Muži si tam vytvořili vlastní "zákon o rodině", rozcházející se s tím úředním.
Své o tom ví paní Salimatou Diallo, jejíž dcera byla vdaná za muže z Dindeféla devět let. Protože z manželství nevzešli potomci, vztahy mezi dvojicí se zhoršovaly a muž se stále víc a víc věnoval své další ženě. Nakonec odmítal i jídlo, uvařené dcerou paní Diallo. Ta se za čas vrátila domů a rodina se pokoušela svazek zachránit. Mladá paní se přestěhovala zpátky k manželovi, ten se ní choval čím dál hůř a nakonec, když se jejich vztah definitivně rozpadl, požadoval po rodině své bývalé manželky pětapadesát tisíc franků, které zaplatil jako věno. "Peníze jsme museli dát tchánovi naší dcery" stěžuje si paní Diallo. "Říkali jsme jim, že je to nespravedlivé, ale marně," dodává s hořkostí.
Její dcera nakonec přece jen došla štěstí: znovu se provdala a po roce porodila chlapečka.
Paní Sira Kanté má za sebou podobnou zkušenost: nedávno musela i ona bývalému zeti vrátit přes padesát tisíc franků. "Vyhnal dceru i s vnučkou," posteskla si paní Kanté, "a když se proti vracení věna chtěl bránit můj starší syn - policista, rodina ho od toho odradila."
"To je tady běžná praxe," nevidí na refundaci věna nic zvláštního pan Mamadou Diallo. I když žena má s mužem děti, při rozvodu mu vrátí věno, které od něj dostala."
Ještě horší to je, pokud manželka pochází z oblasti Saraya. Tady snoubenci dívkám dávají věna daleko vyšší: sedm krav, sto padesát tisíc franků a dárečky snoubenčině rodině. Rozvádějící se manželé nebo jejich příbuzní potom často končí před soudem. "Někteří muži jdou tak daleko, že manželku při rozvodu ´svléknou´", prozradil Karim Camara, koordinátor organizace CAEDHU. "Měli jsme tu případ, kdy muž požadoval od ženy všechno včetně náušnic, které měla v uších!"
A nejen nešlechetnost manželů trápí ženy v Dindefélu: stále se tu uplatňuje sororát a levirát. "Po manželově smrti mě spolumanželčini synové nutili, abych se provdala za švagra," vzpomíná Aissatou Touré. "Udělala jsem to, ale dlouho jsme spolu nevydrželi. Pak mě chtěli přimět, abych si vzala jejich strýce, ale to už jsem odmítla. Je mnoho žen, které mají stejné problémy, ale stydí se o tom mluvit."
Ženská organizace CAEDHU se je jejich studu snaží zbavit: minulý týden uspořádala demonstraci za dodržování práv žen.
CAEDHU není jediná: i AWOMI (Světová organizace na obranu práv žen) se zasazuje proti násilí na Senegalkách. Její prezidentka, paní Yacine Fall, upozorňuje hlavně na to, že násilí páchané na ženách je sice protizákonné, ale někdy jej toleruje nebo dokonce považuje za legitimní i rodina a okolí poškozené. Dokládá to na případu paní Awy Mbaye, kterou v počátcích manželství partner jen občas udeřil při hádce, ale časem se fyzické násilí začalo stupňovat. Paní Mbaye si po jednom z výprasků opatřila lékařskou zprávu a vydala se na policii, ale jejímu švagrovi se podařilo udání stáhnout.
Kvůli takovým osudům zahájila AWOMI minulou sobotu kampaň Ne násilí na ženách!.
"Musíme zajistit dodržování zákonů," říká paní Fall a dodává, že je lepší, když se oběti spojí s některým z právníků, kteří s AWOMI spolupracují. "Senegal ratifikoval dohodu o potírání všech druhů diskriminace na základě pohlaví i protokol africké charty o lidských právech. Také senegalský trestní zákoník na domácí násilí pamatuje. Některé dámy ale dosud ignorují existenci zákonů, které je mají chránit."
http://www.seneweb.com/news/article/20728.php
http://www.seneweb.com/news/article/20696.php
Koukám,oni budou mít antidiskriminační zákon dřív než my:-D no,ještě že jsem před tím svým malým vzteklounem chráněná okolím,kdyby náhodou(je mi jedno co jsi mu udělala ty,ale on na tebe takhle sahat nebude,prohlásil pan Starší a Respektovaný Guinejec a Muže si srovnal:-D).I když v našem případě by mi vrácení věna nevadilo,počítám maximálně s džínami:-D
OdpovědětVymazat