V davu chodců spěchal Choť kolem naleštěných výloh v centru města. Potřebuje zajít do banky a na nákup; musí se vrátit domů a stihnout včas nástup na odpolední směnu v práci. Moc času na to nemá.
Osamělý sluneční paprsek prorazil mraky a pošimral chodník před Chotěm.
Banka už byla na dohled.
Když o chvilenku později vypustily Chotě skleněné dveře peněžního ústavu zpátky do jarního dopoledne, oddělila se z nedaleko postávající skupinky lidí dívka v teplé vestičce.
"Dobrý den, mohla bych vás o něco poprosit?" oslovila Chotě. "Nezlobte se, ale... mohli bychom se s vámi vyfotit?"
No co - dějí se i podivnější věci. Choť vyjádřil souhlas a mladá žena vysvětlovala: "My tu pořádáme kampaň proti rasové diskriminaci a potřebovali bychom obrázek..."
"Dobrý den, já jsem z... (následovalo jméno velkého deníku) a jestli by vám to nevadilo, tady bych si vás vyfotil," vrhl se k Choti muž s brašnou. "Postavte se tady... a vy tady... Ne, sem ne, trochu dozadu..."
Kdyby byl ten fotograf rychlejší - poznamenal Choť později toho dne - mohl by mít obrázek. Jenže zatímco vytvářel působivou kompozici s černouškem, černoušek si na něco vzpomněl.
"Počkejte, vy mně nemůžete fotit. K tomu musíme mít povolení Novy."
"Co? Prosím?" vyjevil se fotograf.
"No, já mám vlastně takovou smlouvu. Nesmím být v médiích bez vědomí Novy."
"To nebude žádná umělecká fotka, jen reportážní! A není to pro žádný bulvár, já jsem z ..."
"Já vím, ale stejně bychom museli napřed zavolat Novu," stál Choť na svém.
"Aha... No, tak to nic", posmutněl fotograf.
Chvíli rozpaků prolomila kolegyně dívky ve vestičce:
"Tak vám dáme aspoň nějaké dárečky."
--------------------------------
Na dně batohu, pod balíčky se šunkou, pod mraženou zeleninou, pod rohlíky a krabicemi mléka, jsem při ukládání nákupu našla pár výtisků uprchlického čtvrtletníku, letáčků Ligy lidských práv a oranžovou samolepku "I love multikulti".
Nádherný příběh takhle na začátku jara :)
OdpovědětVymazatto je desny s tou novou, jak dlouho jeste? a co kdyz ho nekdo vyfoti bez jeho vedomi???
OdpovědětVymazatNova je na věky věkův, bohužel... Deset let nás můžou zadarmo vysílat, tisknout a libovolně zveřejňovat bez nároku na odměnu; do roka jsme povinni na písknutí přiběhnout a pokud nás kontaktují zástupci médií, musíme neprodleně uvědomit zástupce Cet21... Ještě, že tam nenapsali, že nesmíme blogovat a psát knihy. ;o)
OdpovědětVymazatTaky se vždy šklebím od ucha k uchu, když jsem náhodou u televize a v ní běží ten spot na novou řadu VM a vidím vás tam :o) :o)
OdpovědětVymazatA má to ćenu? za ten smesny honorar?
OdpovědětVymazatJa vas obdivuju,jednak bych nemela na to nervy,nechat svoje dite deset dni jine zene.
Pak by mi vadilo,kdyby cely nerod videl,jak mam vecne nevyzehlene pradlo :-)))
Hezky blog-diky
Kvůli honoráři (který se ještě daní, nemluvě o tom, že filmaři spálí za několik tisíc elektriky) to rozhodně cenu nemá, ale kvůli honoráři my to taky nedělali ;) . Dítě deset dní jiné ženě... no a co otec? Ten je s dětmi přece taky, ne?
OdpovědětVymazatAd nevyžehlené prádlo... Při troše štěstí by se nevyžehlené prádlo v TV vůbec neukázalo a z tebe by před národem byla vzorná hospodyňka, co žehlí šestkrát denně... :)))
Muj manzel je od rana do vecera v praci,mala ho vidi jen na chvilku kolem 20h,kdyz prijde domu:-( Nemam si na co stezovat,zivi dobre rodinu,ale na CAS to narocne je :-)
OdpovědětVymazatTakze se vidime pomalu jen o vikendech.
Diky :oDD,ze me by vzorna hospodynka asi nebyla.
No a prekvapila jsi me,myslela jsem,ze co filmari spali elektriky,tak ZAPLATI!!!!!!
Kazdopadne diky za pouceni :-)
Hezky den