čtvrtek 28. července 2011

Jak jsme unesli cizí děti

Tramvaj cinkla a rozjela se. Vždycky nejdřív přijede ta, kterou zrovna nepotřebujeme!
Zůstali jsme na nástupním ostrůvku sami, s macatou paní a bělovlasým pánem. "Sami," to znamená já, Choť, Miminka, Knoflíček, Kakao a Žďourka.

úterý 26. července 2011

Vyzbrojeni náboženstvím

Tak nám prý "křesťanský fundamentalista" postřílel norskou omladinu. Aspoň tak se to píše v novinových titulcích.

pondělí 25. července 2011

A přece byla!

Kdyby mi teď někdo předložil nějaké děťátko, to moje myslím, zmenšené do velikosti a podoby novorozeněte,poznala bych si ho vůbec?

úterý 19. července 2011

Tatínek, je hodnej?

Jako bych chtěla, křečovitě, utvrzovat sebe i okolí ve falešné víře, že mě muž nebije,

neděle 17. července 2011

Mateřská dovolená na periferii města

Zvonění budíku hlásí tmě, že od půlnoci už uběhly dvě hodiny. Tma nedělá nic, já se kradu z postele, opatrně, abych nevzbudila děti a nemusela je znovu uspávat, nechávám pootevřené dveře na chodbu a plížím se do přízemí.

úterý 12. července 2011

Jiná země

Jak dokážeš žít, nedokážeš-li milovat?
A jak dokážeš žít, pokud miluješ?

pondělí 4. července 2011

Moje manželka je taaaková píča!

Sluneční paprsky, procházející neotviratelnými okny, proměnily autobus v solární tepelnou troubu. Dívka v kraťasech a se sluchátky na uších se ovívala plastovými deskami. Tělnatá dáma se vrtěla na sedadle, nejspíš aby se k němu nepřilepila docela. Autobus prudce zabrzdil. Kapka potu sklouzla staršímu pánovi ze zátylku za límec košile.