Dech

Častěji naslouchej

Věcem než Bytostem

Zaznívá hlas Ohně

Naslouchej hlasu Vody

Naslouchej Větru

Kterým vzlyká Les

To je Dech Předků.

Kde jste to sehnali?

Vystoupil za námi z metra. Vysoký, štíhlý, elegantní třicátník v obleku.

 

Podpatky zaklapaly o mléčnou dlažbu nástupiště; doběhl nás až venku.

Z Afriky do Evropy aneb (i)legální migrace

Kdo četl včerejší řádky z knihy Oumara Ba, viděl fotografie mrtvol a  občas mu oko spočine na novinovém článku, popisujícím třeba nález „lodi duchů" s útržkem letenky popsaným francouzským vzkazem „všichni tady zemřeme. Prosím, pošlete peníze, které mám u sebe, mé rodině" , se těžko vyhne otázce „proč".

Žízeň jako jed

Ve dnech, kdy u španělských břehů přistála rybářská loď, která byla místem posledního vydechnutí čtrnácti dětí ve věku od dvanácti měsíců do čtyř let, vychází v edici Cygne svědectví Omara Ba nazvané Žízeň po Evropě.

Nevinný andílek

Schodištěm v tichém domě se zamykání bytových dveří rozléhalo nepatřičně nahlas.

Mladá maminka hodila klíče do otvoru v kabelce a uvolněnou rukou sevřela dlaň dvouleté holčičky. Jedno dítě na ruce, druhé za ruku, chystala se přivolat si výtah, když z protějších dveří vyhlédla sousedka.

Zloděj penisů dopaden!

... Tedy, přesně takhle ten nadpis v černé kronice nezněl, ale klidně by mohl.

 

V zemědělské oblasti v regionu Koldy byl totiž 8. června zadržen jistý A. Ba, který teď čelí obvinění z toho, že dvěma chlapcům odcizil penisy.

Youssou N´Dour - Chimes of Freedom

Abdulrahman Ibrahim Ibn Sori Jallo

Slunce zahřívalo rajčata vystavená v proutěných koších. Dvě dámy v čepcích se u nich na chvíli zastavily, aby si nákup rozmyslely a pokračovaly dál.

 

Doktor Cox si toho odpoledne v roce 1807 nechtěl na tržišti v Natchezu nakupovat, vlastně si přes trh jen krátil cestu. Ale ten hlas... ten hlas se mu zdál povědomý. Ne, není možné, že by se mýlil! Slýchal ho přece celý rok, den co den.

Irský lékař se zastavil u košů a předstíral, že si prohlíží zeleninu. Za oblými tvary rajčat vykukovaly ostré hrany vzpomínek na to, jak kdysi pracoval na britské otrokářské lodi. Vzpomínky na cestu na africké pobřeží a na zákeřnou nemoc, která ho málem zahubila. Na to, jak se ho ujala fulbská královská rodina, u které zůstal, dokud se nezotavil a nemohl se vrátit zpátky do Anglie.

 

"Ibrahime?" oslovil doktor Cox vysokého černocha.

Prodavač na sobě nedal znát žádné pohnutí. Byl to přece fulbský šlechtic, i když v postavení otroka.

Praxe relativity

Nad elektrickými dráty se objevil měsíc. Ulice ještě vydechovala horko, ale zvuky už se nesly jasně a do daleka. I smích a vtipkování partičky osmi mladých mužů, kteří po práci čekali na tramvaj.

Obrazem znovu

Stále platí: kdo fotky nechce vidět, nechť nekliká. Kdo přesto klikne, nechť si nestěžuje!

Otroci, nebo vychcánkové?

V únoru letošního roku jsem v článku Svoje dítě doma nechci vyjadřovala pochyby o tom,  že španělský program legální sezónní imigrace česaček jahod ze Senegalu bude fungovat. A jak to dopadlo? 

Léopold Sédar Senghor: Zpěvy stínu

L.S. Senghor, budoucí senegalský president, básník, filosof, politik a kulturní teoretik se narodil v říjnu 1906 ve vesnici Joal sererskému obchodníkovi Basilu Senghorovi a jeho třetí manželkce, muslimce Gnilane Ndieme Bakhou z kmene Fulbů. V roce 1928, po ukončení studií na kláštěrní škole i sekulárním gymnáziu byl Léopold přijat ke studiím ve Francii a po úspěšném absolvování vysoké školy přednášel na univerzitách v Toursu a v Paříži.

Jak poznáte muslima? aneb Nepřítel v krabičce

Nene, žádný populární vtip k popukání; jen jsem objevila tři zajímavé blogy. Na jednom paní Ajša Najmanová vtipně a s nadhledem píše o ideálech islámu , na druhém paní Lucie Kamešová hájí (mimo jiné) svou svobodu volby vyznání a na třetím se paní Samira Ben Yacoub zamýšlí nad kdečím od tuniských párečků po svatyni v Mekce.

 

Ale to nejzajímavější, to nejsou články zmíněných autorek, kdepak.

"Honem někdo najděte horší stát, než Česko!"

Včera jsem si přečetla pozoruhodný (český) titulek: Nejméně funkčním státem je Somálsko. Česko je 149. Pravda, od autorů žebříčku je pěkné, že prakticky neexistující somálský stát vůbec zařadili na seznam hodnocených zemí, ale skutečně jsme na tom tak, že se musíme porovnávat se Somálskem?