Vztahy mezi sourozenci opačného pohlaví jsou ve znamení vzájemného respektu, bez vtipkování. Půtky končí s nástupem puberty, od které sestry bratrům projevují povinnou úctu.
Bratři se jim za to odvděčují péčí po všech stránkách, zvlášť pokud otec rodiny není schopen pro nemoc, nepřítomnost nebo stáří zajistit potřeby svých nezletilých nebo svobodných dcer. Pro vdanou ženu je existence chápavého bratra výhrou - bratr je ten, kdo se ženy zastává proti jejímu muži, když taková potřeba nastane.
Po otcově smrti má bratr hlavní slovo v záležitostech kolem sestřina sňatku nebo rozvodu. Podle vlastního uvážení může nakládat se sestřiným majetkem (dřív muži používali věno, které sestra dostala k svatbě, aby se sami oženili: věno se tak oklikou vrátilo zase do rodiny, z níž původně vyšlo), sestra bratrovi často pomáhá s náklady na svatbu. Bratři své sestry za všech okolností podporují, a sestry mají důležitou roli v bratrově domácnosti: pokud žena není spokojena se svou švagrovou, může bratra nutit k rozvodu nebo mu najít další manželku.
Manželství
Volba životního partnera nebývá ani dnes ponechána náhodě. Nejvýše v "žebříčku vhodnosti" nevěst a ženichů stojí zlatá manželka a stříbrný manžel - dcera strýce z matčiny strany nebo syn tety ze strany otcovy. Dalšími vhodnými kandidáty jsou vzdálenější příbuzní, potomci spřátelených rodů, a jako nejméně vhodný bývá nahlížen sňatek s "cizí osobou".
Nicméně ani fakt, že příslušná tetička nebo strýček mají fešnou dceru na vdávání (šviháka na ženění), ještě neznamená, že zrovna tohohle jedince uzná rodina za vhodného kandidáta na manželství: nejvíc ze všeho totiž záleží na chování a pověsti potenciální tchyně.
Ještě před několika desetiletími bývalo zasnoubení dohodnuto rodinami a snoubenci se často poznali až při příchodu nevěsty do manželova domu. Nastávající manželé neměli právo takový svazek odmítnout; ve 30. letech 20. století se situace trochu uvolnila a někteří muži se žení s dívkami podle vlastního výběru, disponují-li dostatečnými finančními prostředky, ale tyto případy nejsou ani dnes pravidlem. První manželky bývají i ve 21. století vybírány, nebo aspoň schvalovány (popřípadě zamítány) rodinou.
Zakázané je jen manželství mezi potomky dvou sester nebo dvou bratrů. Incestní vnímání takového svazku se nepodařilo odstranit ani islámu, který sňatky s potomky otcových bratří naopak preferuje.
Bratranci a sestřenice
Potomci otcových sester a matčiných bratrů nemají stejné sociální postavení: ti z matčiny strany jsou "nadřazeni" těm ze strany otcovy - je to bratr, kdo vdal svou sestru; na oplátku tedy jemu a jeho dětem "náležejí" její děti - dávají jim hmotné dárky a odměňují je za služby, kterými jsou jim bratranci a sestřenice z otcovy strany povinováni. (Při oslavách v příbuzenstvu strýce z matčiny strany synovci zabíjejí a kuchají zvířata na hostinu, porcují maso a obsluhují hosty, neteře vaří, uklízejí, nosí vodu atd. . Za odměnu dostanou peníze, šaty nebo maso ze zabitých zvířat.)
Říká se, že Bůh se raduje, když se bratranci a sestřenice škádlí: žertíky mezi nimi nemají téměř žádná omezení, s výjimkou tělesných vad nebo sexu, a mohou zahrnovat i nadávky neo urážky. Nikdy ale nepřekračují meze žertu.
Tento článek volně navazuje na předcházející články
O příbuzenstvu z matčiny strany: http://manzelka.bloguje.cz/751526-dalsi-tipy-pro-nevesty.php
O příbuzenstvu z otcovy strany: http://manzelka.bloguje.cz/756489-a-opet-tipy-pro-nevesty.php
A ten následující se, bude-li jaký, věnuje konečně vzájemným vztahům mezi manžely a vztahům se sešvagřeným příbuzenstvem.
manzelko, me to nevadi, ale urcite se najdou ti, kterym to vadit bude, mate v tom clanku hodne preklepu, tak si je opravte :o))) Hezky den
OdpovědětVymazatDekuju, ale pripadni hnidopisi budou muset vydrzet: z mobilu preklepy neopravim (clanky jsou predprogramovane) a na internet se dostanu az ve stredu. Timto se zaroven omlouvam za docasne snizenou kvalitu clanku. :)
OdpovědětVymazat