Kdo si "pořídil černocha", nechť ve vlastním zájmu předstírá, že černoch není černoch.
Na profláknutém serveru, kde se nachází mé detašované blogovište, bývá legrace.
Už jsem se zbavila počátečních iluzí, že by blogosféra nejčtenějšího serveru nebyla komunitní - ale protože komunita je vetší, i švandy je víc.
Na stránkách IDnes je takový vynález: pokusný blog. Něco jako "pískoviště" na Wikipedii.
Způsob uvažování nekterých psavců (nejen tam) mě občas přivádí k úžasu. Naposledy se to povedlo pánovi, který se písemně divil, proč že lidé vlastně tvoří blogy. Nejsem sice s to komentovat, proč asi blogují inženýři s krásnými domy (za příspěvek k úvaze "co hledá na blogu matka tří dětí, nemá snad dost práce doma?" by se dal považovat můj článek Matka na ten nejplnejsi úvazek ), zato se - ač sama již starší dáma - cítím být dostatečně fundovaná k vyjádření k odstavci věnovanému blogujícím "českým holkám":
"Ještě zajímavější jsou české holky, které si pořídily černocha a maj potřebu to vytrubovat do světa..pro mě za mě, vemte si svoje černochy, ale musíte tak okatě o tom psát a pak si stěžovat, že dostáváte rasistickou poštu? Co kdyby našinec nebyl jenom velkej kecka, ale skutečně chtěl něco provést dotyčné paní, která nám říká vše a ukazuje na blogu fotky, jakýsi veřejný deníček, kde najdete fotky manžela, rodiny, dětí, bytu, popis, kde bydlí, do jakých parků chodí..kdybych chtěl, lehce si najdu dotyčnou rodinku..není to divný, takhle se svěřovat cizím? Je mi vždy líto manželů, kteří ani nevědí , že dotyčné blogují nebo pokud vědí, nevědí, do jakých detailů dotyčné zacházejí. Sakra, ženské, proč si nepíšete deníček jen tak jako dřív? Nenapadá vás, že tím můžete ublížit vlastní rodině, že se to nutně nemusí líbit ostatní rodině, že jsou jejich životy popsány na blogu, jejich nátura, jejich nemoci, jejich stolování či co..? V cizině tohle není tak běžný, ono v cizině tohle už holky mají dávno za sebou, není to taková novinka začít si s cizincem..."
Zní to trochu, jako kdyby byl internet plný blogu rasových exhibicionistek... ale jak (a proč) tajit, že má někdo partnera jiné národnosti? Jak o zvláštnostech binacionálniho vztahu psát nenápadně, "neokatě"? A proč o nich nepsat? Proč "politicky korektně" předstírat, že nejsou?
Před dvěma lety si na blogu povzdechl arabista Zdenek Müller, ze "Alláhovy nevěsty" píšou jen a pouze o islámu, zatímco bychom "raději četli něco o tom, jak muslimové u nás žijí a to docela konkrétně a věcně. Vyprávějí svým dětem české pohádky, zpívají jim české písničky, hrají na nějaký hudební nástroj, chodí do kina, čtou občas něco jiného než korán a náboženské příručky? Zajímá nás život naších muslimských občanů, nikoliv naučené fráze."
O životě našich muslimských občanů píšu. Píšu pro ty, které to zajímá. Píšu proto, ze nedorozumění vzniká z nevědomosti. Proto, ze i mě zajímají blogy Vietnamců, veganů, childfree, satanistů... Čtu, abych porozuměla. A píšu, aby porozuměli ti, kteří čtou.
Jak je vidět, někdy se moje snaha míjí účinkem. Ale jindy ne. (Diky, Cirrat!)
Fotografie schovávat nebudu: bylo by to snad i směšné, potom, co se v posledních patnácti letech (někdy i s celou rodinou, a, ano, i s interiery ruzných svých příbytků) objevuji v různých televizních pořadech a časopisech.
Tajit identitu rovněž nehodlám: je to s českým národem tak zlé, ze člověk, který se dopustí dobrovolné odlišnosti, je v ohrožení života? Pokud ne, pak je to v pořádku (a proč tedy nepsat, že?). Pokud ano, je to o důvod víc - ne míň! - proc psát.
Anonymy (na žádném blogu jsem nečetla, že by si na ně někdo stěžoval - většinou se jimi adresáti spíš baví) chodí i bez blogování, a dokonce i těm, kdo nejsou muslimové a žijí zcela černochů i černošek prosti.
Jinými slovy: pokud se i zde mezi Vámi, milé čtenářky a čtenáři, nachází někdo divící se, proč píšu o "multikulturním manželství", zamyslete se nad tím, jestli by se Vám stejne podivuhodným zdálo, kdybych psala o životě ve svazku s vozíčkářem, horolezcem nebo euroindiánem, se všemi specifiky, která to přináší. Pokud zní odpověď "ne", něco je špatně... ale ne u mě.
A, poslední poučení na závěr (zejména pro neblogujicí): blog není televizní Big Brother, ani skrytá kamera. Nepodléhejte dojmu, ze se jeho čtením "dozvíte vše" o autorovi a jeho rodině (jak uz jsem se doslechla z diaspory). Dohlédnete přesně tam, kam vas autor(ka) dohlédnout nechá. 
Naopak, blog dokaze ctenare casto svest uplne jinam.
OdpovědětVymazatA ja teda nevim, proc by rodiny nemely byt normalni, jen proto, ze partner / partnerka mluvi jinym jazykem...
\"normalni, to at jsou. Ale hlavne at to taji!\" :) Me na clanku nejvic pobavilo, jak pevne presvedceni autor vyjadroval ohledne toho, ze na blozich byvaji uvedena prava jmena, spravne udaje, vsechno presne tak, jak se deje a v aktualnich casech...
OdpovědětVymazatPokud tedy i u nej uz neslo o nadsazku a bajeni. ;)
Ale vazne, kupodivu se docela casto setkavam s presvedcenim (nejen v tomto kontextu), ze \"co je psano, to je dano\" pripadne \"bylo to v televizi, tak to musi byt pravda\". Obcas mam dojem, ze kdyby se slusni a sporadani lide, kteri ziji cely zivot na jednom miste, objevili v mediich jako alkoholici a bezdomovci, sousedi, kteri je znaji cely yivot, by si o nich \"opravili nazor\".
Mohla jsem i rikat tisickrat, ze ne vsechno, co se pise v Baobabu nebo i na blogu, jsou moje vlastni historky... vsechno marno - jednou je to napsano, takze i kdybych nakrasne pod carou tvrdila, ze se to stalo kamaradce, proste se to MUSELO prihodit mne...
mě stačívalo zamířit s tmavým přítelem do menších českých hospod apod. Natož anonymní internet, to je ještě větší mazec. :D
OdpovědětVymazatMoudrý člověk nesoudí, ale ne všichni jsou moudří. :)))
Manželko, jen piš prosím dál. Ráda tě čtu a vždy se dozvím něco zajímavého z \"úplně jiného světa\" A za to ti díky :-)
OdpovědětVymazatKazdy blogger ma svuj \"fanklub\" :)).
OdpovědětVymazatJa si pisu o cem chci,a i kdyz nekdy nekoho zvednu ze zidle :)) no a? Je to muj blog,muj obyvak.Nemusite souhlasit,ale chovejte se slusne.Asi tak,jako kdyz jste na navsteve :))).
No, už jem viděla pár blogů hlavně od žen a vy a ještě paní jménem Spoon patříte mezi fajn čtivé blogy pěkně prokládané fotkami a pestrými tématy. Piště dál, prosím. Je fajn že fotky neschováváte, ale naopak je ukazujete. Máte fajn děti, manžela a tak proč to neukázat na svém blogu. A jestli by vás někdo podle fotek či adresy začal sledovat tak se zřejmě nudí a je pošahanej. Pardon za ten výraz. Já osobně blogy- deníčky beru jako knihu co pak odložím a věnuji se jiné činnosti.
OdpovědětVymazatA khihy i když jsou moc hezké tak jsou již i dražší než bývaly.A není na ně všude místo v bytě. Jo, pěkně píše i paní Pekárková a nějaká paní co žije na Kypru a v Nigerií, jména se mi bohužel nevybavují. Na ty jsem zapoměla při svém chválení. Jo, souhlas s paní Cheorchií, že každý blogger má svůj fanklub. Já osobně dávám přednost blogům kde se něco zajímavého dočtu a to nejen o dětech, ale i o zemi či o způsobu života. Urážlivé blogy či výpisky z jiných blogů záměrně přeskakuji neboť mi tím pisatel naznačuje, že se mu dnes zřejmě nic dobrého nepovedlo napsat. A také jsou out blogy na heslo. Stačí že si zadávám PIN do bankomatu či do mobilu. :))
Já jsem blogovával o životě české rodiny na Novém Zélandě, ale přestal jsem, právě proto že mě začalo štvát že jsem často potkával lidi kteří sem na NZ přijeli, já o nich nevěděl lautr nic a oni o mě všechno (resp to co jsem napsal do blogu, ale tam jsem pochopitelně psal to zajímavější). Jak se pak s takovým člověkem mám bavit když na půlku věci co řeknu odpoví \"joo, to jsem četl u tebe na blogu!\"
OdpovědětVymazatTakže jsem se na psaní vykašlal ;-)