Vši, blechy, zápach a prasata

Muži v Čechách pijí pokud možno více než Němci

a všeobecně se také více oddávají obžerství... Jedí přitom mnohokrát denně a takřka neustále sedí u stolu,

 

popsal prý rudolfinské Čechy anglický velvyslanec Fynes Moryson.

 

Novinář, právník a scénárista Pavel Toufar zařadil jeho slova do publikace Opilci, falešní hráči a mlsní žrouti, aneb ze života našich předků, jedné z více než půl stovky knih, které mu u nás vyšly.  

 

Najít životopisné informace o Pavlu Toufarovi se ukázalo být nad mé síly: podrobněji o něm hovoří pouze Wikipedie; z údajů tam uvedených vyplývá, že jde o člověka s opravdu širokým a obdivuhodným spektrem a hloubkou zájmů, od kosmonautiky přes historii až po kulinářská umění.  

 

Dvou posledních zmíněných se týká i citovaná kniha. 

 

 

 

 

 

Na zhruba dvou stech stranách autor přibližuje "volný čas" našich středověkých předků, trávený u stolu, hrou v kostky či karty a (často nemírným) pitím. Paprsky dávných věků prosvítající mezi řádky připomenou, že zákaz nalévání alkoholu mladistvým je až vynálezem novější doby ("Dochovala se například zpráva, že v dubnu 1584 bylo nalito 10 žejdlíků mladého vína pro pana Vilímka, přičemž šlo o Viléma Zachariáše, syna Adama II. z Hradce, kterému bylo teprve devět let... anebo už devět? ... Pro představu, žejdlík byl asi půl litru. A nikdo se nad tím nepodivoval."), že slovo kredenc původně neoznačovalo kus nábytku, ale nádoby, z nichž se do pohárů rozlévalo pití pro hosty, že Václav IV. byl těžký alkoholik a že středověká piva se dělila na "tučná" a "tenká".

 

Rozvádí, jak křesťanství přispělo k rozvoji rybolovu a importu ryb z Baltu do Čech, že Slované nejedli mladá kuřata a že pod hodovními stoly mnozí holdovali rovněž orálnímu sexu. O bulimickém zvyku lechtání hrdla pavím pérem v oleji už bylo napsáno mnoho, ale až do přečtení Opilců, falešných hráčů a mlsných žroutů jsem netušila, že za účelem technického řešení této odpadní záležitosti mívaly hodovní síně pod okny zvláštní okapy...

 

Netají sice ani nelichotivé názory tehdejších cizích diplomatů na krmi našich předků - "Vši, blechy a prasata, Taková je přirozenost Čech. Chléb, solené ryby a zima. Černý pepř, shnilé zelí, pórek. Uzené maso, černé a tvrdé. Vši, blechy, zápach a prasata. Nikde jsem neviděl horší způsoby. Všichni jedí z dřevěných talířů, kam každý jak se mu zlíbí namáčí ruce a vous a všude dělá skvrny a trousí drobky. Na mou věru, ti tam ale vedou nečistý život." podotýká po Fynesi Morysonovi francouzský pověřenec Eustache Deschamps, ale další část knihy jej aspoň částečně usvědčuje ze zaujatosti.

 

Jako bonus nacházíme ještě středověký recept z let 1345 -1354 na výrobu domácí medoviny, a další výňatky z dobových kuchařek. U jednoho z nich se autor nad novodobými hospodyňkami slitoval a převedl původní text do soudobého jazka a podmínek:

 

 

Kuře nadívané a pečené po uhersku

1 kuře 1 1/2 až 2 kg, 1 lžíce másla, sůl

 Na nádivku: 80 g jáhel, 80g slaniny, 4 natvrdo uvařená vejce, 250 ml vody, 2 lžíce smetany ke šlehání, 2 žloutky, mletý zázvor, šafrán, sůl

  

Jáhly přebereme a dobře opereme, potom je vroucí vodou dvakrát důkladně spaříme, aby nebyly hořké, a nakonec je nasypeme do vařící osolené vody. Zmírníme oheň a zvolna vaříme asi 30 minut. Opatrně promícháváme, aby se nepřipálily. Měkké jáhly podle potřeby scedíme a dáme vychladnout do mísy. Na pánvi rozpustíme slaninu nakrájenou na drobné kostičky. Nalijeme na jáhly, přidáme drobně nasekaná natvrdo uvařená vejce, předem namočené a scezené rozinky, smetanu, ale jen tolik, aby směs byla dostatečně hustá, ochutíme solí a šafránem a dobře promícháme. 

 

Očištěné kuře osolíme zevnitř i zvenčí, naplníme nádivkou, kterou dáme i pod kůži na prsíčkách, otvor do břišní dutiny i mezi kůžičkou a prsíčky dobře sešijeme nebo sepneme, kuře vložíme do pekáče, navrch položíme kus másla, mírně podlijeme a přikryté poklicí dáme do horké trouby. Pečeme pod poklicí takřka do měkka, potom odklopíme a dopečeme do zlatova. Nezapomeneme podle potřeby podlévat. Také přeléváme vypečenou šťávou.

 

Mezitím připravíme omáčku. Do kotlíku nebo kastrolku nalijeme smetanu ke šlehání, přidáme rozkvedlané žloutky, dobře rozmícháme, ochutíme špetkou šafránu, mletým zázvorem a solí, nádobu vložíme do horké vodní lázně a za stálého míchání vaříme do zhoustnutí. Omáčka však nesmí projít varem, protože žloutky by se srazily. Proto požíváme vodní lázeň.  

 

Upečené kuře naporcujeme a na talířích přeléváme jemnou omáčkou.