"To víš," odvětil Choť, městské dítě, "nemají co dělat, nemají rodiny... Mně se to taky nelíbí, špinavé to je..."
"Ale co peněz za ta zvířata dají!" pokračoval středoafričan. "Tolik, za psy! Kdyby radši poslali ty peníze nějakým lidem, kteří nemají, na nějakou pomoc, do Afriky nebo tak!"
"Máš možná pravdu," projevil Choť zdvořilý souhlas, "ale jsou to přece jejich peníze! Kdyby je chtěli spláchnout do kanálu, byla by to jejich věc. Když si je sami vydělali, můžou rozhodnout, jak je utratí."
"Ale takhle sobecky..." nepřitakal té myšlence kolega.
Když mi to potom Choť vyprávěl, zamrazilo mě z toho.
Evropa vychovává celé národy, vlastní i cizí, ve víře, že je její povinností dávat, dávat, dávat. Z pohledu Evropana je to jasné: břemeno dějin kolonizace (pro ty, které to moc nezajímá), břemeno současné mezinárodní politiky a znevýhodňování rozvojových ekonomik (pro ty, které to zajímá), uspokojení z vlastního altruismu, paternalistické rozplývání se nad "těmi ubožátky, které potřebují naši pomoc". Určitě by se našli tací, kteří by Choťově kolegovi zatleskali: ano, má pravdu, Západ utrácí miliardy za psí konzervy, zatímco na druhé straně světa mají děti hlad. Styďme se!
Ponechávám stranou otázku, zda dotyčný kolega (bez psů) přispívá nějakou významnější částkou na charitu třeba pro Indii. Spíš mě zajímá, jak asi vypadá dárcovství z pohledu (soustavně) obdarovávaného.
Představuji si, že žiju v relativně chudém domě v relativně špatné ulici s relativně vysokou kriminalitou. Pravidelně k nám zajíždí auto lidí ze sousední, "slušné" a upravené čtvrti, potomků lidí, kteří našeho dědečka a jeho sousedy kdysi zaměstnávali a jistě i vykořisťovali. Vozí nám jídlo a peníze... a když nám to někdo ukradne, nevadí, přivezou zase nové.
Můžu ke svým dárcům někdy cítit něco jiného kromě zlosti, závisti a ponížení? Nebo budu přemýšlet nad tím, co znamenají jejich dary? Třeba potvrzují vinu dárců za smrt našeho dědečka, který zemřel v jejich dole! A jejich podíl na naší chudobě! Vždyť proč by nám někdo dával jídlo a peníze, kdyby nám nic nedlužil? Jistě nám udělali něco, z čeho teď vykupují svoje svědomí... něco, o čem my možná ani nevíme. Třeba jsme měli na jejich místě být my, a oni nám teď dávají jen drobečky toho, co nám po právu patří? Anebo se nám teprve chystají něco provést! Protože - proč by to všechno jinak dělali?
Možná taky, že mají všeho tolik, že už nic nepotřebují, nemohou už po ničem toužit. V jejich čtvrti asi nejsou chudí lidé, už není do čeho investovat peníze. Všichni jejich sousedé, příbuzní a přátelé žijí v nadbytku, u nich není nikdo, kdo by potřeboval pomoc. Jak nádherné to musí být místo! Udělala bych všechno pro to, abych tam mohla žít a pracovat.
Jenže oni jsou nepřející - vozí nám jen ty drobečky (a bůhví, z jakých strašných vin na nás se tím vyplácejí!) a nechtějí, abychom v jejich čtvrti mohli pracovat a mít se taky tak skvěle.
V mých představách je každý z té krásné, nikdy neviděné čtvrti milionářem, který pro své bohatství nemusel hnout prstem. A přitom ti z nás, kteří se tam podívali a pracují tam, jsou stejně lakomí, jako ti, co tam bydlí odedávna!
To my v naší chudé ulici (která se mi, když pomýšlím na tu nikdy neviděnou čtvrť mecenášů, zdá ještě špinavější a ubožejší, než ve skutečnosti je), když už něco máme, postaráme se nejdřív o svou rodinu... o své sousedy... příbuzné... blízké... a teprve pak, kdyby tihle všichni byli tak bohatí, že už by nic nechtěli a nepotřebovali, teprve pak bychom mysleli - možná - na někoho dalšího.
A u těch z té lepší čtvrti to nebude fungovat jinak! Máme prý šetřit ty peníze, které jsme dostali. Ale proč? Přece přivezou další! Pořád to tak dělají... musejí to tak dělat, sakra, je to přece naše právo, dostat od nich ty peníze za to (něco), co nám udělali! Za to, že my nebydlíme tam, co oni... a když ne peníze, tak aspoň školu by nám mohli postavit, ne? Je to přece naše právo, mít v naší čtvrti školu! A nemocnici! Proč bychom si ji stavěli my, když oni to zaplatí... a stejně to určitě umí líp...
Bohužel, nefunguje to tak jen u národů - mýtům padají za oběť i jednotlivci.
Ve videoukázce mluví malijští emigranti ve Francii o tom, jak opustili svá zaměstnání a rodiny v Mali a jak místo dřívější práce (jeden z nich byl profesorem) skládají zboží v supermarketech. Žijí na hranicic chudoby a šetří, aby mohli pomáhat rodinám a vesnicím, z nichž pocházejí. Pro své vesnice zřídili "komunistický obchod", kde se neplatí - zákazník přijde, řekne, že chce rýži, olej, sůl, obilí... dostane zboží... a odejde.
Jenže emigranty trápilo, že těžce vydělané peníze, posílané do rodných vesnic, se rozpouštějí "v blbostech". Poslali tedy do vesnic vzkaz o tom, že by bylo lepší finančními prostředky šetřit a pak za ně pořídit něco většího, důležitého pro všechny.
Reakce oslovených je z videa srozumitelná i pro ty, kdo nerozumí francouzsky - je hanebné říct něco takového do kamery... a není jistě vhodné říct něco takového ani mimo kameru. Vždyť přísun peněz z lepší čtvrti, kde bankovky prší z nebe, je přece nekonečný...
... vstup do nějaké Národní Strany nebo aspoň chodit na koncerty Daníčka Landy to by vás mohlo uklidnit...
OdpovědětVymazatm6k .....smajlik ktery vyvraci oci .asi jste si to poradne neprecetl(a).nebo nepochopila(a)
OdpovědětVymazat[2] ja bych naopak rekl, ze to m6k cetl(a) pozorne a vubec se nedivim te reakci. mam totiz hodne podobny dojem - autorka te veci vubec nerozumi a placa nesmysly (narozdil od ni jsem projel pulku afriky s aktivni pomoci).
OdpovědětVymazatJen abych to upresnil - je jasne kam smeruje, ale na skutecnem obsahu to nic nezmeni.
OdpovědětVymazatManželk, prosím, kritizuješ současnou situaci (nebo se nad ní zamýšlíš), ale nenavrhuješ jiné řešení. Je nějaké? Když mám skutečně pocit, že by občas z mého bohatě prostřeného stolu mohlo něco upadnout pro \"hladovějící děti v Africe\"?
OdpovědětVymazatNeber to prosím jako závažnou kritiku, jen mě článek i předešlé komentáře postrčily k zamyšlení. Moc se mi líbí tvoje pohádky :-)
Já s manželkou naprosto souhlasím, dokud bude těm lidem stačit, aby si lehli pod baobab a čekali na konvoj s humanitární pomocí, proč by se měli sami o něco snažit? Myslím, že posbírat doma konzervy a deky a někam to poslat má smysl, pokud příjemce je někdo, kdo přišel třeba při povodni/zemětřesení/tornádu o střechu nad hlavou a potřebuje akutní pomoc, aby se ze své mizerie dostal. Jinak ovšem byl a s velkou pravděpodobností i bude schopen se o sebe postarat sám. Lidem, kteří žijí trvale v nouzi není řešením posílat ryby, musí se naučit rybařit. Ale já myslim, že už se tak v mnoha případech děje...
OdpovědětVymazattak se podivejte jak zijou lidi kteri jen natahuji ruku, zadaji, \"maji pravo na\", prijimaji a berou... a vubec nemusite az do Afriky...
OdpovědětVymazatTo, co je třeba v Africe a kdekoliv jinde, kde svět zaostává z ekonomického hlediska, je vzdělání. Přesně jak píše Sandra výše, musí se naučit rybařit. Pak si pomohou sami. Tolik má zkušenost z afrického kontinentu.
OdpovědětVymazatJa myslim, ze autorka dane situaci velice dobre rozumi. Sama ma dost bohate africke zkusenosti. :D
OdpovědětVymazatm6k, ano, se svým senegalským občanstvím a dvěma černýma dětma jsem přesně ta pravá kandidátka na vstup do NS - díky za tip! :)
OdpovědětVymazatluky, věřím, že jste projel půlku Afriky s aktivní pomocí. Je to chvályhodné, ale... mluvíte nějakým africkým jazykem? Žil jste v nějaké africké rodině - opravdu žil, myslím tím, že jste tam měl přátele, keří vám řeknou i to, co si o vás ostatní povídají za vašimi zády? Poslouchal jste někdy Afričany, když se baví o běloších, o Evropě, a myslí si, že nablízku není žádný, který by jim rozuměl? Četl jste africkou literaturu, která není určena pro oko Evropana, poslouchal jste texty africké hudby?
Všimněte si, že nepíšu nic o tom, že někdo \"jen leží a čeká na pomoc\" (k jakéž interpretaci to asi svádí), ale o tom, jak pomoc - humanitární i jinou - vidí \"ten, komu je pomáháno\", optikou svých hodnot, tradic, toho co zná.
Ze Senegalu mám zkušenost, že lidi se dívají úplně jinak na aktivity místních nevládních organizací (třeba TOSTANu, kde funguje jen minimum cizinců, a to ještě jen jako stážisté), a na aktivity Francouzů nebo Belgičanů.
Bezpočtukrát jsem slyšela Afričany rozčilovat se nad telvizními reportážemi o mezinárodní pomoci, v nichž běloch učí \"divochy v pralese\" dělat latríny, instaluje čističky vody, staví školy... Ne, žádná vděčnost (nedivím se, taky bych ji necítila), jen hořkost a zlost: \"učí Afričany, že sami nemůžou nic, vždycky potřebují bělocha, aby jim pomohl. Vychovávají celé generace méněcenných tupců, kteří budou pořád čekat, až za ně někdo, něco...\" (to nejsou slova moje ani slova žádného z voličů NS, ale slova těch, kterých se to opravdu týká).
To, co řekl ten v úvodu článku citovaný pán, je další, ještě horší důsledek: Evropané mají podle mnoha Afričanů POVINNOST být s Afričany solidární. Ta myšlenka není africká a z afrických kultur, kde se každý stará jen o svou rodinu, nanjevýš kmen (a hosty), vůbec nevychází: je to důsledek toho, že jsme (my jako Evropané) vnucovali zbytku světa dojem, že se s ním musíme podělit (o tom, že to má různé - politické, ekonomické a někdy i velmi ošklivé důvody, jsem psala už dřív, např. v článku Toxické živobytí). Normální Afričan to nechápe - normální Afričan sbírky na chudé nepořádá, obdarovává žebráky. A být žebrákem rozhodně není povznášející pocit.
Kverty, nekritizuju, děsím se :) a řešení skutečně nenavrhuju, však na moje řešení taky není nikdo zvědav. Potíž je v tom, že i to \"učení rybařit\", jak píše Sandra nebo Jan Horna vychází \"odjinud\". Lidé jeví (pochopitelně) menší ochotu přijímat informace a znalosti od někoho, kdo přichází z úplně jiné kultury, než od někoho, kdo je jim po všech stránkách blízký.
OdpovědětVymazatKromě toho, vzdělání nepomůže v zemích, kde je 50 - 80%ní nezaměstnanost. Senegal má desetitisíce nezaměstnaných absolventů vysokých škol - mám dokonce podezření, že je lukrativnější být negramotným koželuhem, než doktorem filosofie.
Vzdělání nezachrání ekonomii státu ani v situaci, kdy restrikce uvalené na vývoz, kvóty a další omezení v mezinárodním obchodu způsobují zemím, které jsou od dob kolonizace většinou orientovány na výrobu několika málo plodin, obrovské ztráty (Pavla Jaziriová v Jiné Africe píše: \"V Mali roste velmi kvalitní bavlna... Spojené státy i Evropská Unie své pěstitele a vývoz zvýhodňují do té míry, že roku 2005 spadla cena bvlny na 55 amerických centů za libru. Je-li cena bavlny nižší než 65 centů za libru, Afričané prodělávají. Roku 2004 ztratilo Mali na vývozu bavlny 43 milionů dolarů. Čím víc vypěstované bavlny, tím větší finanční ztráta. ...Většina lidí nic neumí, a kdo něco umí, stejně práci nenajde.\").
Když chceš aby nějaký ten drobeček z tvého stolu spadl k \"hladovějícím africkým dětem\", bylo by nejlepší zařídit, aby rodiče těch dětí mohli vydělávat. To sice mezinárodní pomoc nedokáže, ale investice (s dozorem :) ) ano.
Zawgat_Mohamed, a jak to vidí Egypťané? :)
Manželko, zkušenosti mám sice s Afrikou minimální, ale po tom, co jsem tam viděla, souhlasím naprosto s tím, co píšeš. BTW není vám divné, že za těch xx let, co existují různé charity a nadace a investovaly se do tho miliardy, se situace Afričanů nijak zvlášt nelepší? charita je totiž jako všechno ostatní v naší tržní ekonomice výhodný byznys (který mj. využívá naivity lidí, co \"to myslí dobře\" a jezdí tam zdarma pomáhat. Cílem Evropy a dalších \"vyspělých\" zemí není vytvořit z Afriky prosperující zemi. Naopak. Současná situace je více než vyhovující, slabým se totiž velmi snadno vnucují naše podmínky, třeba ceny, cla a dovozní tarify. A kdyby odmítli, tak jim pořád můžeme pohrozit odebráním pomoci nebo okamžitou splatností dluhů (za pomoc).
OdpovědětVymazatPrecetla jsem si clanek. Abych mu lepe porozumela a zjistila, zda je to pravda, precetla jsem si i komentare. Ucinky komentaru se ale vyrusily, protoze zhruba polovina se s Manzelkou ztotoznuje a druha polovina ne. Vysledkem je, vliv komentaru nijak neprispel k tomu, abych zjistila, jak to opravdu je.
OdpovědětVymazatRekla bych, ze stejne je to i s tou problematikou africke pomoci. Clanek = Afrika. Souhlasne nazory = charitativni cinnost na pomoc Africe a nesouhlasne nazory = ti, kdo maji zajem udrzet africkou ekonomiku dole. A vysledkem je to, ze situace v Africe bude stagnovat, dokud oba ty faktory budou vyvazene.
To mne k tematu napadlo, ale v problemech Afriky se nevyznam, jsem zamerena na Cechy a potom stredni vychod, kde je to zase trochu jinak.
Opravdu pomáháme těm pravým?
OdpovědětVymazatA jak nás vlastně Afričané kulturně obohacují?
http://www.youtube.com...re=related
Je o co stát? Je to kultura nebo barbarství?
Že by snad toto bylo to pravé kulturní obohacení nebo rovnou osvěžení Alžírském, Marokem, Sénégalem, Mali, Burkinou apod.?
OdpovědětVymazathttp://www.youtube.com...M&NR=1
Není to invaze afrických barbarů?
Jeste tady nepadlo, zda opravdu ta humanitarni pomoc dorazi na spravna mista...
OdpovědětVymazatSedmi, souhlasím zcela a bez výhrad. Ekonomická a politická nezávislost třetího světa není to, co průmyslové země potřebují. Někde se přece musí testovat léky, někam se musí vyvážet toxický nebo jaderný odpad, zbrojní průmysl potřebuje nějaká odbytiště a Evropa potřebuje levné zdroje... Tak letos nebo vloni podepsala Mauretánie po jednání s francouzskými představiteli další smlouvy o výlovu ryb u svých břehů (přesto, že celé měsíce předtím mluvila o ekologické katastrofě, způsobené právě nadměrným rybolovem z cizích lodí)), tak Guinea pod hrozbou odepření ekonomické spolupráce kdysi souhlasila se skladováním francouzského jaderného odpadu.
OdpovědětVymazatKharmino, vím, že to tak snad může vypadat, ale článek není o tom, jestli charitativní činnost ANO či NE. Je o tom, že její objekty (to nemám na mysli oběti válečných stavů a přírodních katastrof!!) se rozhodně nerozplývají vděkem a navíc získávají úplně nereálné představy o dárcích.
( Pro ty, kdo mi pořád ještě nevěří, doporučuju třeba film Guelwaar.http://www.irinnews.org...tId=72672 )
Zawgat_Mohammed, to si netroufám odhadnout. Dalo by se říct, že když jede skupina dobrovolníků někam pomoci se stavbou školy, tak snad ano... Jenže: tyto projekty bývají schvalovány vládou. Vláda vybírá, kde se bude co budovat. A, jak už vyplývá z článku, každý se stará hlavně o svou rodinu, svůj kmen, své přátele... Takže i politici mívají sklon protěžovat oblast, ze které pocházejí, i když jsou možná jiné, které pomoc potřebují víc. Vím o tom, že třeba misie skutečně rozdávají zadarmo brýle ze sbírek. Ale stejné použité brýle koupíte na ulici u stánku... jak se tam asi dostaly? Použité oblečení, vybrané na charitu, se prodává v afrických second-handech (rozuměj naházeno na zemi pod slunečníkem u cesty) a jídlo ze zahraniční pomoci bývá prý k dostání v obchodech.
lido, nějak mi není jasné, co mají ta videa společného s tématem článku, ale budiž. K vašemu komentáři si dovolím dodat, že tenhle typ protestů není \"obohacení francouzské kultury\", protože Paříž takhle svou nespokojenost občas projevuje (v roce 1968 hořela auta a obchody proto, že univerzitní kolej nechtěla povolit chlpecké návštěvy v dívčích pokojích) a trochu se podivit nad tím, proč sem dáváte video z událostí, které se týkaly spíš severoafričanů než subsaharských Afričanů (rozdíl v přístupu k nim je ve Francii znát na každém kroku, a je to až děsivé - před dvěma dny jsme měli možnost sledovat částečně tajně natáčenou reportáž francouzské televize z jedné velké automobilky: veškeré montážní práce provádějí cizinci, kteří jsou děleni na sektory podle národnosti - Španělé konrolují elektroniku, černoši montují karosérie, Arabové lakují. Když se ptali jednoho Afričana - nearaba - proč černoši nejsou ve skupině lakýrníků, bezelstně odpověděl, že to proto, že tamní pracovníci trpí alergiemi a zdravotními potížemi. Když poletíte z Afriky do Francie, poznáte to taky - kontrolují jen některé černochy, ale bez výjimky všechny Araby, a už na letišti se k nim policie nechová stejně.) a ne třeba video z nedávných srážek senegalských imigrntů se španělskou policií (poté, co špnělští cikáni před policisty zabili Senegalce, který na nich vymáhal dluh). ;)
Ovšem se stejnou logikou bych se vás mohla ptát, jestli tedy Francouzi, potažmo Evropané, nějak zvlášť \"kulturně obohacují Afriku\" http://www.youtube.com...hP8xI8B0jY (záběry jsou o rok starší než ty z Francie a není radno se na ně dívat před dětmi!!!).
děkuju za tenhle nový pohled na humanitární pomoc v Africe a v zemích \"3. světa\" vůbec. Nezbývá mi, než s ním souhlasit. Podle mě je pasivní i aktivní forma pomoci opravdu jakýmsi přiznáním viny. Před kolonizací se bez nás přece Afričani obešli a dokázali se v rámci možností uživit sami.
OdpovědětVymazatJak situaci vyřešit, to je otázka. Vrátit vše do starých kolejí nejde a přestat s pomocí, by bylo považováno za nehumánní. Jinak mě by tvůj návrh řešení zajímal, tak se poděl :)
Manželko, díky za odpověď.
OdpovědětVymazatZawgat_Mohammed
OdpovědětVymazatAni se nedivím, že vás a vaše děti ve Francii nikdo moc nechce, včetně vašich předměstí. Ve Francii nežiji a jsem tomu rád. Čim méně vás v ČR bude, tím lépe: Spot france24
http://www.youtube.com...re=related
Multikulturní rozvrat a degenerace v kulturu násilí!! V duchu afrických tradic?? Je to asi jedno jestli Arabové nebo Afričané! Problém je to vždy.
Geeno, nemyslím, že znám řešení na všechny bědy světa :D, ale možná tu zapadla odpověď na otázku, co má dělat člověk, který přece jenom chce, aby \"něco z jeho stolu upadlo\" - má-li tu možnost, může někomu dát práci, nemá-li ji, může si aspoň něco koupit, i u nás. Na dovolené si můžete najmout služku, místo hotelu pronajmout byt, místo v supermarketu nakupovat na trhu. Když už přece jen nakupujete v supermarketu, můžete dávat přednost domácím výrobkům před importovanými.
OdpovědětVymazatA celkové řešení? To zřejmě žádné není. Zájem na ekonomické nestabilitě (nejen Afriky) je příliš velký a má jej příliš mnoho stran (viz příspěvek sedmi).
lido, co má co Zawgat_Mohammed společného s Francií?!? Že ve Francii nežijete, je zřejmé ;) a o té \"degeneraci v kuturu násilí\"... když už jste se nepodíval(a) na video, co takhle vzpomenout si na hodiny dějepisu? To by člověka mohlo trošku vyvést z iluze o mírumilovných a za všech okolností humánních lidech (i v Evropě). ;)
Vám to násilí přijde normální? Já se nedivím, že o příslušnících těchto etnik, bílá Francie smýšlí jak smýšlí! Když, přejedu k přátelům do Paříže, jsem obeznámen s tím, kam není radno lézt! Na dotaz, proč? Dostanu odpověď, že je tam moc černých a ještě více Arabu. Francouzi tam nechodí. To ani nemluvím o prezidentovy, který obyvatele těchto ghett označil za \"lůzu\" a volby vyhrál. To hovoří za vše resp. o postoji Francie k nim!! To že je Francie pokrytecká nepopírám, je pokrytecká k předměstím, tak co očekáváte v sebereflexi své vlastní historie, narážíte-li na koloniální minulost! Nejsem žádný frankofil. Pravda však je, že vytváření paralelních společností, které jsou v protikladu s majoritní společností jsou Afričanům vlastí (vytváření pátých kolon uprostřed evropské společnosti), stejně jako ohánět se kolonializmem tváří tvář svým vlastním neúspěchům v budování post-koloniální Afriky. To nás však nezavazuje, nechat se vydírat a barbarizovat, politici si to uvědomují. To je dobře. Sarkozy, Berlusconi. Stačí se podívat na diskuzi o zelených kartách v PS ČR, na poslední předvolební kampaň ve Švýcarsku, na nová restriktivní opatření v přistěhovalectví EU a tak by se dalo pokračovat. Nemyslíte, že kdyby Afričané byli bezproblémoví jako např. Vietnamci v ČR bez ghett, nebylo by potřeba přijímat restrikce?
OdpovědětVymazatS Francii opravdu nic spolecneho nemam a ani mit nehodlam, vzhledem k tomu, ze moje znalosti francouzstiny konci na urovni zacatecnika.
OdpovědětVymazatManzelka uz napsala, ze zapalovani objektu je Francii vlastni styl protestovani, cili nic, cim by Pariz byla obohacena Zapadoafricany.
Odhledneme-li od mineni obyvatel byvalych kolonii, ze Evropane se jim nacpali do vlasti, vyuzili je jak se dalo, takze oni ted take maji pravo se spolupodilet na dnesnim evropskem blahobytu, vytvorenem castecne diky jejich zemim, musime se zamyslet jeste nad jednou veci typickou pro nektera velkomesta a tim jsou ghetta.
Proc v Parizi a nekterych jinych mestech existuji ghetta a jinde ne? Mezi takova ghetta bych si dovolila zaradit i takove brnenske Zabrdovice.
Ghetta vznikaji proto, ze majoritni spolecnost klade tlak na spolecnost minoritni a ta ma vyhrazene sve misto na urcitem uzemi. Skutecnost, ze nekde existuji takoveto ctvrti je casto zpusobena bytovou politikou mesta. Kdyz cizinci zazadaji o byt, dostanou byt v oblasti, kde jiz cizinci ziji. Ve Francii tovri vetsinu cizincu z pochopitelnych duvodu prevazne Zapadoafricane. A potom to zacina: na ulici se potkavaji lide ze stejneho naroda a mluvi spolu samozrejme svym materskym jazykem (kdyz jsem v cizine a potkam Cecha, zacne se mnou kazdy mluvit cesky hned jak zjisti, ze mu rozumim). Kdyz sem prijede nova rodina, zabydli se, vyjdou ven a slysi svou materstinu. Namisto aby prisli do kontaktu s francouzstinou, nachazeji se ve stejnem jazykovem prostredi jako ve sve vlasti. Zatimco jejich krajane je prijmou, rodili Francouzi se stavi odmitave. Souhrnem techto faktoru do ghetta zapadnou i ti, kteri o to nestoji.
Jinak - jsou ale vsichnio Africane problemovi?
Myslíte že mají právo? Možná, ale bezbřehé? Každé právo, každého z nás někde začíná a někde končí, jinak společnost spěje k anarchii a rozvratu. To je pravidlo, které platí nejen ve vztahu majorita vs. minorita. Afričané pocítí zadostiučinění rozvratem Francie? Nebylo by fér, aby si i Afričané přiznali, že v mnoha směrech nebyli schopni naplnit své sny za které bojovali (právem)? Nebo i za současný stav Afriky a priori může vždy a jen Evropa, potažmo Západ! Západ může za válku v Sierra Leoně, Ugandě, Rwandě? Může Evropa za mizerné poměry v Senegalu s velkou nezaměstnaností a korupcí, za Kiberu v Nairoby, za Súdán, za poměry v Nigerii atd.? Francie je sice pokrytecká a hlavně těžkopádná v myšlení, dalo mi dost práce přesvědčit své francouzské přátele, že to co bylo před sto lety již není. Francie není koloniální mocnost, není ani supervelmoc je jen mocnost, kvůli které si člověk na zadek nesedne. Nejsou však trochu i Afričané pokrytečtí nejen vůči svému světadílu a jeho stavu, ale tak trochu i k té Francii? Já v Brně nežiji, žiju v Praze, ale vámi uvedená čtvrť bude asi Romská?! Dobrý příklad! Vznikají vždy tato ghetta jako důsledek zprofanovaných slov rasismu a xenofobie? Nebo jako příčina civilizačních, hodnotových dnes i náboženských rozdílů, na sebe vázajících kulturní tradice včetně životního stylu, který je pro ostatní nepřijatelný? V případě romského etnika je to evidentní. Také je evidentní, že v této komunitě jsou jedinci schopni začlenit se do společnosti. Ale kolik jich je? Jeden z tisíce, 10 nebo 100 z tisíce? Pravda je, že nechtít mít za sousedy Romy je pro Čechy spíše výhra. Je to důsledek předsudku nebo zkušeností? Spíš to druhé. Zejména pokud by se mělo jednat o sousedy z pražských lokalit typu Karlín, Nusle apod. Již dnes lze vidět jak žijí, dělat si iluze, že vedle vás budou žíti lépe je iluzorní. To není o barvě pleti, je to o sociálních a kulturních rozdílech. Domy mohou být staré, ale dveře se sami nevykopnou, okna se sama od sebe nerozbijí, smetiště na dvoře se samo od sebe neutvoří. A pak to končí jak to končí, viz. dokument
OdpovědětVymazathttp://www.youtube.com...9r_NQiZEH4
A ke vzniku jazykových komunit, tak jak o tom píšete. Vietnamci, na rozdíl od Romů často česky ani nemluví, přesto, na rozdíl od Romů, mezi námi žijí, celkem bez problémů. Žádná Vietnamská ghetta se nekonají.
A jestli jsou všichni Afričané problémoví? Jistěže ne, ale to nejsou ani Romové! Ale i oni mají často pocit, že jim ti druzí jen dluží. Tím se Vás však nechci nikterak dotknout, tento příměr je myšlen v kontextu celého problému. A proč jsem vůbec reagoval? Neboť mám pocit, že ten přístup a myšlení středoafrického kolegy, do značné míry přispívá ke vzniku problémů Afričanů v Evropě, které mohou skončit i tak vyhroceně jako ve Francii. Jste bohatí a dlužíte nám! A kdo na tom nakonec vydělá? Budou to Afričané? Vydělá na tom vůbec někdo?
lido, ne, žádné násilí mi nepřijde normální. Předevčírem jsem sledovala v televizi, jak Maďaři v Maďarsku házejí molotovovy koktejly (auta tam pálí už pomalu dva roky http://news.bbc.co.uk...5358690.stm), čítám o tom, jak Rusové v Rusku zapalují auta po každém sportovním utkání ( http://news.bbc.co.uk...7048137.stm ), jak Řekové zapalují ohně v aténských ulicích ( http://www.youtube.com...epjHWgo7Z8 ) - a to všechno mi nepřijde normální.
OdpovědětVymazatNedícíte se, že \"o příslušnících těchto etnik bílá Francie nějak smýšlí\" - a to víte, že (nejen) \"bílá Francie\" jistým způsobem smýšlí i o příslušnících etnik z východní Evropy? Když posloucháte radu svých přátel, že nemáte lézt tam, kde je \"moc černých a Arabů\", nemůžete ani vědět, že na stejných sídlištích, mezi těmi černými a Arby, žijí taky například polské rodiny (před několika lety jsem v takovém činžáku na Corbeille - Essones trávila prázdniny. Na zvoncích byla většinou mandinská, arabská a... polská jména).
O koloniální minulosti jsem nepsala nic, jen mě překvapilo, že považujete násilí v evropské kultuře za import nebo cizorodý prvek. Stejně tak argumentace, že restrikce ukazují na závadnost, je zavádějící: v předminulém století zavádělo USA restriktivní opaření proti imigrantům z východní Evropy :) - mimoto, novodobé \"restrikce\" nejsou toho druhu, že by znamenaly imigrační STOP - snaží se řešit důsledky nezodovědné politiky minulých desetiletí, ale přesto zůstává potřba zahraničních pracovníků v průmyslu a zemědělství (Španělští farmáři např. preferují marocké zaměstnankyně před španělskými, protože španělští zaměstnanci jsou údajně málo pracovití ;) ).
Vietnamci bez ghett?! To, že Vietnamci (už) nežijí pospolu, ještě neznamená, že se starší generace integrovala. Vídáte dospělé Vietnamce s jejich českými přáteli? Myslíte, že se kulturně vyžívají jinak, než na oslavách s jinými Vietnamci? To, že jsou integrované jejich děti (k pochopitelné nelibosti rodičů), je důsledkem toho, že jsou většinou samy ve skupině českých vrstvníků.
Ano, myslím, že za problémy Afriky v zásadě skutečně může Evropa. Rozdělení států \"podle pravítka\", bez ohledu na dějiny, národnosti a etnické vztahy; válku ve Rwandě svým způsobem skutečně pomohla vyvolat Belgie svým koloniálním protěžováním jednoho etnika (samozřejmě, můžeme jen spekulovat o tom, co by se stalo, kdyby to bylo jinak) - Kongo, bez státní tradice, bylo nepřipravené předáno do rukou absolutně nevzdělaných lidí (po všech letech kolonizace mělo Kongo tuším jen šest vysokoškolsky vzdělaných osob). Národní jazyky byly ve frankofonních zemích dehonestovány, ale většina lidí se frncouzsky nikdy nenaučila. Po faktické kolonizaci nastoupila kolonizace politická a ekonomická. Pokud se někdo pokusil skutečně osamostatnit, jako třeba Sankara (vlád bez korupce, soběstačnost...) byl shledán nepohodlným a odstraněn. Poslední senegalský prezident se pokusil přerušit těsné sepětí s Francií a přeorientovat se na Spojené státy, ale ukázalo se, že to není možné... tak by se dalo pokračovat. Ne všechno vidíme, ne všemu rozumíme.
\"Pocit, že jim ti druzí jen dluží\" - to je to, o čem jsem psala výše: když někoho krmíte a krmíte - nebo ani nemusíte krmit, stačí, že dáváte najevo svůj úmysl - samozřejmě získá dojem, že to může očekávat. A dělejte to pořád, a bude to považovat za váš závazek. To nemá NIC společného s barvou (pravděpodobně bychom uvažovali stejně), úplně stejně se na té vlně vezou Afričané, kteří jsou v Evropě nebo v USA - jejich rodiny, známí, sousedi... čekají, že od nich budou dostávat a dostávat. \"Ti bohatí v Evropě\" jim to přece dluží, tím spíš, že jsou to Afričané.
Diky, bylo to zajimave pocteni, at uz clanek, nebo dodatky v diskusi. Tenhle pohled, z jineho uhlu nez z toho kterym nas porad krmi media, je to co tu chybi. Ja mam pocit ze o nejakou humanitu v pripade organizaci poradajicich pomoc ani nejde... Je to jen zpusob jak se uzivit na soucasnem trendu. A vetsina \"pomoci\" Africe vazne nepomuze...
OdpovědětVymazat