"Hele, vidíš to zvíře?" upozornila jsem Chotě sedícího na sedadle přede mnou.
Na zasněžené stráni za okénkem autobusu se pohybovala hnědá skvrna.
"Regard, une antilope." ukázal Choť zástupce středoevropské fauny dítěti, aby o nic nepřišlo.
"To není antilopa, to je srnka", opravila jsem ho pedantsky.
"To máš jedno," pravil choť a já jsem si uvědomila, jak relativní je to, co vidíme, ve vztahu k tomu, co si myslíme, že vidíme.
Nahlížíme na svět skrze svá očekávání, své zkušenosti a předpoklady, bez ohledu na to,na co se SKUTEČNĚ díváme.
Tak je možné na stráni nedaleko Brna zahlédnout antilopu, respektuplné nepodání ruky ženě ze strany islámského duchovního považovat za urážku a přítomnost dvou nesezdaných osob opačného pohlaví v jednom vozidle považovat za důkaz cizoložství.
Dáváme vjemům a situacím takový význam, jak jsme si navykli. To je projekce. Jak to bylo v jednom filmu:projekce je důležitější než sex. Zkus prožít den bez projekce...)
OdpovědětVymazatvelice chytré, moudré psaní... bere to dech
OdpovědětVymazat