Pro mě je ale daleko zajímavější, jak si někteří z nás představují péči o děti.
"Každý ať má tolik dětí na kolik má finance. A také je třeba, ty děti zabezpečit, až vystudují, koupí bydlení. Dneska je to tak vysoká položka, že si každý rozmyslí mít víc dětí. Já mám jen jedno, protože jsem pracovala ve školství a tam se zbohatnout nedá."
"děti stojí hodně peněz, studia jsou drahé, pak jim musíte postavit barák, koupit auto. Je fakt, že víc jak 2 děti dokáže málokdo zabezpečit."
psali diskutující na serveru Novinky.cz.
Je potřeba děti zabezpečit. O tom se určitě polemizovat nedá. Nezletilé dítě potřebuje mít co jíst, co si obléknout, mít kde spát. Potřebuje chodit do (pokud možno dobré) školy, možná i do nějakých kroužků. To všechno je povinnost i nejlepší zájem rodičů. Ale studia? Barák? Auto?
Rodiče by, podle mě, hlavně měli dítě vychovat tak, aby si studia, barák i auto dokázalo zajistit samo. A hlavně ne tak, aby případné pořízení čehokoli z výše uvedeného rodiči považovalo za samozřejmost, nebo dokonce povinnost rodičů.
Můj příbuzný, o kterém jsem už psala, má syna zhruba v Choťově věku. Platil mu školu, kterou syn nedokončil. Koupil mu byt, který syn prodal a peníze rozházel. "Poučen", koupil můj příbuzný synkovi na další byt už jen smlouvu - přece jen, nenechá potomka - v té době už s manželkou a miminem - na ulici. Z bytu s regulovaným nájemným synka vystěhovali. Neplatil...
Říkám si, jestlipak by se onen mladý muž choval stejně, kdyby si na školné vydělával nočními brigádami, na byt si vzal půjčku a věděl, že z jeho vlastních průšvihů ho nikdo jiný tahat nebude?
V Dakaru asi před dvěma lety kdosi založil soukromý hospic - zahlédla jsem na internetových stránkách reklamu. Slibovala kvalitní péči našim blízkým. Reklamní banner byl k vidění asi tři měsíce, pak zmizel. Mám pochyby o tom, že kapacita hospicu byla vyčerpána - spíš nenašel zákazníky. Dát staré rodiče nebo prarodiče z domu? Nepostarat se o ně v nemoci a ve smrti? Horší ostudu si těžko lze představit. Rodičům přece člověk vděčí za život! Dluh rodičům se nikdy splatit nedá, i kdyby se rodiče dítěte vzdali hned po narození.
U nás je to jiné. Lidé chodí do práce, nemají čas, nemají peníze, aby zůstali doma... nebo si to myslí. Málokdo je ochotný změnit zaměstnání, domluvit se s partnerem, aby jeden mohl být vždycky doma a postarat se o - třeba celá léta - umírajícího dědečka. A taky, kdo by chtěl mít senilního starce doma? Je pohodlnější říkat "dědeček potřebuje specializovanou péči, tu my mu doma nikdy dát nemůžeme," případně "otec nás opustil, když jsem byl malý, tak teď si ho domů brát nebudu!". U nás rodičům splácíme "něco za něco", i v našich pohádkách to tak bývá. A často "za něco" nedáváme nic.
"Přibližně 5000 bytů ročně se v poslední době v Praze uvolňuje tím, že se jejich majitelé odstěhovali na chaty a chalupy. Zhruba 20 až 30 procent vlastníků prázdné byty dále pronajímá, ostatní je třeba prodají nebo poskytnou svým dětem a vnoučatům.Kromě Prahy se stěhování na chaty týká hlavně Brna, výjimkou ale není například ani v Ostravě nebo Plzni.
Většina lidí, kteří se takto z měst stěhují, patří spíše mezi seniory.
Hlavní motivací pro ně většinou není pronájem bytu, ale jeho přenechání dalším generacím, soudí Diblík; lidé volí bydlení na chatách a chalupách jako levnější alternativu ke koupi rodinného domu.
"Po zateplení a dalších úpravách je investice nižší. Je to však vykoupeno kvalitou bydlení," informoval Jan Kratochvíl z MEXX Reality.
Podle tohoto článku starší lidé, kteří po životě plném práce a povinností zasluhují žít ve všem pohodlí, tedy často upravují své chaty a dobrovolně souhlasí se snížením kvality bydlení, aby jejich děti měly všechen luxus... a byt (většinou) zdarma. Přesto se k nim v naší společnosti chováme hůř, než leckde jinde, kde se dospělé děti tolik nerozmazlují.
Pod jedním mým článkem se objevil názor: "Neúcta ke stáří pramení i z neúcty k mládí. Stačí se podívat, jak jsou na tom dnešní mladí lidé, které zrůdný systém a komunističtí rodiče vyhánějí zcela nebo nepřímo na ulici resp. k celoživotním dluhům u lichvářských bank.
...Těžko se dnes někdo bude starat o rodiče, když ti ho jako běžnou normu vykopávají do nicoty a dluhů, zatímco jim ve většině případů střechu nad hlavou dali zadara komouši nebo jejich rodiče. Jak se chováš ke svým dětem v jejich mládí, tak se jednou budou chovat ony k tobě ve tvém stáří."
Obě moje babičky dožily u nás. Jedna z nich celý život pracovala jako pradlena; po manželovi, zemřelém na souchotiny, jí zůstalo pět dětí, z toho čtyři nevlastní. Děti uživila, byť za cenu toho, že za tmy odcházela z domova a za tmy se vracela. Nikdy se ale nedostala tak daleko, aby nemusela žít v nájmu. To až díky druhé babičce, která měla dva domy - jeden z toho nájemní - a jeden z dvoupokojových bytů ("dvoupokojový" tu znamená pokoj, kuchyň a na chodbě společný záchod) dala synovi po svatbě k dispozici. S mou maminkou se do nového domova nastěhovala i maminka její, která na to, aby dětem zaplatila bydlení nebo školy, nikdy neměla.
Přesto by nikdo z mých rodičů nikdy vážně neuvažoval o "odložení" některé z těch starých dam "někam, kde by měla lepší péči".
Choť a jeho bratři chodili na církevní, soukromou základní školu. Když druhý z nich odmaturoval, odešel jejich otec do důchodu. Na studia si děti musely dál vydělávat samy, a k tomu i na školné pro ty mladší z nich. Gymnázium teď dokončil poslední z nich. Ti ostatní, všichni kromě nejstaršího - Chotě - na kterém bylo zodpovědnosti nejvíc, vystudovali univerzitu nebo soukromé vyšší technické školy, zaručující lepší možnost nalezení lukrativního zaměstnání. Kdykoliv teď mají nějaké peníze navíc, vzpomenou si na rodiče. Platí lékařské účty za tatínka, zavedli vodovod mamince.
První věc, na kterou jakýkoli Senegalec obyčejně myslí, když dostane dobře placenou práci, je: "postavím dům pro maminku" nebo "zaplatím mamince/tatínkovi cestu do Mekky".
U nás, když přijdou k penězům rodiče, napadne je často "postavím dům pro syna."
A přece... když jsme docházeli - tatínek, moje sestra, moje neteře (z nichž jedna kvůli tomu přiletěla z Nového Zélandu), švagr, já a Choť - den za dnem, téměř celý měsíc, ošetřovat maminku, která ležela - nemohoucí a nevnímající - měsíc v nemocnici, oslovovaly nás zdravotní sestry. Říkaly nám, jak je to vzácné, jaké má maminka štěstí... že takovou rodinnou soudržnost vůbec nevídají.
Na druhou stranu se mi stává, že si čtenáři Baobabu myslí, že jsem dcerou krkavčích rodičů. Četli totiž pasáže o tom, jak jsme žili bez teplé vody a neměli co jíst... a jsou názoru, že rodiče mi měli pomáhat. Nehledě na to, že rodiče by mi jistě pomohli, kdybych je o to požádala, já tu myšlenku nesdílím. Proč by měli rodiče podporovat dospělé a zdravé dítě, pokud to není opravdu nezbytně nutné?
Moje maminka nám - mně a sestře - nedala byt, dům ani auto. Maminka nám dala život. Nosila nás devět měsíců. Kojila nás, utírala nám pokakané zadečky, plakala, když jsme měly horečku nebo nás něco bolelo. Učila se s námi, když jsme chodily do školy, vyprávěla nám pohádky. Trpěla naše pubertální nálady a bála se o nás, když jsme cestovaly.
Rodičům vděčíme za to, že nás přivedli na svět a dali nám - aspoň většina z nich - lásku. To ostatní si můžeme pořídit sami. Tu šanci jsme od rodičů dostali všichni.
http://www.sreality.cz/reality/stehovanim-na-chaty-lide-casto-resi-bydleni-deti-a2783
Nelze než souhlasit :)
OdpovědětVymazatCelkem se vším souhlasím... já a sestra jsme od patnácti (sestra od třinácti, protože všude chodila se mnou) chodily na brigádu. Naši dbali o to, abychom měli vše, co je potřeba - svačiny do školy, oblečení, celá léta nám platili zušky, sestře pořídili koncertní violu za čtyřicet tisíc, když bylo jasné, že se hudbě bude věnovat. Druhou violu, už za sto tisíc, si sestra koupila sama - vzala si úvěr a během půl roku ho splatila. Sice spala asi tři hodiny denně, protože koncertovala, studovala vysokou školu a chodila na brigády, ale splatila.
OdpovědětVymazatKdyž jsme chtěly jít do tančírny nebo do kina, měly jsme peníze z brigád. Naši nám dávali kapesné, které skoro celé padlo na dárky k Vánocům a na kredit do mobilu, protože máti vyžadovala, abychom se jí odevšad denně hlásily, že žijeme. Když jsem trávila dospívání po hvězdárnách a sestra po Evropě s orchestrem, tak se protelefonovalo hodně.
Když jsme byly malé, naši s námi objezdili všechny hrady, zámky, přehrady. Dvakrát ročně jsme jezdili do Jeseníků, kde byla ROH ubytovna podniku, kde táta pracoval. Lesy, houby, sníh, nejkrásnější vzpomínky. Všechno podnikali s námi, nikdy nás neodložili na tábor. Máti trávila večery háčkováním a šitím a v životě by mě nenapadlo chtít značkové oblečení.
Je fakt, že nám spořili. Říkalo se tomu tenkrát spořící životní pojištění a vyplácelo se, když člověk dosáhl osmnácti. Když začalo stavební spoření, máma nám je zařídila taky. Platím si je dodneška a své dceři jsem založila smlouvu, když jí byly čtyři měsíce:)
S manželem jsme spořiví, a když jsme si brali hypotéku na náš 2+kk, už jsme pomoc našich nepotřebovali. Styděla bych se si o ni vůbec říct, ve svém věku. Od manželových rodičů, kteří podnikají, jsme si vzali půjčku sto tisíc a já si dala dobrý pozor, abychom ji také vrátili. Žádné \"ále nechte si to...\". Mám manželovy rodiče ráda a nechci, aby nám vztahy kazily nesplacené dluhy.
Musím ale přiznat, že se nezdráhám přijmout výpomoc v naturáliích. Když vím, že tchýně má velikou zahradu, která plodí víc, než by tcháni stačili sníst, a že je to navíc její radost se v tom rýpat, tak mi nedělá problém nechat si při občasné návštěvě dovézt koš brambor, sezónní ovoce nebo králíka. Nebo jim tam zajet na víkend pomoct otrhat vinohrad a odvézt si domů koš hroznů. Dneska tu třeba za mnou byla máti pohrát si s malou a přinesla mi hrušky z jejich zahrady, kde tráví většinu důchodu. My tady v Brně zahradu nemáme, tak jsem za to vděčná. Když tam pak v létě přijedeme, tak manžel poseká dřevo, skácí staré stromy, opraví plot... a ještě je rád, že může chvíli manuálně pracovat:)
Celkově si myslím, že kvalita vychování dětí je o penězích jen minimálně. Ano, kdyby naši neměli na placení ZUŠ, tak by dnes sestra asi nestudovala barokní hudbu v Holandsku a neměla sježděnou celou Evropu a na kontě ve svých pětadvaceti spolupráci se špičkovými tělesy a dirigenty. Ale ačkoliv je táta celý život dělník - nástrojař a máma učila v nemocnici, takže jsme nejezdili \"k móři\" a \"do Alp\", přesto strašně ráda vzpomínám na všechny ty výlety a společné prázdniny, protože je naši trávili s námi a nebylo jim blbé vyprávět nám před spaním strašidelné historky a stavět nám dvoumetrovou vatru z polen a věšet na strom houpačku ze čtyřmetrového lana.
a to treba, ze vsichni deti, kterym rodice dali podle tebe manzelko \"vsechno\" jsou rozmazleni parchanti! To je vylozene udelane dogma! Nekteri rodice maji dobre vychovane deti, vzdy se o ne starali podobne jako ti, kteri nemaji takove financni moznosti, ale diky tomu, ze meli tu moznost mit financni prostredky a ty investovali do svych deti neznamena, ze jejich deti jsou rozmalenci nejvetsi a jsou nevhovani spratci! Ano jsou takove pripady, ale jsou take pripady kdy chudi maji take nevychovane spratky! Ono vubec v zadnem pripade nejde o penize a financni prostredky, pokud je clovek ma a svemu diteti pomuze, musi tam byt znamo, ze mu pomohl, protoze ty prostredky mel a ne proto, ze musi.... to je asi jedna velka chyba rodicu a potom take zalezi na tom jak k temto penezum ci financnim prostredkum tento rodic prisel.... je rozdil kdyz je vydelava poctivou praci a nebo pomoci ruznych ilegalnich ci podvodnych machinaci.... podle tveho clanku manzelko, bych potom asi mela nenavidet sveho muze, ze je rozmazleny spratek :oD, ktery se ale k tvemu udivu o sve rodice v budoucnu hodla postarat u nas doma a nehodla je dat do nejakeho ustavu s nejluxusnejsi pecovatelskou sluzbou.... ono je to o lidech a ne o penezich.... penize, obzivu a vedeni(rozum) nam dava Buh
OdpovědětVymazatpro ty kteri maji hodne bujnou fantazii :o) manzel si auto poridil sam a bydlime v pronajmu, ktery take plati manzel ze sveho platu.... ale rodice nam pomohli se zarizenim bytu a take od nich dostavame ovoce a zeleninu z venkovskeho domu.
OdpovědětVymazatnikdy nevis, kdy se tva(vase i s manzelem a detmi) situace obrati :o) Co vis treba vyhrajete ve sportce, pomuzes nejakemu miliardari a dostanes vysokou odmenu a nebo se proste manzelovi zacne darit a nez vase ditka vyrostou jim budete schopni zaplatit skolne na nejake prioritni skole nebo koupit vysnene auto ci jen zaridit byt pro nejstarsi dceru.... clovek nikdy nevi co jej ceka :o)))) A taky je pravda, ze i kdyz ma clovek penize tak stejne zdravi a rozum si nekoupi! Sice ted uz existuje plno metod a plno exluzivnich nemocnic s extra peci, ale smrti se clovek nevyhne :o))) A zvysit IQ se zatim nikomu moc extra ucinne nepodarilo :oDD
OdpovědětVymazatproctonejde:
OdpovědětVymazatteda nestacim se divit. \"vsichni deti, kterym rodice dali podle tebe manzelko \"vsechno\" jsou rozmazleni parchanti!\" a to tam vidis kde?
NEKTERI lide by si meli zopakovat zaklady logickeho vyvozovani.
Proctonejde, přečti si článek znovu.
OdpovědětVymazat(Dodávám, že jsem od rodičů dostala darem několik kusů nábytku a občas mi vnutí nějaké peníze... ale nemyslím si, že mi byli povinováni dát auto a byt. O tom ten článek je.)
Jinak, i kdybych byla miliardářkou: nekupovala bych dětem auta a byty a neplatila bych za ně univerzitu. Kdybych ty peníze měla, byla bych ochotna je svým dětem bezúročně půjčit... ale ne dát. Čistě z výchovných důvodů.
Jejda, kdybych já byla miliardářkou, zřídila bych nadaci, která by podporovala různé užitečné projekty, a děti bych vychovávala k tomu, aby tu nadaci vedly po mé smrti dále. Protože s miliardou se už mnoho jiných věcí dělat nedá. Uměli byste utratit miliardu?
OdpovědětVymazatBez problémů :-) . Stavěla bych továrny a školy a polikliniky... Po miliardě by bylo za chvilku. :)))
OdpovědětVymazatMoc pěkně napsaný článek a nevím s čím by bylo možno nesouhlasit... ale i přesto jsem ráda, že jsem od rodičů dostala byt. Rovněž jsem ráda, že i Medvěd od rodičů něco dostal a tím pádem se nám podaří zaplatit baráček, který stavíme. A doufám, že pro své děti budu moct udělat to samé. Asi jsem holt příliš zaseklá v této kultuře:-)
OdpovědětVymazatNa druhou stranu bych chtěla mít velkou rodinu a neomezím počet plánovaných dětí jen proto, že bych jim nedokázala všem našetřit na byt. Prostě co budeme moct, dáme, co nebudeme moct, na to si budou muset dětičky ušetřit samy...ale zase budou mít spoustu sourozenců a to je dar k nezaplacení.
tedy, nechtěla jsem, aby to vyznělo tak, že jsem ze zásady proti tomu, aby rodiče obdarovávali své dospělé děti. Nic proti tomu nemám, a možná, že kdyby mi chtěli rodiče vnutit byt, vzala bych si ho (i když spíš ne, protože auto jsem kdysi taky odmítla). Vadí mi ale to, že staří rodiče jsou ochotni se pro své dospělé děti obětovat, zatímco v téhle fázi života už by to mělo být spíš naopak, a že se to často považuje za samozřejmost, a že pokud k tomu náhodou nedojde, je rodič vyhlášen málem za asociála - a tady právě nechápu, proč, když svou povinnost splnil a dítě úspěšně dovedl k dospělosti?
OdpovědětVymazatAhoj vsichni, Manzelko asi jsem mela podobny napad kdyz jsem smolila toto http://web.me.com...SNE_STARI.html, ze ve stari by se to melo obratit a deti by se meli postarat o rodice. To myslim se u nas moc casto nestava. No a o tech hmotnych darech - v Nigerii docela normalni, ze deticky od bohatych rodicu dostanou na co si vzpomenou a vetsinou jen cekaji az podedi zbytek. Znam rodinu, kde bratri navrativsi se z USA po nejakych 25 letech nejenze prijeli s prazdnou, ale jeste vyskemrali na skoro osmdesatiletem otci jeho veskere uspory na otevreni businessu-ten rychle skrachoval...Otec nedavno zemrel a nez se stalo prohlasil, ze bratri se urcite vratili jen aby pockali az zemre a podedili....A asi mel pravdu, jelikoz starsi z bratru zil pulroku jen tim aby se dopidil zaveti (byla ulozena na miste, o kterem nikdo nevedel..).
OdpovědětVymazatja jsem presvedcena o tom, ze kdyz na to rodice maji a chteji, neni duvod deti neobdarovat a to i velkymi dary. (Nesouhlasim vsak s uskrovnovanim na chatce!!!)
OdpovědětVymazatZa vzdelani by ale podle me rodice meli byt ochotni zaplatit... je to takova bezurocna pujcka, kdyz se dite dobre a kvalitne vzdela, bude predpoklad, ze jednou bude uspesnejsi v praci a bude se rodicum moci financne revansovat a postarat se o ne
k peci o stare rodice: casto to jde, ale obcas i ne. Znala jsem pani, o kterou bylo potreba pracovat opravdu 24 hodin denne a na tom se dva lidi, kteri zaroven musi pracovat a taky si odpocnout, proste nevystridaji. A rozhodne nemeli dobry pocit, ze davaji maminku \"za lepsim\"...
Máš asi 20 let, abys našetřila 10 milionů na tři byty...
OdpovědětVymazatOtec mé spolužačky vlastní skoro půl Vysočiny, podniká ve stavebnictví. Jeho dvě dcery od 15ti let při studiu na gymnáziu brigádničily, samy si vydělávaly na školní výlety a učebnice. Má spolužačka se vdala, vzali si hypotéku na garsonku v praze, tu teď prodávají, budou na Vysočině stavět domek. Kamarádka od svého otce nechce ani korunu, říká, že chce být hrdá na sebe samou. Ostatně její otec by jí peníze ani nedal, půjčil jim peníze na auto, ale to mu meseli splatit. Kdybych byla milionářka, dělala bych to zrovna tak...Není možné od rodičů dostat větší dar, než když Tě naučí se postarat sám o sebe....
Spolužačka studuje VŠ, ale dál brigádničí, jedinou podporou od rodiny, jakou si připustí, jsou domácí vajíčka, králík či jablka z babiččiny zahrádky.
OdpovědětVymazatNa jednom blogu, si jedna maminka stěžuje, že jí tchýně koupila povlečení do synovy postýlky, on si člověk častokrát neumí vážit toho, co získá příliš snadno.
Spolužák dostal k maturitě auto, na večírku pak nadával, co je to ten jeho fotr za debila, že mu dal dva roky ojetej křáp... I na studia si dítě může vydělat samo, kamarádka byla dva roky na \"vejšce\", aspoň to tvrdila rodičům, kteří měsíčně posílali štědré částky na kolej, skripta, Menzu..., ona místo toho měla dvouletej večírek. Kdyby si stejně jako dcera pana podnikatele musela na školu, najem i stravu vydělávat sama, zcela jistě by to brala jinak...
manzelko, ten clanek je naspan trochu nesikovne :o( od toho je snad ale dizkuse aby se kdyztak potrebne nejasnosti vysvetlili, ne? :o)) Staci aby jsi dala na konec clanku to co jsi ted napsala do dizkuse :o) Tot muj nazor..... jsem zastance toho, ze clovek se stale uci...jinak to co jsem ti napsala vyse bylo, ze jsem citila z tveho clanku urcitou nenavist a odpor vuci tem bohatym rozmazlenym spratku bez zadne vyjimky... proste jsi vsechny hodila do jednoho pytle :o(( A proto jsem musela reagovat, ale urcite jsem se nechtela tebe nijak dotknout.... a ano,jak pise Nigerie nejlepsi dar od rodicu je, ze sve deti nauci, aby byli schopni se sami o sebe postarat, jenze i v tomto se najde hacek, pac najit tu spravnou cestu jakym zpusobem to sve ditko naucit patricnou samostatnost bez jakekoliv ujmy na citech(zivotech) je tezke, kdyz kazdy jsme svym zpusobem unikat :o)...v takovem pripade pak nejvice pomaha vira a jeji prikazani :o) no a diky tomu ze CR je pres 50% ateisticka se proste clovek nemuze divit, ze ti manzelko lide v dizkusi rikaji, ze dostat od rodicu auto a byt je jakasi \"jejich povinost\" :o))
OdpovědětVymazatono to bude tim, ze plno lidi, kteri maji jine nez \"dovolene\" logicke uvazovani, si radeji sve myslenky nechavaji sami pro sebe.... proto kdyz se najde jakysi \"pomatenec\" jako jsem ja, ktery najde tu odvahu vyjadrit se ,co mu dany clanek rika, vznika takovato nedorozumeni.... :o)))
OdpovědětVymazatzjistit podrobnejsi duvody tech rodicu kteri se uskromnuji pro sve deti a stehuji se na chaty.... ja bych se nedivila, kdyby jednim z jejich podnetu bylo, ze se meli za komunismu dobre a z toho duvodu se ted na stari uskrommnuji a davaji tak sve prostredky, ktere dostali za komunistickeho rezimu svym detem.... ale mozna se mylim.... a k te samostatnosti nebo schopnosti se postarat sam o sebe, bych ja pridala jeste viru v Boha :o))
OdpovědětVymazatpredpokladam, ze pises o zene, jejiz blog zminila nedavno manzelka v jednom z jejich clanku nazvala jej \"cizi blog\", ano zena si stezovala na to ,ze jeji tchyne ji koupila povleceni pro syna, ale stezovala si proto, ze si to povleceni nemohla vybrat sama, ale musela poslechnout \"rozkaz\" sve tchyne.... kdyby ta tchyne sla s ni do obchodu a rekla ji: \"vyber si povleceni pro synka ja ti jej zaplatim\", je jaksi jina stranka..... a pokud jsem to pochopila dobre tak zminena zena nemela potize s tim, ze by si to sve vlastne vybrane povleceni chtela zaplatit sama :o)
OdpovědětVymazatOno s dary je to ošemetné. Jistí domorodci, tuším že na Velikonočních ostrovech, považují dar za neštěstí...a ono občas to neštěstí skutečně je. Záleží na tom proč člověk dává- pokud dává ze své svobodné vůle, z lásky a rád, je to v pořádku. Pak jsou ovšem i jiné motivy darování a ty v pořádku nejsou- někdo daruje proto, aby si obdarovaného zavázal, někdo daruje proto, že se to od něj očekává, v nejhorším případě proto, že musí (jinak by mladí nepřijeli, vnuka bych neviděl,...) A to je v podstatě to, o čem Manželka píše. Všobecně sdílený pocit, že mladým MUSÍM dát auto, byt,...(to vzdělání nepočítám, protože podporovat děti ve studiu by mělo být samozřejmostí. Ano, mohou brigádničit, ale jinak se přivydělává na nějaké pseudouniverzitě a jinak třeba na medicíně...no to jsem odbočila.)je špatný. Chci a můžu dát, dám, nechci, nebo nemůžu dát, nedám- a s přijímáním daru je to zrovna tak.
OdpovědětVymazatjjj s tebou souhlasim...i s tema studiema, co je na tom spatneho, ze rodice plati detem studia? Nemyslim tim ale kapesne a veci ,ktere nejsou potrebne, na ty samozrejme at si ditko vydela na brigade:o)) pokud chtela manzelka psat presne o tomto, tak se nezlob manzelko ale proste ti to nejak nevyslo a omlouvam se za to, ze jsem pouzila spojeni \"nesikovny clanek\" ja to myslela v dobrem a ne ve zlem.... moje ceska slovni zasoba se stale vice zuzuje... :o))
OdpovědětVymazatEbo, děkuju za odkaz (nevím proč, ale nejdou mi tam psát komentáře), ano, to´je stejná myšlenka z jiného úhlu.
OdpovědětVymazatGymploid, s tím obdarováváním velkými dary... já ti nevím. Myslím, že každý člověk se musí naučit znát skutečnou cenu věcí a práce, a pokud je někdo soustavně (to slovo podtrhuji) obdarováván a nemusí vynakládat úsilí, aby dosáhl na své sny sám, má to učení ztížené.
Péče o staré lidi... ano, o některé je skutečně třeba pečovat 24 hodin denně, ale nesouhlasím, že \"na tom se dva lidi, kteri zaroven musi pracovat a taky si odpocnout, proste nevystridaji\". O malé dítě je také třeba pečovat 24 hodin denně, a přesto ho kvůli tomu nedáme do dětského domova, abychom chodili do práce a mohli si po práci odpočinout. Vím, že je to strašné a těžké a pečovat o nemocného je mnohem (hlavně psychicky) náročnější, než pečovat o dítě, ale nevěřím, že to nejde. (Snad jedině v případě matky samoživitelky bez příbuzných, která by musela volit \"rodič nebo dítě\". Jinak si těžko představuji situaci kdy by to nešlo nějak, byť třeba s obětmi a potížemi, zařídit.
Navíc na osobu, která skutečně potřebuje trvalou péči a je zcela odkázána na své blízké, je sociální příspěvek až 11.000 Kč měsíčně, což - pokud nezalátá díru po chybějícím platu - aspoň pomůže.
šetřím! Šetřím, ale na vlastní, protože moji krkavčí rodiče mě zapomněli ubytovat.
OdpovědětVymazatProctonejde, v diskusi se v lepším případě vše vyjasní, v horším zmate :))) . Doufám, že tohle bude ten lepší případ.
Nenávist a odpor v nějakém mém článku o čemkoli?? To tedy, Proctonejde, snad ani kdybych psala o hmyzu nebo o upalovačích koťátek (nenapadá mě nic jiného, k čemu bych měla odpor)! :))) Možná nesouhlas, to ano. Nesouhlas s tím, že mladší generace učíme, že mají od rodičů očekávat co nejvíc a samy dávat co nejmíň.
A nemyslím, že to je ateismem, když mladý člověk podmiňuje slušné chování vůči rodičům tím, že od nich něco dostane...
A když se rodiče na stáří uskromňují - co to má mít co společného s tím, jak se měli \"zamlada\"? Pokud se měli rodiče dobře za komunismu, neměly se s nimi dobře snad i jejich, tehdy malé, děti? Mně se prostě z principu příčí myšlenka, že starý člověk, se všemi nadcházejícími neduhy a fyzickému a mentálnímu znevýhodnění obětuje pohodlí pro své dospělé a zdravé děti, místo aby to bylo naopak. To se mi nelíbí ani jako \"darování z lásky\" - ne že bych to obdarovaným nepřála, ale nepřipadá mi to správné ani logické.
Sandro, máš pravdu. Jen bych ještě upřesnila, že nemám nic ani proti PODPOROVÁNÍ dětí na studiích nebo při získávání bytu (když jsem - krátce :) - studovala VŠ, rodiče mi odpouštěli \"nájem\", který jsem jim doma platila, a například TAKOVÁ forma podpory, nebo třeba půjčka dítěti, měsíční \"kapesné\" které zčásti pokryje náklady... mi proti mysli není.
A nemyslím, že při medicíně by se nedalo přivydělávat - znávala jsem mediky a budoucí farmakology, kteří žili na stipendiu, k čemuž si přivydělávat museli, a také to zvládli.
Ještě, abych nepodsouvala čtenářům nějaké představy... :-)Nejsem z chudé rodiny. Z velmi chudé rodiny byla moje maminka... ale my jsme \"chudí\" a možná ani \"průměrní\" nebyli nikdy. Bohatí snad taky ne, ale vyrůstala jsem v udržovaném osmipokojovém domě se zahradou, auta tatínek měl, co si pamatuji (taky malý traktor na druhou zahradu) - nikdy trabanta ani škodu 105 :) . Zároveň si ale pamatuju, že rodiče bývali opravdu hodně vytížení (maminka měla vždycky dvě zaměstnání a tatínek se postupem (mnoha) let vypracovával (prací, ne schůzováním) v kariérním žebříčku), takže nesouhlasím ani s tím, že pokud se náhodou někdo \"měl dobře za komunistů\", dostával \"všechno zadarmo\".
OdpovědětVymazatno ted jsi to vsechno vyjasnila :o)) Vubec to ted neber co ti napisu jako vytahovani se, ci ponizovani tve osoby, nebo co ja vim co lidi jeste napada: ale proste znam lidi, kteri nesdili stejny nazor (myslim, ze uznas, ze lidi jsou ruznorodi) a ze i ty mas sve vlastni nazory dane tim, v jake rodine a prostredi jsi vyrostla:o) (s tim, ze pokud nekdo dava az moc take nesouhlasim, take nechci aby moje deti byli treba jako bratr meho manzela - vek blizici se pomalu 30tce stale bydli u rodicu a stale se nechava obsluhovat maminkou...) takze: znam lidi, kteri maji hodne bobri kuzi a proste byli zapojeni do komunisticko-politickych aktivit a tak nejak zili tou dobou... a ted kdyz uz komunismus neni a vidi, ze jaka je to drina pro obycejneho cloveka v dnesni dobe oproti komunismu zit, pro tyto lidi proste tato doba je ZLA (verim tomu, ze jsi takove nazory jiz cetla nekde v dizkusich) a proto z toho duvodu na stari jsou schopni v predstave pomoci svym detem se uskromnit.... (mimochodem pro rypavce, moji rodice maji jak barak tak i tu chatu :o)oba dva majetky skromne, nepatrim ani mezi chude ani mezi bohate, ale moji rodice mezi chude rolnicke rodiny patrili) mnoho lidi, kteri byli zapojeni do techto kom.-pol. aktivit se melo opravdu dobre... za komunismu se lide mohli brat ve velmi mladem veku (vetsinou mezi 18-23 vekem) pac meli plno vyhod od statu... meli jasne danou praci, nemeli starosti s nezamestanosti, meli vyhodne pujcky na byt a meli zajisteno, ze jejich deti meli narok na jesle, mater. skolku a pote skolu a i studovat na vysoke nebyl zadny problem.... az na tu svobodu :o)) se meli opravdu dobre :o)) Predpokladam, ze tvoji rodice byli opacneho nazoru a komunismus nenavideli, proto jsi asi tyto vyhody moc nepocitila oproti ostatnim :o)) Proc myslis, ze KSCM ma stale kolem 10% volicu vetsinou duchodoveho veku?? :o)) Lide za komunismu vsechno zadarmo nedostavali, ale meli hodne zaruk, ze pokud budou pracovat, tak budou mit narok na dovolenou na horach, u more, narok na byt, na vyhodnou pujcku.... atd. :o))) Vetsinou ti poctive pracujici, kteri si nelamali hlavu s nejakou svobodou se proste meli za komunismu dobre, pac meli vse co potrebovali a nemeli potrebu mit nadbytek :o))) A vetsinou takovi lide nic nevedeli co delaji soudruzi za zavrenymi dvermi.... byli i takovi, kteri systemu zneuzivali ke svemu prospechu a potom takovi, kteri o tom co soudruzi delaji za zady vedeli ci tusili a system nenavideli.... jenze on kazdy system neni dokonaly.... jedina vyhoda dnesni doby je, ze clovek pokud ma na to(nemyslim jen financni stranku,ale take odvahu a kuraz) tak muze cestovat po celem svete a muze se klidne usadit uplne nekde jinde nez v CR :o)))
OdpovědětVymazatjelikoz jsi zena statecna a mas take svym zpusobem \"bobri kuzi\" jsi se velmi rychle otrepala a vzala jsi svuj zivot do svych rukou a bojujes.... jenze je plno lidi, kteri tu odvahu jako ty nemaji.... a proste se po revoluci motali(a nekteri stale motaji) jako pomateni, co se to vlastne stalo(deje), rekla bych jeste tak 15 let bude trvat nez se ta pomatenost z revoluce a prevratu vytrati :o))) Prece jenom 40 let zit za zeleznou oporou v jakesi izolaci.... da nekterym jedincum zabrat :o)
OdpovědětVymazatTakmer uplny suhlas s manzelkou.
OdpovědětVymazatS rozdielom, ze ja som sa rozhodla investovat do vzdelania svojich deti. Dat im take vdelanie, ktore im umozni za predpokladu ich snazivosti a zodpovednosti si na byt a svoju buducnost zarobit vlastnymi rukami v pomerne dostupnom case.
Ostatne je na nich. Momentalne platim studium uz len mladsiemu synovi a ked sa postavi na vlastne nohy, zacnem investovat do seba - to znamena odkladat peniaze, respektive investovat zarobok do nemovitosti, ktoru neskor mozem vyhodne predat a zabezpecit si tak dostojnu jesen svojho zivota. Je velmi pravdepodobne, ze kazdy z nas si zalozi rodinu a svoj novy zivot v inom kute sveta, takze dovolavat sa dennodennej starostlivosti v pripade mojej nemohucnosti by bolo dost komplikovane.
Aj ked mladsi syn mi do buducnosti slubuje dom s bazenom a cestu okolo sveta (ale to teraz) :-)))
jeste me napadl jeden duvod proc si nektere deti mysli, ze je rodicu povinnost jim dat auto ci byt. Nevim jak v tvoji rodine, ale v nasi bylo vcelku normalni, ze jsme museli rodicum pomahat, a to tak, ze kazdy vikend jsme s nema jezdili k babickam a museli jsme si vzdy neco odpracovat, nase mamka nam vzdy radila at to rychle udelame at si muzeme jit pak hrat :o) No a kdyby moje starsi sestra nebyla zena ale muz tak ta by se asi pravdepodobne hodne nadrela na velkem snu naseho tatu, ktery chtel mit velky dum pro celou rodinu(nepodvedlo se).... a takovych pripadu (hlavne na vesnicich) je hodne... kdy deti pomahali stavet ci opravovat barak ci chatu(v tomto pripade i deti z mest)pomahali se starat o zahradu atd.... takze i odtud muze vitr vanout... jakasi ja jsem vam pomahal kdyz jsem byl mlad tak vy me ted musite pomoct kdyz uz mam pravo na to abych i ja mel rodinu a ke svemu stesti prisel :oD .... samozrejme vsude se najdou lide, kteri znuziji vse co jim prijde pod ruky :o((
OdpovědětVymazatOno v nasich krajoch je zvykom a tradicou, ze stari ludia toho vela nepotrebuju...
OdpovědětVymazatAle naozaj nepotrebuju? Urcite by mnohi z nich radi cestovali, dopriali si kvalitne, zdrave potraviny, radi si priplatili za nadstandartnu zdravotnu pomoc...mali pekne, komfortne byvanie, pripade pomocnicu v domacnosti.
Starsi ludia potrebuju peniaze ovela viac ako ti mladi, kedze mladi maju zdravie, moznosti a energiu si na to vsetko zarobit, stari uz nie.
Rybko, děkuji, to je přesně to, co jsem měla na mysli. Prostě mi jde proti srsti, když babička podstrkuje dospělému zdravému synovi peníze, a sama je o rohlíkách, protože má malý důchod... Ano, babičky mívají sklon peníze podstrkovat, ale je slušnost jim je zase nějakým způsobem vrátit - třeba koupením něčeho, co by si jinak nekoupily... A uskromňovat se a rozmazlovat by měly děti staré rodiče, ne rodiče dospělé děti.
OdpovědětVymazatMožná jsem se taky nevyjádřila jasně - nejsem proti financování vzdělání. Ale ne komplet a ne tak, aby dospělé dítě studovalo \"bezstarostně\".
vyjadrila si sa jasne...ja som zle formulovala...sorry. :-)))
OdpovědětVymazatme spis slo o duvody... nikdy totiz nevis jaky duvod maji ti dotycni... a co vis, treba tem babickam ti dospele deti kupuji veci ktere potrebuji... treba jako topne telesa, ktere jsou vykonne, ale moc nespotrebuji energie... novou lednicku...aj. Ono je to tezke posuzovat pokud neznas konkretni pripad :o)) A take jeste k tem chatarum... ja mam take sen jit na stari z mesta, chtela bych zit na vesnici... zajimalo by me jake ze vekove hranice jsou ti lide, kteri se stehuji z Prahy na chaty a take jaky je jejich zdravotni stav... treba by take chteli do domecku, ale bohuzel na nej nemaji :o(( Tak radeji voli chatu nez bydlet v preplnene Praze plne smogu s rostouci populaci a hlavne s rostoucim turistickym ruchem... co vis?? Treba maji prave tento duvod... utec pryc z kosmopolitniho mesta do prirody :o))
OdpovědětVymazatProctonejde, 40 let komunismu jsem nezažila (takovou \"babičku\" ze mě zas nedělej :D ), dospívala jsem už po revoluci. Pro moje rodiče, zejména pro mojí maminku, byla ZLÁ doba během protektorátu. 50. léta zažili jako mladí lidé,nemluvili o nich nikdy. Nemluvili ani o tom, jak babičce komunisti rozbourali kovárnu. Nevím, jestli moji rodiče \"nenáviděli režim\", jak ty píšeš; když jsem se narodila, šly věci už celkem \"navolno\", politické vtipy jsme si vyprávěli ve škole a nikdo naše rodiče kvůli tomu nezavřel. Mému otci trvalo třicet let, než se z řadového pracovníka stal ředitelem - snad jediným ředitelem v Praze, který nikdy nebyl členem KSČ (ale na prvomájové průvody a všechny manifestace samozřejmě musel chodit \"viditelně\" :)) ) ani žádné jiné politické strany. K moři jsme nejezdili, třikrát ročně týden na Šumavě snad není takový luxus... jak jsem psala výš, prostě si nemyslím, že
OdpovědětVymazata) se za komunistů nedalo žít v rámci možností \"normálně\". Většina lidí si vydělávala prací a - bez stranických kliček - kdo pracoval víc a uměl s penězi zacházet, také víc měl (vynechme disidenty a další \"neřadové\" případy). To bylo stejné tehdy jako teď.
b) pochybuji, že snad kromě nějakých politických špiček a hlavounů měl někdo (z obyčejných lidí) něco \"zadarmo\". Dekret na byt? Ale na jaký byt, většinou! I za byt s dekretem se platil nájem... A to dítě, které rodičům dopomohlo k tomu, aby ho získali, meselo jít od tří měsíců do jeslí a matka do práce, protože mateřská byla jen čtvrt roku, ani o den déle.
To, že děti pomáhají rodičům na zahradě, při údržbě domu... to je snad normální. Nebydlely snad ony děti v tom domě, nechodily na zahradu, nejedly načesaná jablka? Až rodiče zemřou, nezdědí děti dům?
To, co říkám, je, že podle mě rodiče nikdy nejsou, nemůžou být, dlužníky dětí. Je to naopak.
nemůžui tu rozebírat případ od případu... Jen si dávám dohromady to, co vídám, slýchám, čtu... do jakéhosi \"typického obrázku\" názorů. A ten je právě, bohužel, často takový jak napsala Rybka: \"staří lidé už tolik nepotřebují\".
OdpovědětVymazatasi jsem se vyjadrila nepresne (beru podle tve reakce) nepsala jsem nic o tom, ze za komunistu bylo vse zadarmo, ale jaksi fakt, ze nekteri lide, se s rezimem zzilo a melo se dobre nechapes :o) Je to prosty fakt, ktery se neda poprit. Kosmu.-polit.aktivitami jsem prave myslela to, ze lide byli cleny KSC nebo cleny ruznych jinych rezimem danych aktivit, jestli diky tomu meli ty vyhody, ze mohli jezdit na zajezdy ROH presne nevim, ale asi ano. Ano plno lidi kvuli temto vyhodam asi do strany vstoupilo... jenze plno lidi, ten komunismus nebralo tak jako treba bralo Rusko... i kdyz tam je to jeste mnohem slozitejsi... ale rekla bych, ze jsi slysela o komunismu s lidskou tvari :o)) No, ale rekla bych, ze asi tomuto nechces rozumet a chapat, pac tvoje rodina nikdy v teto strane nebyla... ale i tak, lide kteri byli v KSC jsou a byli take preci jenom lidi a ne zvirata.... jak jsem psala, vzdy se najdou taci, kteri jakkykoliv dobry umysl ci rezim dokazi zneuzit ve svuj prospech :o(( Samozrejme, ze kazdy system ma vady... kapitalismus neni take dokonaly :oD A ja nejsem zastance komunismu :oD vzdy posuzuji veci z obou stran ne-li z vice :o)) Ano, komunismus mel vady a ta jedna byla treba napr. to ze zeny nemeli narok na dlouhodobou materskou jako napr. ted... (moje mama mi tvrdila, ze se mnou byla doma rok?!, ale i tak je to kratka doba) s tim s tebou souhlasim, ja neobhajuji komunismus! Ja se ti jen snazim vysvetlit, ze existuji lide, kteri se s timto rezimem zzili natolik, ze jim zcela vyhovoval a dnesni rezim je pro ne proste utopie :o( to je vse :o))) Jak pises ty sama, ty si myslis, ze se nedalo zit za komunismu \"normalne\",jenze existuji lide, kteri jsou opacneho nazoru! A co s takovyma lidma chces delat? To je kvuli jejich odlisnemu nazoru chces \"ukamenovat\" (nadsazka)??? A k tem detem, ja nemluvila o bezne pomoci, kdy rodice s detmi prijdou na zahradu a protoze deti se nudi nebo protoze deti vidi, ze rodice pracuji a tedy dobrovolne jim pomuzou je velky rozdil, kdyz dite s rodici prijizdi kazdy vikend na zahradu a uz vi, ze dostane plno ukolu, ktere bude muset splnit, tzn. ze praci dostalo jako rozkaz a nema zadnou jinou moznost... a take jsem mluvila o takovych, kteri vylozene pomahali stavet barak ci chatu! Tedy provadeli bezne remeslnicke prace.... to by ti ale musela povykladat moje starsi sestra jak musela pomahat otci s tezkyma polenama :o(( (od te doby pak uz odmitala pomahat:o))... o takoveto vypomoci jsem psala.... a muj bratr (sice je muz) ale i tak na to ,ze mel teprve 15 a uz vedel jak se dela malta...?? jenze treba u nej je to jine, on je proste dobrak od srdce... jenze ne vsichni jsou takovi.... ale muj otec mu tu jeho pomoc vykompenzoval (ale ne tim, ze mu koupil auto :oD) Proste manzelko, lide jsou ruzni a maji ruzne osudy a jsou ruzne vychovavani a maji take ruzna dogmata v genech od svych prarodicu... A hlavne nikdy nebudes vedet presne kde se stala chyba u druhych, protoze lide se kvuli urcitym pravidlum naucili lhat :o(( ... proste najit pravou pricinu problemu je v dnesni dobe velky problem a hlavne plno lidem se ani tyto priciny resit nechce... ale neni to jen z lenosti nebo pohodlnosti ale proto, ze jsou nuceni byt vice zamestnani systemem a take honbou za preludy (ktere vyprodukovava prave system) :o((( hold dnesni system je stvoren hlavne pro ty vykonejsi, odvaznejsi, chytrejsi a mazanejsi... :o((
OdpovědětVymazatexistuji dva extremy: 1) kdy rodic je despota a doslova sve deti cvici jako sve \"psy\" a 2)kdy zase deti cvici se svyma rodicema... potom tyto deti maji vytvorenou jakousi domnenku, ze je to jejich rodicu povinnost jim dat to, na co maji \"narok\"! Proste clovek se vzdy musi snazit vytvaret rovnovahu :o))) \"Odsad posad\" :o)
OdpovědětVymazats posledním příspěvkem souhlasím bez výhrad.
OdpovědětVymazatPředposlední mě překvapil. Já přece nikde nepíšu, že za socialismu se nedalo žít \"normálně\", právě naopak! Nevím, jak jsi stará :) , ale já měla dojem, že se socialismem se sžila naprostá většina lidí (jinak to ani nešlo) a naprostá většina lidí se taky \"měla dobře\", pokud tím myslíš, že měli garantovanou práci, zdravotní péči atd. . Zároveň to ale znamenalo, že budou denně od šesti do půl třetí v práci, sem tam pracovní sobota, na nějaké vysněné zaměstnání nebo iniciativu zapomenout atd.
Moje sestra, která je z té \"generace, co se měla mít dobře\", skutečně dostala na dvě děti státní byt (bylo jí dvacet let). Ale dělali řízky z bezinek, sbírali houbynaučili se vařit šneky, protože měli nízké platy a občas neměli, doslova, co jíst. Nebyli to žádní disidenti, prostě normální mladí lidi na začátku kariéry.
ROH byla obdoba dnešních odborů (my jsme do zotavoven ROH jezdili taky, takže to jistě šlo i bez členství v KSČ). To jen na vysvětlenou :-) .
Dogmata nejsou v genech, dogmata jsou součást kutury (i rodinné), a myslím, že každá doba přeje víc těm odvážnějším, dravějším, výkonnějším a vychytralejším.
V honbě za přeludy souhlasím.
Pomoc dětí rodičům - no, tady se asi neshodneme. Od doby, kdy mi bylo asi pět, jsem jezdila s tatínkem pro dřevo na topení - nakládali jsme polena, vykládali polena.... Když jsme pak topili uhlím, bylo potřeba přeházet vždycky těch dvacet třicet metráků lopatou na kolečko, odvézt padesát metrů do chlívku, vysypat a zase přeházet. Dělala jsem to s rodiči pokaždé, a vážně mě nenapadlo, že bych nemusela. Když rodiče dělali novou střechu, taky jsme nosili tašky na půdu, taky jsme sbírali okurky a vyorávali brambory. A stejně si nemyslím, že bych za to měla něco chtít. Když teď některá z nás přijede k rodičům, tatínek se rovnou ptá Chotě nebo švagra \"co budeš dělat příští sobotu? Musíme vyorat brambory\" nebo \"jdeš zítra někam? Potřebuju vyčistit tu studnu.\" a nic divného ani odměnyhodného na tom vážně nevidíme.
Prostě mě asi nepřesvědčíš, že mladší generace za nějakých okolností nejsou dlužníky těch předešlých. :)
vidis a toto vidim uplne odlisne...podla mna ziadna generacia nie je dlznikom tej predchadzjucej alebo nasledovnej. Deti nie su dlznikmi rodicov, rodicia nie su dlzni nic detom...
OdpovědětVymazatJa som deti mala preto, ze som ich chcela -obohatili moj zivot, mala som koho lubit, moj zivot bol vdaka nim farebny a krasny. Dali mi lasku a stastie. Nic uz mi nedlzia.
Vychovala som ich najlepsie, ako som mohla a vedela. Takze nedlzim nic ani ja im.
Ale za tie roky spolu, prebdene noci, vyplakane slzy strachu aj radosti sa vytvorilo silne puto hlboko vovnutri kazdeho z nas.
Dufam, ze to puto vydrzi do konca mojich dni.
ja se te nesnazim o necem presvedcit :o) Ja se ti jen snazim nastinit druhou stranku :o) Ze take existuji lide, kteri maji jiny pohled a nazor a pritom nikdo neni vitez :o)) Ja totiz v to, ze existuje zlo a dobro neverim... protoze vzdy to zlo s dobrem soutezi (valci) a je jedno kdo je vice v pravu ci ne, ale vzdy obe strany pouzivaji nicive prostredky a zabijeji... Fakt, ze te rodice nechali \"pracovat\" pro tebe pomahat uz do 5 let?! No tak pro nektere lidi to musi byt sok! Pro me treba take(jsi nebyla ani skolak?!) samozrejme je potreba mit vychovne metody, kterymi rodic uci dite odmalicka se sam o sebe postarat... ale nosit treba polena?? Nebo odhazovat uz tak tezkou lopatou?? Ja take chtela naucit ryt, ale naucili me to az jsem byla starsi! :o) Samozrejme je velky rozdil pokud to dite dela z radosti a nebo s odporem! Pokud jsi to delala s laskou tak proc ne, ale nerikej mi, ze jsi s rodici nepolemizovala, ze si chces jit radeji hrat se sousedovic detma nez zrovna nosit drivi? Take jsou deti, ktere jsou proste od prirody nesikovne, nebo take proste nejsou schopne delat veskerou praci (treba moje sestra ta nepomahala s polinkama ale s kladama, coz je rozdil, kolik ji bylo nevim, ale pomahat s kladama neni zrovna prace pro divku, zenu atd.) treba ja hrozne rada pomahala stavet a natirat, pomahal jsem stavet zidku z kamenu, coz neni zrovna zenska prace, ale me to bavilo, ale treba hrabat seno me nebavilo pac jsem u toho pcikala (ale hrabala):oD A o tom, ze by jsme my neco dluzili nasim rodicum? Ja to tak neberu, ja se snazim svym rodicum pomahat a starat se o ne z lasky :o) A take proto, ze nam to doporucil Buh :o) Ale ne z pocitu, ze bych jim neco dluzila :o) Rodice jsou tu pro nas a my jsme tu pro rodice :o)
OdpovědětVymazatskus to brat tak, ze rodicov castokrat ta praca okolo domacnosti, domu, zahrady, pola tiez nebavi, ale je jednoducho potrebne ju urobit. A preco by tu pracu mali robit len rodicia? Deti v domacnostiach pomahali odjakziva a ma to viac vyznamov. Napriklad sa ucia, ze zivot nam prinasa aj povinnosti, ktore nie vzdy musia byt prijemne. A ucia sa to, ze bremena zivota si clenovia rodiny delia.
OdpovědětVymazatChlapec zvyknuty z domu pomahat napriklad nema tendencie ocakavat od manzelky absolutny servis...Hm, ved kde by dneska aj taku nasiel :-)) Pisem to preto, ze mam synov a stale im prizvukujem, ze prace v domacnosti (pole, zahradu nemame) sa delia. Nielen v nasej domacnosti ale aj v tych, ktore si casom sami zalozia.
k mymu veku jsi asi o neco starsi a prepodkladam ze jsme ze stejnych let a to 70.tych (tedy narozene v letech 70-79) moje sestra je o generaci starsi tedy z let 60.tych
OdpovědětVymazatDuchodci se treba na z bytu na chalupy stehuji i proto, ze nepotrebuji bydlet ve meste, aby meli blizko do prace, radeji vyuziji poklidu chalupy. Mne by to proti mysli nebylo.
OdpovědětVymazatTaky zasnu nad tim, co vsechno by rodice meli detem porizovat. Nejvic me sokovala asi jista Rakusanka, ktera si stezovala, jak je pro deti vsechno drahe, ze si mohou dovolit jen jedno, vzdyt i takove boticky pro osmimesicni miminko stoji 60 Euro a hned z nich vyroste.
ja proti vypomoci rodicum nic nemam, hlavne z toho vychovneho hlediska :o) Ale jaksi jsem vice pro moderni vychovne metody, ktere berou ohled na vek deti tzn. ta vypomoc by se mela s vekem pozvolna zvetsovat:o) A proste pro me do urciteho veku urcite prace pro deti jsou zakazane! A urcite do skolniho veku ta vypomoc bude omezena jen na uklid pokojicku a mozna nejake lehke prace (ale bude zalezet take na diteti a jeho iniciative):o) Jo a pecovat a podavat veskery servis manzelovi me moje mama naucila :o))) A to mel muj otec vyhrady, ze me mamka malo zamestnava :o)) Ja jsem zena v domacnosti a muj manzel mi s domacima pracama nepomaha, ale nosi tezke nakupy a nebo nakupuje sam! A pokud jsem nemocna tak mi umi uvarit caj s medem a citronem, udelat spageti :o)) Jenze u nas v Turecku existuje donaskova sluzba, takze manzel zvedne telefon a necha mi donest dobrou teplou polevku a jidlo pro nej :o)))
OdpovědětVymazatjo kdyz vezmu naseho tatika (mam jej rada) ale vzdy nam vsem nadelil plno prace, my to meli hotove behem chvilky ,aby jsme na rady mamky si mohli jit brzo hrat a nas tatik vzdy pracoval premyslenim nez pracovanim :oD S brachou jsme si z neho mezi sebou utahovali a vedeli, ze jak nas uvidi, ze nic nedelame tak nas zamestna tou jeho praci :o)) Natoz muj bratr postupem veku byl mnohem vykonejsi nez tatik... a pomaha mu stale, ale uz ne tak intenzivne, pac ma svou rodinu :o) Me narocna fyzicka prace nevadi, spis naopak, me uspokojuje... sve zkusenosti z mladi ted predavam dal, tim, ze pomaham manzelovym rodicum na jejich nove zahrade na venkove :o))) Pomaham protoze me to bavi a dava dobry pocit:o))
OdpovědětVymazatvidíš, a já to vidím jako ten vousatý příběh:
OdpovědětVymazat„Kolik vyděláváš?“, ptali se jednoho čínského rybáře. „Denně tři chuany,“ odpověděl. „Z toho jeden půjčuji, jeden vracím a z jednoho žiji.“ „Jak tomu máme rozumět?“, ptali se dále. „To je jednoduché. Mám děti, ty děti živím. Jim jeden chuan půjčuji. Mám staré rodiče a ty také živím. Těm chuan vracím. Až děti dorostou a budou se samy živit, budou zase ony mně vracet ten chuan, který jim teď denně půjčuji...“
/39/ Proctonejde, já ti přece tvůj názor neberu. Naštěstí si nemyslím, že mi nějak ublížilo nosit dříví na otop (ani v pěti letech), takže své rodiče nepovažuju za tyrany :D , a uhlí jsem samozřejmě nepřehazovala a tašky na střechu nenosila v pěti letech, ale určitě minimálně o pět let později... ale to, ani povaha ani množství práce pro mě není určující. Jak píše rybka, práce se musí udělat. Dělají ji rodiče, třebas z toho taky mnohdy nejsou nadšení, a děti ji budou taky využívat, tak proč by rodičům nepomohly? To víš, že bych si jako puberťák radši četla v pokoji a nechal uhlí přehazovat matku s otcem, ale myslíš, že by to bylo správné? Nebo i jenom omluvitelné? Takže pokud mě tenkrát k tomu uhlí třebas i \"za uši dotáhli\", vážně jim to nezazlívám a nepovažuju to za týrání dítěte :D . Aspoň mě to připravilo na fakt, že v životě se mě taky nikdo nebude ptát, jestli chci nebo nechci - některé věci je prostě udělat potřeba, a nemůžeme čekat, že je někdo bude dělat za nás a my budeme jen užívat plodů cizí práce.
OdpovědětVymazatJe skvělé pomáhat rodičům, když tě to baví, ale podle mě je divné nepomáhat proto, že tě to nebaví, k čemuž by to snadno mohlo sklouznout :)
A s tím \"dluhem rodičům\" - nejde o to, že bychom jim měli pomáhat z pocitu povinnosti (i když i to je lepší, než vůbec), ale o to, že jim máme za co vděčit. O tom snad diskutovat netřeba... ;)
přiznávám, že i v Česku kvalitní dětské botičky stojí tolik, a že osmiměsíční miminko nechávám jen v ponožkách :) . Bohužel, desetiměsíční dítě už ty boty potřebuje, za měsíc další, za dva měsíce další... a tak to jde asi do dvou let, než se intervaly začnou prodlužovat. Ale snad ta Rakušanka nechtěla mít čtyrčata? ;)
OdpovědětVymazatja zapomela take dodat jednu dulezitou vec a to je ta, ze me muj otec ucil jak se starat o zahradu s laskou :o)) A samozrejme mamka se vzdy starala o to, abychom chapali ucel toho pomahani :o)) jenze existuje plno rodicu, kteri si s takovyma \"prkotinama\" nelamou hlavu a detem se nesnazi vysvetlit proc musi pomahat a ze kdyz clovek ziska k dane praci lasku a cit tak se mu bude pracovat mnohem lepe a radostneji a pujde mu vse od ruky :o))
OdpovědětVymazatProctonejde,
OdpovědětVymazatjá ti nevím, mně o lásce k uhlí, k ořechům, bramborám a okurkám neříkali nic, ono to uhlí by se mi taky milovalo dost nesnadno :) ... k většině prací jsme tedy opravdu lásku necítili, ale někdo to udělat musel... V Senegalu jsem například viděla, jak všichni kluci z jedné rodiny čistili žumpu. Vynášeli výkaly v kbelících někam daleko za domy, aby to vylili do jámy a tu zahrabali. Myslíš, že by jim rodiče měli vysvětlit, ať to dělají s láskou? :D
Spousta prací není příjemná, ale nezbytná... To je taky poučení do života.
tu vetu, ze se to proste udelat musi znam take :o) Od sve mamky, ale znam take od rodicu, ze pokud se budeme k zahrade chovat pekne tak se nam odmeni jejima plodama (ovoce a zelenina), uhli je potrebne k tomu, aby jsme v zime neumrzli... a tak se da pokracovat... a podle me je toto kamen urazu... ze rodice jen prikazuji ale nevysvetluji...
OdpovědětVymazattak to já si zas myslím, že v době, kdy jsou děti dost staré na to, aby pomáhaly, si už většinou všimly, že mrkev je k jídlu a uhlím se topí...
OdpovědětVymazatno v tom \"mysleni\" bude ten zakopanej pes... :o) (coz potom spory nezaciji vetou \"ja jsem si myslela, ze...\" )
OdpovědětVymazatpěkný článek, jenom bych byla opatrnější v odsuzování toho, že děti \"raději\" pořídí mamince pečovatelku. Jsem terénní pečovatelka, to znamená, že docházíme ke klientům domů. A vypadá to takhle
OdpovědětVymazatpaní A osmdesát sedm roků, počínající demence.její dceři je téměř šedesát. dříve by už možná byla v důchodu a měla čas na maminku i na vnoučta, teď ještě do práce chodit musí, spíše dojíždí několik kilometrů. Já ráno jako pečovatelka dojdu k paní a. dohlédnu, aby si vzala svoje léky, sama by si už nevzpomněla, v poledne jí ohřeju oběd, sama by se už nenajedla. Večer za ní přijede dcera, sama ve stresu, neboť jí právě zemřel manžel na rakovinu slinivky, na všechno zůstla sama. Maminka se k ní odstěhovat nechce, ve svém bytě je zvyklá. Dcera tráví dny v práci a večery u maminky, na vlastní vnoučata nemá čas, rostou jí před očima. Stará se i vnučka, chodí s bbičkou k holiči, aby pořád vypadala jako dáma, chodí ji obden koupat. Mezi rodinou paní A. a mnou panuje absolutní důvěra, kdyby nebyly pečovatelky, paní A. by už dávno nemohla bydlet ve svém bytě, kde je šťastná a zvyklá, sleduje televizi, povídá si se mnou..terénní sociální služba je sice pro mě náročná, ale pro klienty skvělá věc, proto bych byla opatrná s odsuzováním těch sobeckých dětí, co dětem pořídí pečevotalku.
a to nemluvím o klientech s Alzheimerouvou chorobou, kde paní dokáže během vteřiny nepozornosti dcery odpálit mikrovlnku, nebo si uvařit k obědu hlízy jiřin, co našla ve sklepě místo brambor, nebo vývrtkou zlikvidovat fabku ve dveřích, nebo nassypt slepicím nákup, co jí udělala dcera na několik dnů, bylo by to nadlouho
děkuji za hezký příspěvek z praxe, ale placené pečovatelky nejsou odsuzovány ani v článku, ani v diskusi - vadilo mi jen \"odkládání\" rodičů a prarodičů v případech, kdy top není absolutně nezbytné.
OdpovědětVymazatjenom jsem chtěl trošku přiblížit, jak to vypadá z druhé strany
OdpovědětVymazatpravda je málokdy bílá nebo černá
a taky je na světě spousta rodičků kteří by rodiče být nikdy neměli
přemýšlím, jaké povinnosti k rodičům mají ty děti, které jejich sploditelé fyzicky, duševně nebo sexuálně týrají
úžasné je, když rodiče dají dětem tolik lásky a pocitu bezpečí, s hmotnými statky to opravdu nesouvisí, že děti ani nenapadne, se rodičů pohodlně zbavit
lidských osudů a příběhů je tolik, a každý je v něčem jiný a v něčem stejný
svět je zkrátka krásně pestrý
PS nejsem paní Kurková, jenom Kurková, někdy TAKY Jaruna:)
bylo mi potěšením
Váš blog mám velmi ráda
Omlouvám se, já jen, že to bylo celé asi nedorozumění :) .
OdpovědětVymazatVím, že máte pravdu, do jednoho článku se nevejdou všechny eventuality... a na \"třetí stranu\", stejně jako asi není dítě, které by nikdy netrápilo rodiče, myslím, že není rodič, který by nikdy, tělesně nebo duševně, i třeba nechtěně, neublížil dítěti... dostaneme se pak k otázce, jestli mají děti povinnosti k rodičům, kteří je trápili třeba kvůli tomu, že sami trpěli duševní poruchou apod... v životě jsem potkala hned dvě paní, které se staraly o své schizofrenní maminky, i když život s maminkami stál za houby. A paní, jejíž maminka byla závislá na opiátech...
Skutečně, život není prostý a jednoduchý návod na něj není...