čtvrtek 1. července 2010

Peep show

Moji rodiče mají zahradu. Velikou. Zarostlou zelení, růžemi, osázenou ovocnými stromy. Kolem té zahrady plot.

Zahrada je skvělé místo, kde si - pokud si odmyslíme ta hnojiva, pesticidní postřiky, blín, konvalinky, tis a zlatý déšť - mohou hrát naše děti. A také si tam hrají. Jezdí na kolech, ten nejmladší se za nimi batolí, hrají si s míčem, auty a panenkami. Dělají to, co děti zpravidla dělávají. 

 

Ale přece jen... nemusely by. Co kdyby prováděly něco neobvyklého?  

 

To si asi říkala ta paní, která se, procházejíc po chodníku kolem plotu zahrady, zastavila a hleděla na nás. Stála a stála a dívala se, i o plot se opřela. Bodejť by ne, stát tak dlouho na sluníčku, to člověka unaví.  

 

Neviděla jsem ji - vyprávěla mi to neteř, která přijela autem, zaparkovala o kus dál a když počínání té dámy spatřila, sledovala ji se stejným zájmem, s jakým ta dáma pozorovala děti. Když už to na neteřin vkus trvalo moc dlouho, vystoupila a chtěla k paní prohodit nějakou vtipnou poznámku, ale zašli jsme do domu a divačka neochotně slezla z plotu.  

 

A já si říkám, že nebudu mrhat ekonomickým potenciálem.

Koupím rákosový plot, vystřihnu do něj okénko a až budeme u rodičů, začnu u okénka vybírat. Pět korun za minutu, nebo ho bez milosti zavřu!

18 komentářů:

  1. Třeba ta paní má někde svoje vlastní vnočata - tak daleko, že je zná jenom z fotek. A když teď viděla děti které možná jsou z pohledu středoevropana podobné jejím vnoučatům, tak se aspoň dívala na ně, přes plot, potajmu. Nebo by si moc přála vnoučata, ale její dcera sice randí s tím klukem, i svatbu plánují, ale děti nechtějí nebo nemůžou mít a paní čeká a čeká - a aspoň si představuje, že třeba na ni některé z těch dětí zavolá \"babičko\". Ale nedivila bych se ani tomu, kdyby se jí ty děti prostě tak moc líbily, že by si klidně zaplatila za možnost sednout si na lavičku a sledovat je a být tu chvíli blízko té svobodné dětské radosti.

    OdpovědětVymazat
  2. Já se také na procházce rozhlížím, ráda nakukuji do zahrádek a když vidím něco, co mě zaujme, postojím a počumím. První rozkvetlá kytička, zajímavě uspořádaná zahrada,... na cizí děti koukám málokdy, protože mi bohatě ke štěstí stačí ty moje vlastní a nemám deficit dětského smíchu, jekotu a štěbetání. Ale věřím, že za takových 20 let, až moje nejstarší děti budou v zámoří na prestižní VŠ (:-)) a s nejmladšími bude třískat pubeta, ráda se někde zastavím k pokochání nad nějakými pěknými a roztomilými dětičkami. Předpokládám, že pokud to někomu vadí, tak si svou zahradu obežene vysokým plotem, jako to někteří mají.
    P.S. i čtenáči blogu jsou nakukovatelé přes plot do cizích zahrad:-)
    P.P.S., co se nadpisů týče, soutěžíš s někým o to, kolik ti sem díky vyhledávači vleze úchylů?:-)

    OdpovědětVymazat
  3. Kiwi, na vnoučata prý moc nevypadala, dnešní padesátnice je obvykle ještě nemívají, ale co já vím? Jen tomu moc nevěřím - takové paní, co se chtějí pokochat cizími vnoučaty, ty obvykle zdraví a pouštějí se do řeči (takové taky nakukují). Taky si říkám, že třeba byla nesmělá... ale jestli ano, proč se pak otáčela i za neteří, které je pětatřicet, když zjistila, kam jde? ;)

    Sandro, vidíš, já se cizími zahradami kochám potajmu, pooočku, při průchodu... Když mě něco zaujme na zahrádce, kde někdo je, pozdravím a přiznám se, jako vloni na Slapech, kde jsem si poklábosila s tou babičkou, co každé ráno plavala přes Vltavu a zpátky. Ale že bych na záhradku a na babičku tiše zírala, tak to ne :) .
    Němé nakukování se zastávkou, zvlášť když na zahrádce někdo je, to mi přijde jako nezdvořilé. Mám to asi z dětských let, když nám za něj rodiče hrozili, že jestli se budeme chytat cizích plotů a lézt na ně, majitel nás sestřelí :D .

    Čtenáři blogů se mi zdají spíš procházejícími se v parčíku, bez plotů... A co se nadpisů týče, peep-show už je out, myslím, že tohle sousloví jsem už dobře patnáct let neslyšela - úchylové sem chodí zásadně hledat \"domácí výrobu umělé vagíny\" (asi 20 autoerotomanů denně), \"výprask mladých dívek\" a \"video výkalu\"... ;)

    OdpovědětVymazat
  4. Nj, na zahradu, kde jsou dospělí, bych asi také dlouhou chvíli necivěla, aniž bych navázala hovor, ale tři hrající si děti ve věku do pěti let, ty bych asi také neoslovovala. Mj. i proto, že dnes by mělo být každé dítě poučené a s cizími lidmi se nebavit.

    OdpovědětVymazat
  5. Mně ještě napadlo, jestli třeba nečekala, až se objeví nějaký dospělý.

    OdpovědětVymazat
  6. Sandro, aha, už to vidím, blbě napsaný článek - ty děti tam nebyly samy, byly jsme na zahradě spolu, jen si nikdo z nás nevšiml, že jsme šmírovány :) .

    A musím přiznat, že po určitých zkušenostech mám tendenci podobné konání předsudkovitě řadit k lezení do kočárku s malinkým miminem, které v tom kočárku jinak nené vidět (od cizích lidí, bez pozdravu, na ulici nebo v MHD), nebo odhrnování lemu babyvaku (rovněž tak). Nejvíc mě zaujal letos na jaře pán, který na zastávce tramvaje nejdřív okukoval větší děti, pak obešel kočárek (musel si stoupnout velmi těsně k Choti, aby viděl dovnitř), sehnul se, aby si prohlédl nejmladší, a pak se nás optal \"to máte spolu?\" :D (Choť mu řekl významně \"Dobrý den!\", pán doplnil pozdrav a otázku zopakoval, načež jsme posbírali děti a vydali se o kus dál - ptát se mě, odtušila bych, že ne, že ty děti jsou adoptovaný.).
    A to už Chotě a děti dlouho nikdo neosahával, dřív se taky stávalo, že jim lidi na ulici sahali na vlasy - přesně jak to popisuje myslím Gábina v zážitcích z Nigérie (mně se to v Senegalu stalo jen jednou, že mi průvodčí v autobusku sáhl na vlasy, a to jen na konečky a zezadu, takže jsem o tom nevěděla) - no ale aspoň, že tady do nich neštípou... :D

    OdpovědětVymazat
  7. Manzelko, to popisovala Monika, jak na ne sahaji a stipou je v Lagosu. Je to zvlastni, ale me jeste nikdo nikdy nestipl, a to jsem tu (v Benin City) siroko daleko jedina beloska, nebo alespon jine neznam :)

    OdpovědětVymazat
  8. Manželko, chápu tě v tom, že ti vadí když někdo na vás doslova civí. Znám to, ale to sahání na naše dítě je velice ojedinělé, možná je to tím, že se já i dítě tváříme již jen na pohled na cizí zvědavce nepřístupně a tak nás jen očumují. A náš synek nemá rád osahávání či hlazení od kohokoliv cizího, ani u dětské lékařky nemá rád její prohlídku. A tak na nás jen tiše upozorňují.
    A na vlasy mi na návštěvě nějaké oslavy sahaly jen muži, a je to dost nepříjemné a pak je to i na těch vlasech poznat. :(((

    OdpovědětVymazat
  9. Ebo, promiň, nějak jsem to popletla. Třeba je Lagos v něčem zvláštní? Na mě tedy taky nikdo nesahal (až na toho jednoho průvodčího), ani v Senegalu, ani v Gambii (ale tam ostatně bylo víc bělochů, než Gambijců :D ).

    Ali, jak kdy, podle nálady... Civění ani moc nevadí, spíš to, že lidi jsou skutečně schopni vlézt do kočárku nebo nakukovat pod látku (už si nepamatuju, jestli to dělali v Praze, ale v Brně je to celkem běžné: když jsem s sebou měla staší děti, někteří jedinci neváhali přejít půl tramvaje, obejít kočárek a něžně mě nebo dítě odstrčit, aby mohli nakouknout, nebo ze stoje nade mnou (sedící) v MHD bez varování poodhrnout lem pytle na dítě (na mém krku), aby se podívali. Na vlasy dětem nikdo nesahal už dlouho :) , ale Choti se to stávalo každou chvíli, když pracoval v obchodě... Taky třeba zezadu, bez jakéhokoli úvodu.
    Nepřístupná tvář funguje taky jen někdy, vzpomínám si, jak se Choť nejen nepřístupně tvářil, ale dokonce i výslovně zakázal nějakým Ruskám, aby děti (kterým se to taky nelíbí) otlapkávaly a fotily, a dosáhl jenom toho, že si je vyfotily z větší dálky... :/

    OdpovědětVymazat
  10. Máš exoticky vypadající děti a tak třeba si paní v klídku přemýšlela co tě k tomu vedlo :-)
    Taky jsem onehdá V TESCO-Letňany viděla kombinovaný pár,on černý až do modra a ona zrzavá vycmrndlá,kolem tři děti.......je ale fakt,že nekoukám upřeně,ono by na mě mohlo být vidět,jak mi to míchání ras vadí :-D
    To jen pro zamyšlení,že ne každý koukající je nadšený :-)

    OdpovědětVymazat
  11. Běličko, bojím se, žes to zase nepochopila... Na nadšení nebo nenadšení nesejde, to článek ani komentáře vůbec neřeší - psalo se jen o (ne)slušném vychování, které vede některé dospělé jedince k jednání, za jaké by většina soudných matek okřikla už tříleté dítě (jako třeba visení na cizím plotě, lezení do cizího kočárku, fotografování lidí přes zákaz, osahávání cizích vlasů... ;) ).

    OdpovědětVymazat
  12. Evidentně přitahuješ zvláštní jedince :-)
    Do kočárku mi nikdo nelezl,manžela osouložit na potkání taky žádná nechtěla a na vlasy nám taky nikdo nesahá :-D
    Maximálně si lidé chtějí pohladit našeho pejska :-)
    No abych nelhala....většina chlapů mi čumí na \"kozy\",ale to je asi tak všechno :-D a to oni čumí na každé větší poprsí.

    OdpovědětVymazat
  13. Běličko, proč by ti lezli do kočárku, když růžové dítě můžou vidět na každém kroku (když jsem měla kočárek a nikoho s sebou, taky mi do něj nelezli ;) )... ovšem já si zas nevšimla, že by mi chlapi okukovali prsa, a to mám 75F ;) .

    A s tím souložením na potkání, jéje... asi o tom zítra napíšu článek... ;)

    OdpovědětVymazat
  14. :-)))
    Vlastním 75/DD a ono v tričku bez podprsenky to pohledy přitáhne,když v této velikosti pěkně pevně drží :-) za což díky doktoru Remešovi z kliniky SANUS :-)

    OdpovědětVymazat
  15. V tom případě je vše jasné, ty nebudíš pozornost záhadným obsahem kočárku a já nebudím pozornost nenošením spodního prádla. :)

    OdpovědětVymazat
  16. ad 13) takze Manzelko konecne souhlasis, ze ti lide koukaji na deti, protoze maji \"jinou\" barvu nez \"ruzovou\"? Jak se diskuze vzdy stoci k tomu samemu, o tom se preci argumentovalo nedavno :)

    OdpovědětVymazat
  17. Konečně? Vždyť o tom je tady už celá řada článků

    http://www.manzelka.bloguje.cz...hp

    http://www.manzelka.bloguje.cz...hp

    http://www.manzelka.bloguje.cz...hp

    http://www.manzelka.bloguje.cz...hp

    http://www.manzelka.bloguje.cz...hp

    http://www.manzelka.bloguje.cz...hp

    http://www.manzelka.bloguje.cz...hp

    http://www.manzelka.bloguje.cz...hp

    http://www.manzelka.bloguje.cz...hp


    http://www.manzelka.bloguje.cz...hp a další, , a psala jsem to i v té diskusi, na kterou, myslím, narážíš (http://www.manzelka.bloguje.cz...hp , komentář číslo 40).

    ( Mimochodem, Mongolkám tu do kočárku lezou taky, ale jen kvůli tomu se s nimi ještě nemusím kamarádit nebo třeba ustavovat \"spolek okukovaných\". ;) )

    OdpovědětVymazat
  18. omlouvám se, ten komentář je číslo 37, ne 40.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za čas, který věnujete tomu, abyste zde vyjádřil/a svůj názor, ať už je jakýkoliv. Osobuji si však právo nezveřejňovat obchodní spam, za komentář se pouze vydávající.

Autorka