Tedy, rum tak docela ne; mám tam červené víno, které jsem dostala od sousedů k narozeninám, ale rum jde k mořské víle líp. A´tu náhodou ve vaně vážně mám. Aspoň to o sobě tvrdí. No, řekněte, není lepší mít doma před Vánoci ve vaně mořskou vílu, než kapra?*
Advent je čas plný nástrah: pominu-li marketingové bombardování dětí, zbývají ještě školkové maminky, jimž na informace o druzích pečiva a svátečním chystání zdvořile kývám a které s postupujícím časem přitvrzují: "A už máte dárky?"
"Ehm... ne, my nemáme dárky... my ty Vánoce... nějak... neslavíme."
"Neslavíte?" Překvapení, zamyšlení, pak ztlumený hlas: "Aha, to asi kvůli manželovi, že?"
"Ne, já Vánoce neslavím už asi tak... dvanáct nebo patnáct let."
"Jé, a nechybí vám to?" a pak, hlasem ještě tišším: "No, víte, já bych je taky vůbec nemusela mít... ale pro ty děti..."
Moje maminka se hrozí: "Ty nepečeš?"
"Nepeču."
"Ale co chudáci děti?"
"Chudáci děti pekly perníčky u sousedky."
"No ale stejně... tak přece můžeš péct taky?"
"Nemůžu. Nemám ani formičky. Ani vykrajovátka. Ani plech!"
"Tak si ho kup."
"A hlavně péct nechci!"
"Hm. To těm dětem neuděláš ani žádnou vánoční atmosféru? No já nevím teda... To nebudou mít ani na co vzpomínat," vyčítala, zatímco jsem vzpomínala na vánoční atmosféru vlastního dětství: uštvanou matku, lamentující nad "zdrclou" patnáctou vánočkou (pekla je vždycky pro všechny příbuzné a sousedy, všechny byly krásné a dobré a všechny do jedné maminka haněla), nad tím, že má "jen" šest druhů cukroví, že nevydrbala roh za kuchyňským koutem a že "už je pět hodin a ještě není hotová večeře".
Na čas po štědrovečerní večeři, kdy se rodiče vpíjeli zrakem do televizní obrazovky (ať tam bylo, co tam bylo) a já jsem rozdávala dárky... A na pocit prázdnoty, hektický Štědrý den nevyhnutelně následující.
Ne, jen ne žádnou "vánoční atmosféru," prosím! Nahlas jsem to neřekla.
(Stačí, že jistě dělám jiné věci, o jejichž skvělosti jsem - na rozdíl od potomků - přesvědčena.)
Elektrická světélka, svíčky plamenné i diodové, skleněné ozdoby... to všechno jsme měli doma na Tabaski.
Další svíčky přišly s narozeninami, na které jsem zapomněla, a ke kterým jsem k svému úžasu od Chotě dostala nejen dort (jako překvapení dvojité), ale i kalhoty o tři čísla menší, než je moje velikost (doteď si nejsem jista, jestli tím být polichocena, nebo dotčena).
Divím se, že si Choť vůbec na něco vzpomene - doma ho vídáme čím dál méně, a když už ho vidíme - pracuje. Dostal laptop a šustí a cvaká i po večerech. Ale zase prý někdy bude smět pracovat z domova (předpokládám, že to zkusí tak jednou, než zjistí, že u nás doma se přes den pracovat nedá).
V práci chudák, bojuje s únavou - onehdá jsem ho viděla, jak uklízí do kuchyňské skříňky čaj.
"To jsi měl v práci?" divila jsem se.
"Jo, došel mi čaj, tak jsem si s sebou vzal tenhle."
"A tohle jsi pil v práci?" byla jsem čím dál překvapenější.
"Jo. Je to ten, co máš pro děti, ne? Ale koupil jsem ti stejnej, BIO, vidíš?"
"No, vidím, ale snad bys přece jen neměl v práci pít čaj na spaní..."
"Tak to vidíš, já jsem si říkal, že jsem teď pořád hrozně unavenej," postěžoval si.
a pro společné víkendy nám vymýšlí neobvyklé aktivity:
"Nevezmeme děti na ruskou ruletu?"
"Cože?" Nechtělo se mi věřit, že by tak najednou začal razit drastičtější metody opožděné antikoncepce.
"No na ruskou ruletu, jak je tam v centru. Viděli jsme to přece spolu..." zavzpomínal, jak jsme procházeli pod ruským kolem.
Knoflíček se potatil. Listuje se sousedovic synem obrázkovou knížkou: vlasy rovné, vlasy vlnité, vlasy kudrnaté.
"A jaké ty máš vlasy, Knoflíčku?"
"Ostříhané! Maminka mě ostříhala sekačkou!"
* Mořskou vílu zabíjet a jíst nebudeme. Je přece jen moje vlastní... a ani ty šupiny nemá. Zůstanu u osvědčeného ceebu-yapp.
Ani rum, ani červené víno od sousedů pít nebudu. Už mám i náhradníka, který se za mě toho úkolu zhostí. :)
OdpovědětVymazat\"citim\" pochopitelne...
OdpovědětVymazat:) Taky vzdycky citis na Stedry den hroznou prazdnotu, jsem tim dokonce proslavena:). Myslim ale, ze letos to bude jine:D.
OdpovědětVymazatCo je, s dovolenim, ta cerna vec na taliri???
Flamme, já už ne, bez Vánoc je mi líp. Ta černá věc je lilek. ;)
OdpovědětVymazattalir vypada zajimave projimave :))
OdpovědětVymazatTak hezke a vesele a nehekticke, mame to podobne ;)
manzel mi k narozkam kupuje hry, tam se s cislem nesplete (a tobe vzkazuje, ze mas byt rozcilena, ze pry je to urazka, takove gate!) :))
No, já napekla behem 5 minut - zašla s malou během procházky do nedalekeho vyhlášeného pekařství a cukrářství a vybrala si, co se nám libilo. Kdybych to musela péci, ven bychom se nedostaly ;-)
OdpovědětVymazatJé, Manželko, ty Tvé rodinné články mám nejraději ze všech.
OdpovědětVymazatČlánek mi opravdu hodně sednul!
A všechno nejlepší k opožděným narozeninám :-)
manželko, to jídlo vypadá úžasně! Nebudeš pořádat kurzy senegalské kuchyně? (I když teda zrovna lilkem můj muž opovrhuje :-)) )
OdpovědětVymazatMe napadlo neco hrrrozneho jako odpoved tem maminkam ve skolce,ale radsi Ti to vetknu do vzkazu :)).Mam ten \"zvraceny smysl pro humor\".
OdpovědětVymazatU nas doma se teda pracovat pres den neda a s Tomem se taky moc nevidime.Ale dneska jsem si rikali,ze se aspon nemame cas pohadat :).
Je určitě jedno jestli se něco slaví nebo neslaví, hlavní je, abny to tak všem připadalo vpořádku:-)
OdpovědětVymazatCelé Tvé rodině přeju hodně štěstí, klidu a pohody tak, jak si ji chcete užívat:-)
Je, já Vánoce taky nemusím, vůbec. Tu \"atmosféru\" mám spojenou taky spíš s negativními věcmi. Takže můj vztah je nula až mínusové hodnoty. :)
OdpovědětVymazatProč by se k mořské víle hodil víc rum? Takové křehké stvoření. A vůbec, co dělá u vás ve vaně? :)))
Mňam, ten talíř vypadá lákavě. :o)
U nás jsou Vánoce spíš klídek a spousta hranatých balíčků...-))Večeříme střídmě, prohlédneme, co dostali ostatní, obvykle s komentářem-tohle čti rychle-, jdeme na procházku...a pak se rozhostí ticho...občas zašustí obracená stránka...těším se...-))
OdpovědětVymazatU nás byly Vánoce taky vždycky hrůza...Jinak milá maminka vypouštěla při pečení cukroví z úst slova, která hodně drnčela, otec, nesnášející Vánoce z hloubi duše, protože všude bylo spoustu lidí, které nesnáší snad ještě víc než Vánoce, byl tak nervní, že nás ještě během Štědrého rána zřezal na hromadu, pak se zlískal vaječnákem tak, že byl ještě protivnější a během odpoledne jsme dostaly párkrát nášup. Pod vánočním stromkem jsem vždy našla něco úplně jiného, než po čem má duše prahla. Podezřívala jsem mamku, že si obzvlášť dávala záležet, abych náhodou nikdy nedotala nic, o co jsem si napsala, ač jsem i coby dítě byla obzvlášť skromná a v dopisu Ježíškovi jsem uváděla maximálně pět položek jako kartáč na vlasy nebo barevné papíry. Po nadílce jsem většinou dostala další nadílku od otce za to, že jsem nevděčný spratek nedostatečně se radující, pak naši odešli na vánoční pozezení se známými, sestra mizela za kamarádkou a já bejvala doma sama.
OdpovědětVymazatPřesto Vánoce miluju i se vším kýčem a obžerstvím, které k nim patří. Jen řešíme multikulturní Santo-Ježíškovský střet...
chápu, že nebudete zabíjet vílu - kdo by se s tím vykosťoval, že?
OdpovědětVymazatMy slavíme obojí, jak Tabaski, tak Vánoce, ovšem oboje v poklidu a bez stresu.
OdpovědětVymazatNa Tabaski telefonoval Ali rodině do Afriky a volal do telefonu sambe-sambe(nevím jak se to píše), já dostala nové šaty(ale né z damašku), měli jsme berana , rýži a kuskus na sladko a teď už se těšíme na Vánoce, ale nijak u toho nešílíme.
Dnes kašleme na úklid a běhání po obchoďáku a jedeme s dětmi na lední revue, zítra slaví prostřední dcera své 15tiny, tak vytvoříme medovník, prostě v klidu a v pohodě...
Jo Vánoce:-)
OdpovědětVymazatPapájo, k mořskej víle se hodí rum, páč námořníci pijou rum a mořská víla žije v moři, tak proto:-))
Ale z vlastní zkušenosti můžu říct, že námořníci víc pijou whisky než rum:-D
že muslimové mají eid al adha a křesťané vánoce,takže líto jim to není,ale známý taky nechápou,že jim to nedopřejeme:)
OdpovědětVymazatM.Amar, jak můžeš srovnávat námořníky s mořskou vílou? Jen proto, že po ní slintali? :X :)))
OdpovědětVymazat