Zabili jsme je...

Muslimové v České republice a některých dalších zemích dnes slaví konec ramadánu. Je zvykem přát si k němu, hovořit o hezkých věcech, posílat pohlednice s mešitami, kaligrafií a květinami. I já přeji, letos stejně jako jindy, všem muslimům i nemuslimům krásné prožití svátku... ale krásné obrázky ode mě dneska nečekejte. Modlitbu sváteční pojím s modlitbou za zemřelé.

Myslím na ty, kteří svátky slavit nebudou.

 

Na ty, co zemřeli zbytečně.

 

Na ty, které zabíjejí převaděči a kupci s vízi tím, že jim tvrdí, že nelegální přechod hranic je bezpečný, aby je pak opouštěli v pustině nebo na moři.

 

Na ty, kdo věří emigrantům, získávajícím peníze všemožnými, ne vždycky legálními způsoby, v zemích původu staví honosné vily a všem okolo tam tvrdí, že na to všechno si v Evropě lze snadno a rychle vydělat poctivou prací.

 

Myslím na ty, kteří žijí po desítkách v polorozpadlých bytech bez teplé vodya pracují za plat, který jim sotva stačí k pokrytí životních potřeb, ale fotografují se v luxusních hotelích a před cizími auty a ty fotografie, stejně jako polovinu svého bídného příjmu posílají domů, na důkaz toho, že se jim daří dobře.

 

Na ty, kteří tvrdí, že v Evropě dostane člověk po třech měsících v práci definitivu. Že tu neexistuje nezaměstnanost.

 

Na ty, kdo se stydí říct rodině "ne, nemám peníze ani na svůj vlastní nájem, natož na váš vodovod."

 

Na ty, kdo tají, že ztratili práci.

 

Všichni ti můžou, vlastně můžeme, za to, co vidíte na videu. Jestli znáte někoho, kdo poslal domů svou fotografii před cizím autem nebo naleštěným výkladem, někoho, kdo si půjčil značkové oblečení, aby se v něm vyfotografoval pro rodinu "tam doma", někoho, kdo si vypůjčil a předstírá, že ty peníze vydělal... Ukažte mu to, prosím. Je potřeba mluvit o tom, že některé lži zabíjejí.

 

Přeji pěkné svátky všem.