L.S. Senghor, budoucí senegalský president, básník, filosof, politik a kulturní teoretik se narodil v říjnu 1906 ve vesnici Joal sererskému obchodníkovi Basilu Senghorovi a jeho třetí manželkce, muslimce Gnilane Ndieme Bakhou z kmene Fulbů. V roce 1928, po ukončení studií na kláštěrní škole i sekulárním gymnáziu byl Léopold přijat ke studiím ve Francii a po úspěšném absolvování vysoké školy přednášel na univerzitách v Toursu a v Paříži.
Rok 1939 zastihl Léopolda Senghora na bojištích 2. světové války - o rok později byl mladý důstojník zajat, za dramatických okolností unikl popravě a v roce 1942 byl z německého zajetí propuštěn. Po skoro dvacetileté politické kariéře stanul společně s Modibo Keitou v čele Federace Mali a po jejím rozpadu se stal presidentem nově vzniklé republiky Senegal. V jejím čele zůstal po pět volebních období až do roku 1980.
Kniha Zpěvy stínu vyšla u nás v roce 1947 a politickou kariéru básníka nijak nepředpovídá. Senghorovy básně jsou tu předkládány v překladu Adolfa Kroupy a Gustava Francla.Nákladem 1100 výtisků vydalo nakladatelství Symposion. Jen malinko snad můžou rušit chybičky překladu, plynoucí z neznalosti senegalských reálií (např tyeddo (ceddo) není součást oděvu, ale tradiční sererský bojovník, apod.)
Sním v úzkém polostínu jednoho odpoledne.
Navštěvují mě únavy dne,
Zemřelí v tomto roce, vzpomínky týdne,
Jako průvod mrtvých ve vesnici.
Je stejné nebe zvlhlé přeludy,
Stejné nebe, které vysilují skryté přítomnosti,
Stejné nebe obávané těmi, kteří mají účty s mrtvými.
Hle, jak se ke mně blíží moji mrtví...
(Návštěva, Zpěvy stínu od L.S. Senghora, str. 67)
O Senghorově životní a politické filosofii píše více Alena Rettová ZDE .
Osobní zážitky ze Senghorova pohřbu ZDE .
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za čas, který věnujete tomu, abyste zde vyjádřil/a svůj názor, ať už je jakýkoliv. Osobuji si však právo nezveřejňovat obchodní spam, za komentář se pouze vydávající.
Autorka