V jednotě je síla

Umíte si představit býka? A tři býky?

Tak jdeme na to: tři býci, černý, bílý a rezatý. Býci s velkými rohy, krásní, velicí býci. Přesně takoví tři býci žili spolu v divočině, v pustinách savany, daleko od ostatních zvířat. Ve dne se pásli, v noci spali, nic jim nescházelo. Když se jim zastesklo po radovánkách, tančili si pro sebe a každý z nich zpíval druhým dvěma: "Ó jak jste milí, ó jak jste krásní!"  

 

Jednoho dne je přišel navštívit lev.

 

"Salaamaalikum," pozdravil zdvořilý host.

 

"Maalikum salaam," odvětili býci, a návštěvu uvítali, jak se patří.

 

"Pár dnů tu u vás zůstanu, milí býci," navrhl lev, a býci souhlasili.

 

 

Jistě víte, že lvi býky žerou. Ale protože naši tři býci, černý, rezatý a bílý, byli pořád spolu, nebáli se, že by jim mohl ublížit.  

 

A tak žili pospolu, lev a tři býci, černý, bílý a rezatý.  

 

Jednoho večera lev nenápadně zavolal stranou bílého a rezatého býka: "Přátelé moji, vím, že tu žijete už dlouho, a tak možná nevidíte něco, čeho já jsem si hned všiml. Ten černý býk, nezdá se vám na něm něco podivného? Nevšimli jste si, že z vás vypije nejvíc vody a spase nejvíc zeleně? Když to tak necháte jít dál, brzo kvůli němu budete mít hlad! A navíc, a to vy ani nevíte, v noci vám zabírá nejvíc místa na spaní! Musíte ho zabít dřív, než se kvůli němu dostanete do potíží!"  

 

"Zabít našeho bratra? To ne!" zafrkali oba býci a od lva se odvrátili.  

 

Ale od toho večera začali černého býka sledovat.  

 

Pro samé pokukování po bratrovi neměli čas se pořádně najíst nebo napít, a tak, zatímco černý býk se pořádně napásl a napojil, jeho soudruzi měli hlad a žízeň. Černý býk zůstával pěkně kulatý, zatímco boky bílého a rezavého býka se propadly.  

 

"Vidíš, bratře," šeptal bílý býk rezavému, "lev měl pravdu! Nakonec my kvůli rozežranosti  černého býka vyhladovíme k smrti!"  

 

A když lev znovu přišel s nabídkou, že černého býka zabijí, souhlasili.  

 

Zabili černého býka a lev se nažral.  

 

A tak žili znovu pospolu, lev a dva býci, rezavý a bílý.

Dny plynuly.  

 

Jednoho večera zašeptal lev po straně rezavému býkovi:  "Copak ty to nevidíš? Jsi krásně rezavý, tak jako já. Naše barvy spolu krásně ladí. A ten bílý býk, ten nám to kazí. Zabijeme ho, a pak už v savaně budou jen samé takové krásné barvy, jako je tvá a má!"  

 

Rezavý býk se zdráhal jen chviličku.  

 

Zabili bílého býka a lev se nažral.  

 

A potom už nepotřeboval vymýšlet žádnou lest, aby sežral i osamoceného rezavého býčka, který zapomněl, že síla je v jednotě.