Jak (ne)dešifrovat blog

Nejspíš každý čtenář disponuje určitou dávkou fantazie, protože bez ní by nemohl číst. Ale kdo určí, kde končí fantazie a začíná fantazírování?

 

Právě jsem měla telefonát. Volal nejmenovaný(!!) kamarád, že prý se mu doneslo, že o něm na blogu píšu, že má druhou ženu. A co že je to za pomluvy.

A že píšu taky o jiném, že neumí číst ("všichni vědí, že je to on, přece jsi mu pomáhala") , a přitom jsem se jich ani nedovolila, jestli o nich můžu psát...   

 

Omluvila jsem se za to, že mě kamarád a jeho partnerka inspirovali k napsání kapitoly o obědě s manželi, kteří překonávají komunikační bariéry. Odmítla jsem se omluvit za neexistující článek o druhé manželce (tedy, ten článek existuje, ale nemá žádnou souvislost s pánem, který na tomto blogu vystupuje jako Alioune Sarr). 

 

Zrovna tak nebudu s omluvami volat ani dalšího kamaráda - bývalého azylanta, který shodou okolností kdysi neuměl číst a dělal zedníka, stejně jako v tomto blogu zmíněný imaginární (!!!) otec tří synů jménem Latyr.

 

Zejména mě zaujalo to, že v kapitole Telefonát od bigamisty prý "všichni " druhý konec Evropy okamžitě dešifrovali jako Španělsko,  a v Modouovi bystrozrace odhalili nebohého "Aliouna"  - předpokládám že podle zmínky o dospělé dceři, jako by chudák "Alioune" byl můj jediný senegalský kamarád s dospívající(!) dcerou.  

Pátrače po pravé identitě osob z blogu želbohu vůbec nenapadlo, že v rámci nezbytné diskrétnosti a literárních úprav bigamista z Telefonátu třeba vůbec NENÍ na druhém konci Evropy, že možná ani nemá dceru (dcera v článku figuruje pro elegantní ilustraci věku snoubenky), případně že bigamistova první manželka nemusí být česká a bigamista sám možná ani není Senegalec. ;)  Koneckonců, šlo jen o příběh uvádějící zamyšlení nad situací manželsky podváděných žen.

 

Koho by napadlo, že mezi čtenáři jsou takoví (takové), kteří nedají pokoj, dokud nenajdou někoho, na koho popis polygamního manžela (negramotného uprchlíka, napraveného alkoholika a kdovíkoho ještě) sedí aspoň malinko, aby se mohli zaradovat, že ho "poznali".

 

Dovolte mi tedy přidat jedno vysvětlení pro ty, kdo touží po drbech a doufají, že je naleznou zde:

Tento blog, jak už jsem někde psala, sloužil jako pokusné pole pro některé části rukopisu knížky o (zejména senegalských) imigrantech.

 

Nikoli o konkrétních lidech, ale o konkrétních příbězích.

 

Ne všechno, co je tu popsáno jako moje nebo Choťovy vlastní zážitky, jsou skutečně naše osobní (to už někde ostatně odhalila Karimah), i když většina ano.

 

Osudy některých lidí, které znám, jsou tak zajímavé (anebo typické), že jsem některé jejich části dala dohromady a vytvořila lidi, kteří nikdy neexistovali (ačkoli příběhy z jejich životů jsou pravdivé).

 

Myslím, že ze všech osob, o nichž jsem psala, jsou dočista "praví" snad jen Mar Ndiaye a pan Mendez (Mar Ndiaye se ovšem ve skutečnosti jmenuje jinak).

 

Takže, lidi, mějte rozum: než si uděláte závěr, že Mamadou X prodává drogy a vzal si třetí ženu, protože na tomto blogu je příbeh o drogy prodávajícím a potřetí se ženícím Salifovi Y, který je stejně jako Mamadou X zaměstnán v bance, berte v potaz taky básnickou licenci (a bezpečnostní mlžení) a nevinného Mamadou X nechoďte udávat na policii ani se (pokud jste jeho manželka, nebo jedna z nich ;) ) s ním kvůli mému blogu nerozvádějte.

Děkuji za pochopení.