvaji to pekni posuci...
OdpovědětVymazat