Jen málokoho ale napadne, že i dneska se někde mohou nějaké ty "dušičky najít". Neviditelné, neexistující, nikdy (úředně) nenarozené.
V Asii a v Africe jsou takových lidí miliony. Jejich narození ani smrt nejsou zaznamenány jinde, než v paměti jejich blízkých. Kdo by se staral o papíry?
V Senegalu prý, podle posledních zjištění, úřadům uniká až dvacet procent nejdůležitějších matričních událostí: narození a úmrtí. V některých venkovských oblastech tvoří "neviditelní" až dvě třetiny z celkového počtu obyvatel. Přesná evidence je ale nutná nejen pro statistiku, ale i pro státní a oblastní plánování ohledné vzdělání, zdravotní péče a zemědělské politiky.
Komunitní asistenti navíc upozorňují, že vlivem osvěty se sice značně zlepšila úřední registrace novorozenců, ale úmrtí už lidé většinou nehlásí. Vznikají tak skutečné "mrtvé duše", bránící úředníkům a statistikům poznat, kolik osob kde doopravdy žije.
Mám dojem, že jsem pochopila, proč bylo zavedeno porodné a pohřebné.
OdpovědětVymazatpresne nad tymto som sa minule zamyslala. ze ci v nasich koncinach taki ludia existuju. napadlo ma, ze mozno romky porodia tak, ze doma a nikde to nehlasia, ale moja mama mi na to povedala, ze oni velmi dobre vedia, kam co hlasit, aby ziskali pridavky na deti....ale v kazdom pripade by bolo zaujimave zistit, ci aj u nas existuju taki ludia
OdpovědětVymazat