Zlato a sex

Sanso je nenápadné městečko, na první pohled se ničím nelišící od desítek podobných v Mali. Ale když o pár kilometrů dál v roce 2001 otevřeli zlatý důl Morila, objevily se v Sansu nové tváře... a nové bary.

"Když Morilu otevřeli," vypráví streetworker Mohamed Maiga, "bylo tu jen deset prostitutek, všechny z Nigérie. Myslím, že to byly dívky na cestě do Španělska nebo jinam a tady se jen ´zastavily´, aby si přivydělaly obchodem s vlastním tělem."

 

Jedna ze sansoských kněžek lásky prozradila reportérovi http://afrik.com/: "Když jsem byla ještě u nás, u východu ze školy jsem jednou potkala ženu, která tvrdila, že má pro studentky práci v Senegalu. Nikdy jsem tam nedojela. Místo slíbené práce mě donutili prodávat se tady."

 

Ženy v její situaci nemají na vybranou: musí sehnat co nejvíc klientů, aby zaplatily "dluh" - jízdného z Nigérie do Mali -  zprostředkovatelům, kteří je sem přivedli, a ještě si vydělaly na zpáteční cestu.

 Ale protože pronájem pokoje vychází zhruba na 750 Kč měsíčně a ženy od zákazníků dostávají nanejvýš stokorunu, trvá většině z nich přibližně půl roku, než potřebnou sumu našetří. A i když se některé z nich poté, co zaplatí své "dluhy" vracejí domů, další se rozhodly v tomto druhu podnikání pokračovat, aby si našetřily a mohly se do Nigérie vrátit až s penězi.

 

Jsou na tom ale pořád lépe, než jejich kolegyně, které se rozhodly odjet na základě zprostředkovatelských "smluv" odjet do Evropy. Při podpisu se zavazují uhradit od čtyřiceti tisíc do sta tisíc amerických dolarů bez ohledu na podmínky, jaké je v "západním ráji" čekají. Ženy, přesvědčené, že v Evropě nebo ve Spojených státech se peníze shrabují hráběmi na ulici a sto tisíc dolarů si neumějí představit, nemají ani tušení, jak dlouho nebo jak těžko budou takovou částku v cizině vydělávat.

Podle stejných smluv smějí ženy vydělávat i samy pro sebe... ale až poté, co bude "dluh" zprostředkovateli uhrazen. Je nasnadě, že tak podepisují na dlouhá léta dohodu o otročení - většina z nich potřebuje ke splacení celé částky dobu delší, než tři roky.

Pak, když je všechno konečně zaplaceno a ony by mohly jít dělat jinou práci, zjišťují, že ničím jiným si nevydělají tolik peněz tak rychle, jako prodejem vlastního těla.

A protože "náboráři" už pochopili, že s městskými děvčaty není tak snadné pořízení, loví teď hlavně na venkově, kde najdou spíš dívky naivní, poddajné a přístupné různým náboženským i jiným bludům.

Přitom se nejedná se jen o pár děvčat - například až polovina zahraničních prostitutek v Itálii pochází z Nigérie... 

 

Ale zpět k Sansu: Morila byla v roce 2007 vytěžena. Přibližně ve stejné době na východě Mali vznikl další zlatý důl, Syama. Horníci odjeli a prostitutky, čelící snížené poptávce po svých službách, nemohly než je následovat.

"Teď už jsou v Sansu jen tři bary a pětadvacet prostitutek," uzavírá Mohamed Maiga, přezdívaný Teacher Condom (Učitel Kondom). "S většinou svých klientů používají ochranu. Horší to je s jejich nigerijskými ´boyfriendy´, kteří je doprovázejí. A hlavně, prostituce tady má špatný vliv na místní obyvatele. Mladé Malijky ji tu teď vidí jako snadný zdroj výdělku a pak se k ní někdy samy propůjčují. Problém je v tom, že to dělají potajmu, takže se o nich nedozvíme a nemůžeme je sledovat."

 

Senegal prý podobný boom prostituce čeká, pokud budou podle plánu otevřeny zlaté doly v Sabodě.  

 

http://www.seneweb.com/news/elections2007/article.php?artid=23244

http://www.voanews.com/english/archive/2006-09/2006-09-26-voa36.cfm?CFID=221403392&CFTOKEN=79900517&jsessionid=de30397758cc9ea71d4668656f7b1b3b5066