První sluneční paprsky spatřil v zemi, která sousedí s Choťovou otčinou. Stejně jako desetitisíce krajanů, vydal se i Yúsuf do Senegalu; vystudoval univerzitu C. A. Diopa v Dakaru, nějakým zázrakem se dostal na stáž do Francie a v zemi Gallů už zůstal.
Příčku po příčce zdolával strmý žebřík vlastní kariéry, a když se mu nabídla možnost skokového povýšení, byl ochoten se smířit i s tím, že novou pozici bude zastávat v jakési východoevropské Tramtárii.
Toho odpoledne, pár dnů před čtvrtým výročím Yúsufova příjezdu na Moravu, zastihl Choť Yúsufa a několik dalších kolegů z různých zemí Afriky v podivně tiché konferenční místnosti.
"Co se stalo?"
"Yúsuf se vrací," informoval Chotě pohřebním hlasem mladý Konžan.
"Do Francie?"
"Ne, do Tézemě," přiznal se Yúsuf.
"Jedeš na dovolenou," měl Choť pocit, že záhadě přišel na kloub.
"Ne, vracím se natrvalo," zamumla Yúsuf s pohledem upřeným kamsi nad Choťovu hlavu.
"No tak to je báječné, to gratuluju," zvolal Choť.
Yúsufův nepřítomný pohled se rozjasnil. Okolosedící Středoafričané na Chotě vrhali kradmé pohledy.
"A co tam budeš dělat?"
"Bratr otevřel firmu, ale nemůže tam zůstat a nemá nikoho, komu by to mohl svěřit, tak mu ji povedu," vysvětloval Yúsuf. Choťovo nadšení gradovalo, ostatní kolegové upadali do čím dál větších rozpaků a Yúsuf pookřál natolik, že spěchajícího Chotě vyprovodil na chodbu:
"Víš, to jsem moc rád, že jsi mi blahopřál. Představ si, že oni ti ňakové* mi všichni říkali: ´A proč se chceš vráti? Rozmyslel sis to dobře?´"
*ňak - wolofské označení cizince - kulturně nepříbuzného Afričana, tj. všech Afričanů ze zemí mimo Senegal, Mali, Gambii a Guineu.
Ja si myslim,ze je bajecne podporovat prumysl
OdpovědětVymazatve sve vlastni zemi :).Taky bych mu gratulovala :).
To je skvely, ze mu Chot blahopral, uplne si umim predstavit, jak bych nevedela, jestli mam blahoprat nebo ho litovat a Chot vedel jednoznacne hned co je ta spravna reakce :) A urcite musela byt pro Yusufa uleva, ze se nasel nekdo, kdo ho podporil.
OdpovědětVymazat