pátek 11. února 2011

Kradu, kradeš, krademe...

Tichounké vrčení zářivek nad kancelářskými kójemi jako by utichalo polekáno tím hlasem: "Pojďte, pojďte honem!" Nevysoký mladík poodešel ode dveří k nejbližší obsazené kóji: "pospěš si, ten automat ve třetím patře dává jídlo a pití zadarmo!"
"Fakt?" vykoukl za další přepážkou černoch v obleku a začal se zvedat, aby si informaci osobně ověřil.
 
"Jo, jen tohleto uzavřu, a jdeme," prosila o strpení hezká brunetka o stůl dál.
 
"Tak ale rychle," přešlapoval blondýnek už zase na půl cesty ke dveřím, "už jsou tam všichni..."
 
"Vy chcete jít krást jídlo?" podivil se Choť.
 
"Jak, krást? Ten automat ho vydává zadarmo..." ohradil se posel zprávy o lacino získatelné potravě.
 
"No ale je to pořád krádež, když za to nezaplatíš," přidal se k Choti jeho francouzský kolega.
 
"Jakápak krádež," nezdálo se to Kamerunci, "když je to chyba techniky!"
 
"Ahá," odtušil Choť, "takže když použiješ dálkové zamykání vozu a auto se ti nezamkne, může si ho každý kolemjdoucí beztrestně vzít, protože je to ´chyba techniky´?"
 
Mladík, který už u automatu byl, se ušklíbl: "Vy toho naděláte! No a co, vždyť jsou tam i manažeři, tak jdem..."
 
"Odkdy je manažer morální autorita?" přešel Choť do útoku.
 
"Vždyť je to zločin!" podpořil Chotě Francouz.
 
Do dveří vstoupila rozjásaná mladá žena: "Měla jsem čtyři kafe! Čtyři! Pátý si dám potom," odfoukla si a klesla na židli.
 
"Simtě," zkoušel Chotě kolega přivést k rozumu, "vždyť to je, jako kdybys našel prachy na ulici..."
 
"No jasně," odtušil Choť, "když najdeš prachy na ulici, sebereš je a půjdeš je vrátit na policii. Taky si je nenecháš. Kdyby sis je nechal, přestoupíš zákon."
 
"Ale blbost...", zaprotestoval Afričan.
 
"Ne, tak to vážně je, na to je zákon. Ať se ti to líbí, nebo ne, teď se právě chystáte spáchat zločin," objasnil Choť Kamerunci mrzkost jeho plánů.
 
Kamerunec nad ztracenými případy Chotě a Francouze mávl rukou a připojil se k průvodu domorodců, směřujících do třetího patra.
 
Za chvilku byl, společně s blonďáčkem a hnědovlasou kolegyní, zpátky: "Jsme si tam teda nic nedali," vrhali po svých dvou odrodilých kolezích vyčítavé pohledy.
 
Brýlatá dívka se opřela o stůl: "Náš manažer tam stojí vedle automatu, cpe se bagetou a pije kafe... A vy furt, že krádež!" posmutněle usedla zpátky za počítač.
 
 

6 komentářů:

  1. teda tleskam choti jak to zvladl a nenechal se zlakat a dokonce tim, ze mel posilu u Frantika, spolecne tak zasvrbili na svedomi druhym :o)))

    OdpovědětVymazat
  2. Jo, Manzelko, a tak jako je presvedcil, ze brat zadarmo jidlo z automatu je kradez, tak by jim mel vysvetlit, ze brat zadarmo hudbu a filmy z netu je zlocin. Treba spolecnymi silami odnaucime Cechy krast.

    OdpovědětVymazat
  3. Bohužel se u nás krade všude a všechno - rozšířený jev snad ve všech firmách.
    Proč si věci( např.materiál,nářadí apod.)kupovat, když si je můžu za pět prstů jednoduše vzít v práci, že?

    Výstižné přirovnání k nezamčenému autu.

    OdpovědětVymazat
  4. ano, ja doted pouzivam doma ukradene nuzky z kancelare !

    OdpovědětVymazat
  5. L., trikrat otcenas a petkrat zdravasmaria!:DDD

    OdpovědětVymazat
  6. Nu, jeste ta mravni obroda potrva. Nez mohlo zabrat karani \"Nebat se a nekrast!\" u naroda ponizeneho, tak prislo \"Berte, je to po Nemcich\", pak zas pravo naloupit si zpatky drobet z toho co jsme si nechali sebrat statem...
    \"Odkdy je manazer moralni autorita?!\" :)) Touche!
    Synove Francie a Senegalu, hluboky respekt vasi \"moral clarity\" (mravni jasnosti?).

    OdpovědětVymazat

Děkuji za čas, který věnujete tomu, abyste zde vyjádřil/a svůj názor, ať už je jakýkoliv. Osobuji si však právo nezveřejňovat obchodní spam, za komentář se pouze vydávající.

Autorka